Za pár dnů bude Štědrý den. Možná se tak úplně netěšíte, protože na vás letos vyšla služba. Možná jste si ji vzali dobrovolně, aby vaší kolegové mohli být doma.
Za ty roky v nemocnici jsem jich zažila hodně. Zvlášť těžké to bylo, když byly děti malé. Moc dobře si pamatuji, jaké je to odcházet od stromečku, dárků a rozzářených dětských očí. V těch chvílích, kdy byste chtěli být s nimi a užívat si přítomného okamžiku. Večeři připravovat už na odpoledne, abyste vše stihli a to kouzlo Vánoc prožívat s pohledem na hodinky. Vím, že to není nic moc.
Vždycky jsem se ale snažila, otočit si to, aby mi to nebylo líto. Cítit se výjimečná a důležitá. Mít pocit, že jsem dobrým andělem, který, zatímco jiní si užívají radosti a atmosféry Vánoc, hlídá, ochraňuje a pečuje o ty, co to potřebují. Anděl, který se vzdá svého pohodlí pro potřeby druhých. Pak jsem se opravdu výjimečná cítila. Cítila jsem v tom poslání, úkol, který mám splnit právě já.
V nemocnici o Štědrém dni byla kouzelná atmosféra, protože Bůh přece chodí i do nemocnic, dětských domovů a hospiců. Kouzlo Vánoc na vás dýchlo už při vstupu na noční. Atmosféra zvláštní blízkosti, zjihnutí, dojetí, vřelost.
Stromeček na chodbách zářil světýlky, pacienti sledovali pohádky v televizi, nabízeli vám cukroví. Měla jsem chuť dávat něco navíc. Víc úsměvu, vlídnosti, milého slova, pohlazení.
„Jak se musí asi cítit oni?Odloučeni od svých blízkých, rodiny“, běželo mi hlavou. Já měla večeři a dárky odpoledne. Cítila jsem vděčnost za to, co vlastně mám.
Nedokážu si představit všechny profese, kde o Štědrém dni můžete sloužit. Kde všude chráníte, pečujete, staráte se o to, aby druzí mohli prožít krásné Vánoce. Kde všude vaši pomoc potřebujeme a nevidíme, bereme ji jako samozřejmost.
A tak bych právě vám všem, kteří budete letos o Vánocích v práci, chtěla moc poděkovat. Za všechno, co pro nás děláte. Za to, že ačkoliv máte své rodiny, děti, blízké, pečujete, chráníte, hlídáte, ošetřujete, zachraňujete druhé.
Jste pro mě výjimeční, jste naši dobří andělé. Protože věřím, že andělé nejsou jen bytosti s křídly někde nahoře. Ale i lidé mezi námi. A přestože jejich role tady na zemi je občas těžká a nevděčná, je velmi důležitá a výjimečná.
Takže určitě si na vás na Štědrý den vzpomenu, dělám to každý rok už léta.
Přeju vám všem klidnou službu a pocit výjimečnosti a věřím, že Anděl smrt na Štědrý den nebude pracovat. A až ráno přijdete unavení domů, přitiskněte se k partnerovi, k dětem a poděkujte si, za to, co jste vykonali. Máte naše velké DĚKUJI.
