avatar
Martina | ŽENA s.r.o.
vloženo 24. 4. 2018
Líbí se mi
image

Umělé oplodnění nevyšlo. Díky adopci dnes Silva s Mírou vychovávají nádhernou dceru

Cesta k miminku může být někdy hodně trnitá. Své o tom ví Silva, která dlouho věřila, že se jim s manželem Mírou podaří počít dítě přirozeně. „Už od začátku jsem tušila, že to nebude tak jednoduché. V 17-ti letech jsem podstoupila operaci, díky které jsem přišla o jeden vaječník a bohužel následoval další zákrok a odebrání druhého vejcovodu a části druhého vaječníku,“ popisuje svůj příběh Silva, kterou prakticky celý život sužuje endometrióza 4.tého stupně. Toto onemocnění ještě více „přiživovaly“ hormony určené ke stimulaci vaječníků.

Silva s Mírou se tedy obrátili na centrum asistované reprodukce, kde byl po dvou neúspěšných pokusech zjištěn ještě imunitní problém. Následovala léčba kortikoidy, díky které došlo k určitému zlepšení a třetímu pokusu IVF. Výsledek byl opět negativní. „Rozhodli jsme se pro darovaná vajíčka, ale k tomu nedošlo, protože Míra v té době vážně onemocněl,“ vzpomíná Silva na nelehké chvíle, které je však s manželem ještě více semkly.

Po Mírově uzdravení se rozhodli udělat krok, o kterém uvažovali už delší dobu – podat žádost o adopci. Cestu za početím vlastního dítěte ale nevzdávali. Proces schvalování adopce je poměrně zdlouhavý a náročný. „Využili jsme tuto dobu ještě k dalším pokusům IVF tentokrát s darovanými vajíčky. Jaká byla naše radost, když jsme poprvé v životě viděli pozitivní těhotenský test,“ říká Silva se slzami v očích.

Radost však netrvala dlouho, neboť po krátké době došlo ke spontánnímu potratu. A tato situace se opakovala i při druhém pokusu s darovanými vajíčky. V tu chvíli už nebyly finance ani síla na další umělé oplodnění a manželé se rozhodli počkat si na miminko z dětského domova.

Podání žádosti o osvojení dítěte mě tehdy hodně nakoplo. Uvědomila jsem si, že nebudeme bezdětní a možná i díky tomu jsem ty následující dva potraty tak nějak zvládla bez toho, aniž bych se zhroutila. Obrovskou oporu jsem měla v manželovi, rodině a přátelích. Věřím, že to tak mělo být a miminko si k nám od začátku mělo najít jinou cestu,“ vypráví Silva.

Čas plynul. Uběhly dva roky od podání žádosti o adopci. „Díky všem těm procesům kolem IVF jsem si ani neuvědomila, jak to rychle uteklo. Bylo nám řečeno, že průměrná čekací lhůta trvá 3 roky. Tak to máme ještě tak rok čas, říkala jsem si. Psal se březen 2013 a já byla ponořená do práce. A do toho mi zavolala paní z krajského úřadu. Respektive nemohla se mi dovolat, tak zanechala hlasovou zprávu, že se mnou potřebuje nutně mluvit,“ pokračuje Silva ve svém emotivním příběhu.

 

Štěstí se konečně naklonilo čelem a Silva s Mírou si vyslechli tu nejkrásnější zprávu – budou mít miminko, konkrétně 3,5 měsíční nádhernou vlasatou holčičku. Oba se do ní zamilovali doslova na první pohled, už když ji spatřili na fotografii. A dnes je tomu neuvěřitelných 5 let, co jim Ellinka dělá jen a jen samou radost.

Ellinka je to nejlepší, co nás v životě potkalo. Život s ní je nepopsatelný, báječný a naplněný. Je velmi společenská a kamarádská. Dlouho jsme zvažovali, zda bychom do adopce šli znovu. Nebyli jsme si jisti, zda druhé dítě zvládneme, a hlavně aby tím Ellinka nějak netrpěla. Ovšem ona sama přišla s tím, že by si moc přála sourozence. Tak jsme před třemi lety podali žádost o druhé dítě a už se nemůžeme dočkat, až nám opět zavolá paní z krajského úřadu s tou úžasnou zprávou,“ uzavírá Silva svůj příběh. A my držíme palce, aby ten „kouzelný“ telefon zazvonil co nejdříve.

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
IvetaKell 16. 5. 2018

Krasny zivotni pribeh

odpovědět
Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Tvořilka97 26. 4. 2018

Krásný příběh se šťastným koncem

odpovědět
Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Tamara 25. 4. 2018

Krásné čtení, přeji jen a je štěstí všem. Jste krásná rodina.

odpovědět
Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
monikahol 25. 4. 2018

hodně zdravíčka oběma, sama mám endometriozu, kvůli ní bez jednoho vaječníku i vejcovodu. Rodiče jsou ti co dítě vychovají, ne ti co ho porodí.

odpovědět
Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Jana7 25. 4. 2018

přeji moc štěstí

odpovědět
Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
9
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
65 947
registrovaných inspirativních žen
2 855
testovaných produktů
107 359
vložených hodnocení