Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
Martina Sýkorová
Vloženo 15. 10. 2021
Líbí se mi

Druhá šance - pokračování 2.

avatar
Martina Sýkorová
Vloženo 15. 10. 2021
Líbí se mi
Druhá šance - pokračování 2.

Druhá šance - pokračování 2.

První polovina roku 2015 byla hodně psychicky náročná.

                V únoru jsem dělala státnice, oficiálně jsem nastoupila do práce. Tam jsem sice již půl roku pracovala, ale čekalo se na můj diplom. A k tomu jsem se seznámila s manželem.

                V březnu jsem měla promoci a manželovi (v té době stále příteli) se stal vážný pracovní úraz. Abych mu mohla pomáhat, nastěhoval se k nám. A já ho začala vozit po vyšetření.

                S manželem jsme měli těžké začátky spojené s důvěrou. Sám neměl osud nelehčí a táhlo se to s ním. Pro mě to nebylo příjemné, ale cítila jsem, že právě s ním chci žít.

                Zároveň i v práci jsem prožívala ne zrovna šťastné chvilky. I když se ze začátku zdálo, že ta práce bude pro mě tou pravou, nakonec se ukázalo, že ne. Má snaha zavděčit se byla příliš vysoká a vybírala si svojí daň. Chtěla jsem se zavděčit doma i kolegyním v práci a to prostě nešlo skloubit. Bylo to peklo. V této práci jsem byla rok a byl to neskutečně náročný rok, který bych už nikdy nechtěla zpět. I když to byla krásná a dobře placená práce díky, které na mě mohli být rodiče pyšní, tak přesto jsem vděčná, že jsem pryč.

                A tak se dostáváme k bodu zlomu.

                Proč Vám to píši? Chci, abyste věděli, co tomu předcházelo. Protože to, co jsem prožívala na začátku roku 2015, prožívá skoro každý. Ale je třeba říci se…. A DOST, CHCI ŽÍT. Když se člověk dlouhodobě cítí beznadějně, nepochopen, sám, zahnán do kouta, je pravděpodobné, že se to podepíše na jeho zdraví. A na to je život opravdu až moc krátký.

                Všechno co následovalo, je „odměna“ za to, že jsem neposlechla své tělo dřív, když volalo o pomoc. Dlouhodobě mě trápily silné bolesti hlavy a zad, ale já si vždy vzala prášek a neřešila jsem to.

                Pokud i Vy prožíváte něco takového, vyhledejte pomoc. Nestyďte se za to. K psychologovi dnes chodí každý druhý. Naopak. Buďte hrdý na to, že jste se rozhodli dát si šanci. Rozhodli jste se žít.

                Poslední víkend mého prvního života mě štípla včela do prstu. Řeklo by se, že je to naprosto normální věc. Mě prst natekl, že jsem musela v úterý jít k lékaři. Samozřejmě mi dal jen Octan. S ničím jiným jsem ani nepočítala.

                Nevím, jestli jste si všimli, ale stále snažím ten závěr oddálit. Je to pro mě dost těžké. Vyslovit to nahlas. Dokud je to jen ve mně, tak mám pocit, že se to nikdy nestalo. Ale ve chvíli, kdy to řeknu, tak to bude pravda. Nebude to jen sen. A toho se bojím. Dle karet se mám přestat bát.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Kahomar
Kahomar 18. 10. 2021

tak snad bude dobře

Odpovědět
avatar
Martina Sýkorová 19. 10. 2021

Nebude to už nikdy takové jako dřív, ale člověk musí na všem hledat to pozitivní.

hudlenka
hudlenka 16. 10. 2021

Na karty nevěřím, ale že si s námi život umí pořádně zahrát, to vím. Tuším, že jdete správnou cestou. Držím vám palce.

Odpovědět
avatar
Martina Sýkorová 19. 10. 2021

Já na ně taky nevěřím Věřím spíš na osud. Každý to máme předem dané. Moc Vám děkuji.

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
102 491
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.