Sebevědomá žena by neměla být sebestředná, ale citlivá ke svému okolí i sobě samé, říká terapeutka

Ivana Sokolová vyměnila svět korporací za svět terapie pomocí One Brain kineziologie. Díky tomu dnes pomáhá ženám při stresu, pracovním přetížení, fóbiích, strachu, při problémech s traumaty z dětství. Dokáže zbavit vnitřních zábran vůči sobě i jiným lidem. Své klienty vede k pochopení vlastních přirozených dispozic, k harmonickému životu.

Ivano, pracovala jste v korporacích, a přesto jste nakonec skončila na volné noze. Proč jste se tak rozhodla?

Každý člověk má v dané situaci možnost volby. Díky práci ve finančním světě, rádiu, cestovním ruchu atd., v rozpuku tzv. finanční demokracie, jsem byla ředitelkou vícero firem. Pracovala jsem s nadšením jako každý mladý člověk, zvláště coby Dipl. Ing. mezinárodních financí, VŠE Bratislava, zažila jsem na vlastní kůži revoluci 1989, promovala jsem v roce 1990. to mně naučilo věřit pouze tomu, co skutečně vidím na vlastní oči...

Kdy přišel ten životní zlom, že jste se dala na cestu „šamanky“, jak o vás říkají vaši přátelé, a dnes pomáháte lidem formou masáží?

Každá žena zažije životní zlom ve chvíli, kdy porodí dítě. Já jsem tento „Dar Zrození“ zažila čtyřikrát, každému dítěti děkuji za to, že, si mně vybralo za maminku. Já beru své děti za učitele života, kterým se snažím vytvářet podmínky pro jejich osobnostní rozvoj tam, kam si přejí směřovat.

Pravdou je, že se často modlím „Ó, Božská trpělivosti, neopouštěj mě, děkuji ti, Amen.“

I já děkuji mamince za dar života. Každý člověk by měl poděkovat za Dar života své matce i otci, protože rodiče jsou geneticky daní. Přesto vím, že i tzv. predikce genetických nemocí se dá změnit v rámci DNA, takže mýty chronických genetických nemocí jsou i z vědeckých sfér pouhou chimérou. Chtěla jsem tomuto tématu přijít na kloub. Takže jsem se rozhodla, díky prvorozenému synovi Lukášovi, že chci trávit co nejvíce času s ním, a přitom podnikat a zároveň studovat. Mé příjmy mi umožnily vystudovat školu celostní medicíny, vystudovala jsem Kineziologii One Brain systému, rekvalifikaci jsem kromě 40 světově uznávaných certifikátů podpořila i studiem u mistrů v Indii, na Srí Lance či Filipínách.

S čím se na vás nejčastěji obrací lidé?

Nejčastěji se věnuji konzultacím, rozboru osobnosti, typologii podle rysů v obličeji, pozoruji chůzi a držení těla. Formou kineziologického testování hledáme různé příčiny nemocí, úrazů a jejich odblokování. Antistresové techniky pomáhají k celkovému uvolnění a nalezení nových cest v životě.

Kde nejvíce můžete pomoci?

Podle data narození určuji životní úkol člověka a jeho danou roční predikci, využívám informace z Kabaly, různých typů výkladu Tarotových karet, Numerologie.

Je to celá škála komplexního pohledu na člověka, jeho život, vztahy, práci, genetiku, a je-li to potřeba, tak u stálých klientů-přátel i celkové ošetření těla formou různých typů masáží.

Ideálně pečuji o mentální, duševní, psychické i fyzické zdraví celých rodin, včetně dětí a babiček.

Máte čtyři děti, poslední syn se narodil s postižením a nakonec vás opustil i manžel. Jak jste tuto situaci zvládla?

Minulost se nedá změnit, je třeba se sní naučit žít. Snad jen to, že jsem udělala správná rozhodnutí a jsem vděčná, že jsem tuto životní zkušenost zvládla díky svému tátovi a dětem, které jsou pro mě obrovskou motivací a radostí v životě.

Co to pro vás v životě nejvíce znamenalo? Co vám to dalo a co „vzalo“?

Postavila jsem se na vlastní nohy, jsem samoživitelkou a s láskou se starám o dvě dcery.

Starší dvacetiletá Eva-Marie studuje diplomacii a mezinárodní vztahy v Anglii, mladší Miriam je žákyní sedmé třídy. Obě jsou krásné, milé chytré mladé sebevědomé ženy. Učím je být ženou říkám jim: „Žena je zdraví, vůně a krása.“

Jak vnímáte ženy a jejich sebevědomí?

Sebevědomá žena by podle mých letitých zkušeností neměla být sebestředná, nafrněná, nýbrž citlivá ke svému okolí a hlavně k sobě samé. Pokora, skromnost, umění naslouchání a schopnost asertivní komunikace k tomu neodmyslitelně patří. Být milá, jemná něžná, křehká, prostě andílek s ďáblem v těle.

Máte nějaké pravidlo, radu, abychom si my ženy více věřily a přišly si krásné jako bohyně – tak jak to vy ráda říkáte?

Využívat nádherný dar ženské intuice, naslouchat vnitřnímu hlasu a srdci, používat zdravý rozum, umět se radovat z maličkostí. Babička říkávala: „Děvuško, usmívej se, zpívej, raduj se, modli se a pracuj.“ To je skvělý recept, jak si užít třeba i mytí nádobí. Můj dospělý 28letý syn Lukáš mi jednou řekl krásnou větu, kterou si vždy připomenu, když se mi do něčeho nechce: „Tak si to, mami, něčím zpříjemni a půjde to samo.“ Pustím si rádio, tančím, vařím, smažím.

Myslet pozitivně, umět odpouštět, nebrat se příliš vážně, dělat si i ze svých chybiček legraci. Věřit v život, být trpělivá, vědět, že člověk míní, ale život mění. Láska je kořením života, a proto milovat a být milována je naší doménou.

A milé ženy, hýčkejte se, hýbejte se, s láskou pečujte o své zdraví, tělo, jež je schránkou našeho ducha. Najděte svou dobíječku baterek. Každá z nás je originální, má své vyzařování, vůni, krásu. Vnitřní krása v harmonii s vnější krásou, jiskra v oku, úsměv na tváři nám sluší a pak se můžeme cítit jako bohyně.

Foto: Shutterstock