
Iveta Havlová vede a vytváří transformační kurzy. Specializuje se především na tříměsíční kurzy, ve kterých účastníci procházejí různými procesy, které se postupně rozvíjejí a vedou k čištění starých zranění a přepisu programů, které jim škodí.
Jak se Iveta ke své práci dostala? „Zkrátka, dohnala mě moje témata. Bylo to mé odcizení od sebe samé, které začalo už v raném dětství a demonstrovalo se například i profesí právničky, která se ke mně zase tak moc nehodila,“ odpovídá Iveta. Teprve profesní vyhoření jí otevřelo neznámou hlubinu, kterou předtím neviděla a možná nechtěla vidět. Prošla mnoha výcviky, hledala a stala se z ní nejdříve umělkyně, poté koučka, terapeutka a lektorka. Dostává nabídky účastnit se různých vzdělávacích projektů, nabídky na vydání knihy, uspořádat kurzy v zahraničí. „Jsem moc vděčná, vlastně asi nejvíc sobě, že jsem se na tu cestu vydala. A světu, že odpověděl,“ doplňuje Iveta.
„Vše, co se děje v našem životě, je zrcadlením vnitřních postojů a očekávání v nás,“ říká Iveta. Zmiňuje se také o tom, že je velmi důležité se vrátit do svého dětství, kde vzniká většina našich traumat, původ psychosomatických nemocí a našeho charakteru. Pokud nejsme schopní se podívat zpět do našich dětských traumat, nelze v našem životě hledat skutečnou svobodu. „Uvnitř naší psychiky se pere mnoho různých zájmů, strachů, tužeb a my mezi nimi hopsáme a žonglujeme. Říká se, že až 90% našich psychických obsahů leží v nevědomí, mimo dosah naší racionální mysli, a těch 90% nás řídí. Toto číslo potřebujeme snižovat. Je to hodně práce, ale stojí to za to,“ doplňuje Iveta.
„Všichni toužíme být přijímáni, být součástí širšího celku,“ konstatuje Iveta. To je však v rozporu například s tím, kde a jak se v naší části světa rodíme. Iveta upozorňuje na to, že prostředí porodnic a nevhodné postupy jsou pro nás nepřirozené a tím si zakládáme na porodní traumata. Pokud se k tomu připočte ještě migrace za prací, rozbití konceptu několikagenerační rodiny a společenský tlak na kariéru žen, vede to k zahlcení a přetížení. „Toužíme po lásce, po splynutí, často dětsky zoufale, s obrovskou intenzitou. Propadáme se do závislostí, zároveň se bojíme být závislí. Je to někdy začarovaný kruh. Sama jsem léta na těchto tématech pracovala a pracuji. Naštěstí, všechno se dá změnit,“ uklidňuje.
Tématu vztahů se Iveta hodně věnuje i ve svých článcích, které zveřejňuje na svém Facebooku, na webových stránkách a v časopisu Regenerace. Zmiňuje se o tom, že v momentě, kdy začneme hledat kořeny našich požadavků na partnera ve svém vlastním dětství, naše vztahy se začnou zlepšovat. „Dnes už vědci vědí, že i lidský genom se může v průběhu života proměnit. Stejně tak my se můžeme dosytit, přeprogramovat, přepólovat vnímání sebe, druhých i světa,“ uzavírá Iveta.
Místo, kde můžeš psát a diskutovat
Občas by člověk potřeboval skutečně vyresetovat a přeprogramovat. Někdy by to vyřešilo spoustu věcí.
Naprosto souzním Sama jsem prošla přechodem z IT odborníka do práce s reiki energií, regresních terapií a psaní. Držím vám palce!
Vždyť už to, jakým způsobem se narodíme, nás ovlivní. Mě článek zaujal a určitě by mě zajímalo, proč se mě některé věci dějí, rozklíčovat a mohu si jen polešit, protoe plácat se v něčem, to dovede každý, ale vztát z popela, to už chce sílu.
JIstě řada věcí, které ta paní dělá, je prospěšná a chvályhodná. Na druhou stranu nevím, jestli se má vyhořelá právnička, kterou dohnala její "témata", vyjadřovat k porodům a dalším věcem, kterým nemůže rozumět.
Nemůže rozumět?
Za všechno můžou porody...já tuhle cestu, snažit se za každou cenu hledat chyby v dětství apod, neberu...hledat stále viniky