Jedna z největších popových ikon 70. let, která okouzlila celé generace ve filmovém muzikálu Pomáda spolu s Johnem Travnatou, zemřela ve věku 73 let. Po dlouhém boji podlehla rakovině. Její manžel John Eastering se o tuto smutnou novinu podělil skrz sociální sítě. „Olivia zemřela dnes ráno pokojně na svém ranči v Jižní Kalifornii, obklopena rodinou a přáteli,“ napsal s dovětkem „Byla symbolem triumfu a naděje za svou víc jak třicetiletou cestu s rakovinou prsu.“
A zrodila se hvězda…
Olivia Newton-John se narodila v roce 1948 v anglickém Cambridge a v pěti letech se s rodinou přestěhovala do australského Melbourne. Její cesta na vrchol hudební branže začala po vítězství v talentové soutěži televizního pořadu Sing, Sing, Sing, ale svůj první singl nahrála až v Anglii v roce 1966. Do povědomí veřejnosti do té doby neznámou popovou zpěvačku vynesla až skladba s názvem Let Be There z roku 1973. Přestože měla jen málo hereckých zkušeností, obsadil ji režisér Randal Kleiser ve věku 29 let do role studentky Sandy, která v 50. letech na střední škole v jižní Kalifornii propadne lásce k místnímu „uličníkovi“ Dannymu v podání Johna Travolty. Muzikál Pomáda se stal prakticky od svého uvedení nejnavštěvovanějším snímkem všech dob.
Boj s nevyléčitelnou nemocí
Zpěvačka od 90. let bojovala s rakovinou. Poprvé ji lékaři diagnostikovali v roce 1992, ale tehdy nádorové onemocnění prsu porazila, a aktivně se začala věnovat osvětě o této nemoci a hlavně podpoře prevence a důležitosti včasných mamografických vyšetření. Onemocnění se jí však vrátilo v roce 2013 v daleko větším měřítku, kdy metastázy pronikly i do jejího ramene a páteře. Tehdy si ale Olivia tuto skutečnost nechala před veřejností pro sebe a stále aktivně propagovala celosvětový boj a prevenci před touto nemocí. Například v Melbourne po ní bylo pojmenováno výzkumné středisko Olivia Newton-John Cancer Wellness & Research Centre.
Připomeňme si legendární citáty této neuvěřitelně inspirativní a statečné ženy:
„Můj strach z rakoviny mi změnil život. Jsem vděčná za každý nový, zdravý den, který mám. Pomohlo mi to upřednostnit můj život.“
„Když mám čas, píši si deník. Ráda se ohlížím zpět, protože za deset let ode dneška přesně vím, co jsem dělala, a jak jsem se přitom cítila. Je to hezký pocit.“
„Měla jsem dobrou výchovu obklopena lidmi, kteří mě milovali. A navíc byli inteligentní. Moje maminka mi vždycky říkala: Musíš pracovat na své kariéře a musíš v tom být dobrá. Dobře… měla jsi trochu úspěch, ale to není dlouhověké. Musíš opravdu pracovat.“
„Rakovina mě odvedla od nejdůležitějších obav. Třeba jako je stárnutí.“
„Na svou cestu s rakovinou se dnes dívám jako na dar. Přimělo mě to zpomalit, uvědomit si důležité věci v životě a hlavně se nezatěžovat drobnými nepříjemnostmi.“
„Včasné odhalení rakoviny je klíčové. A kdybych svou bulku nenašla brzy, nevím, co by se stalo. Jsem stále tady a chci povzbudit ženy, aby to dělaly pravidelně.“
„Spousta lidí, když dosáhnou úspěchu, ztratí smysl pro realitu. To je opravdu nebezpečné úskalí našeho byznysu, protože si musíme pamatovat, kým jste byli a kým v podstatě jsme, a že jste stále ten stejný člověk jako dřív. To, co tam lidí vidí, je magie - magie médií. Není to příliš skutečné a je to velmi okouzlující, ale musíte si v tom všem zachovat pocit autentičnosti.“
„Jakmile se postavíš svému strachu, nic není tak těžké, jak si myslíš.“
„Herectví je těžké povolání, to opravdu je. Je to jiné než zpívat. Se zpěvem můžete mít jednu píseň a čtyři zpěváky, kteří ji nahrají - ale všichni to udělají jinak a všichni budou mít tuto možnost. Zatímco s herci může být jedna role a pět set herců, jež ji chtějí - je to mnohem konkurenceschopnější. Je to neuvěřitelně bolestivé povolání, protože se vám dostává tolik odmítnutí.“
„Miluji ten klidný čas, kdy nikdo není vzhůru a všechna moje zvířata jsou šťastná, že mě vidí.“
„Nemám touhu, kterou si myslím, že cítí spousta interpretů - získat potlesk. Pro mě to není život ani smrt. Miluji to a je to vzrušující, ale není to něco, po čem toužím nebo co mi chybí, takže vystupovat nepotřebuji. Ráda zpívám a miluji to, co dělám, ale není to zoufalá potřeba.“
„Pro mě je definicí luxusu být doma s dcerou.“
„Miluji si vytvářet vlastní příběhy z poznávacích značek na autech. O jejich iniciálách a číslech. Moje maminka to se mnou vždycky dělala.“
„Bojujte každé kolo a udeřte ho do brady. A nikdy se nevzdávejte!“
„Když máte v zubu kaž a necháte to zhoršit, nakonec možná skončíte s vytrženým zubem. Pokud máte něco, co není v pořádku, čím dříve to ošetříte, tím snažší bude léčba. To je můj zdravý rozum.“
Foto: Shutterstock
Zdroj: Inspiringguotes.us
Autorka: Lucie Janotová
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...