Jsem ráda na všechno připravená a ráda si všechno nastuduju. Prozatím mi to fungovalo. Dokud mě nepotkalo jedno z největších štěstí v mém životě a to narození dcerky Klárky. Na porod jsem se připravovala všestranně. Jako podnikavá žena jsem načetla existující literaturu a byla na různých kurzech, věděla jsem, jak dýchat v jednotlivých fázích porodu, co jíst a nejíst a už od ledna (rodila jsem v květnu) jsem doma měla připravenou tašku s věcmi do porodnice.
Porod byl krásný a už tam jsem si uvědomila, že o hlavě to nebude, respektive mě na to upozornila má porodní asistentka, která na mé dotazy, jak mám dýchat v poslední fázi porodu, mi opakovala, že nemám být v hlavě a mám rodit.
Po porodu jsem se nesla na vlně euforie a štěstí z toho, že vedle mě leží malý uzlíček Klárinka. A to než jsem si s hrůzou uvědomila, že i přesto, že jsem se připravovala na porod, tak jsem si vůbec nic nepřečetla, co potom s tímhle malým zázrakem. V průběhu šestinedělní hormonálního mixéru jsem objednala všechny knihy o dětských nemocech, výživě, kojení a listovala maminkovskými časopisy, než jsem zjistila, že to nejde všechno nastudovat a hlavně, že všude píší něco jiného. A také to, že když něco studuju, tak jsem v hlavě a ne v srdci a napojená na Klárku a na sebe a zase studuju, jak bych to měla dělat správně. Budiž mi snad omluvou, že jsem vysokoškolačka.
To mi vydrželo s různými přestávkami asi rok a naštěstí jsem to přežila já, můj muž i Klárka. Nyní je Klárce rok a má za sebou první větší nemoc. 3 dny jenom spinkala ve čtyřiceti stupňových horečkách, než jsme zjistili, že to je jenom tak zvaná 6. nemoc. A já si uvědomuji, a doufám, že mi tohle uvědomění zůstane, že není třeba řešit blbosti a stále se snažit dělat všechno správně a být ta nejlepší matka na světe, že jediné co je důležité a ač to zní frázovitě, tak milovat. Kamarádka, co nám zrovna k 1. roku gratuluje, říká: „Všichni gratulují ročňáčkovi, ale matka maká, napiš o tom, 1. rok není zrovna jednoduchý.“ No, pro mě nebyl, byl tisíckrát těžší než maturita i VŠ. Zároveň stál o to vícekrát za to.
Jak prožít první rok prvorozeněte – těžší než vysoká škola?
-
Nejkrásnější písně pro nejkrásnější svátky
EvaKubáňová||Rodina a vztahy
Martin Chodúr si po dvouleté usilovné práci splnil velký sen: natočil desku se šedesátičlennou Janáčkovou filharmonií Ostrava, s dirigentem...
-
Budeme tři. Je psaní blogu na téma těhotenství intimní a osobní?
JanaLeBlanc||Rodina a vztahy
Jestli všechno dobře dopadne, v únoru budeme tři. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli o těhotenství psát na blog nebo...
-
Kdy budu tvá dcera 1.díl
MaríaBajzová||Rodina a vztahy
Den 23.9.1996 Den kdy se narodila slečna jménem Marie Narodilo se malé děťátko na svět,porod proběhl v pořádku i...
-
Zpíváte na Štědrý den koledy? Tuto znáte všichni, tak si zazpívejte
KamilaKřivčíková||Rodina a vztahy
Tak hlavně ať jsou ty letošní vánoce opravdu krásné. Ať jsme všichni spokojeni: Přeji vám šťastné a veselé svátky...
-
S dítětem v hotelu, aneb hurá, nejsme tu nejdivnější
BarboraVajsejtlová||Rodina a vztahy
Péče o děti na večeři: Bufetové dobrodružství v hotelové restauraci Miluji baby friendly hotely. Jsou to totiž jediná místa,...
-
AIO a SIO systém
Tereza Červinková||Rodina a vztahy
Jako poslední vám představím AIO a SIO systém. Přiznám se, že jediný SIO systém nemám vyzkoušený, tak vám jen...
-
Víkend na vodě aneb Kde je ten rum?
BarboraVajsejtlová||Rodina a vztahy
Vodácké léto s rodinou: Od bezstarostných dob k příhodám s dětmi Každé své bezdětné léto jsem jezdila na vodu....
-
Marek Eben o pubertě
Amanda||Rodina a vztahy
Marek Eben o pubertě “Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby...