Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
Martina | ŽENA s.r.o.
Vloženo 23. 10. 2018
Líbí se mi

Rakovina prsu jako rodinné prokletí. Prošla si tím moje teta, maminka a nakonec i já, říká Lenka

avatar
Martina | ŽENA s.r.o.
Vloženo 23. 10. 2018
Líbí se mi
Rakovina prsu jako rodinné prokletí. Prošla si tím moje teta, maminka a nakonec i já, říká Lenka

Rakovina prsu jako rodinné prokletí. Prošla si tím moje teta, maminka a nakonec i já, říká Lenka

Rakovina prsu je velmi časté téma, nad kterým nemůžeme zavírat oči. Dnes vám přinášíme již třetí příběh ženy, která si touto nemocí prošla. Dvaačtyřicetiletá Lenka Böhmová, která vychovává s manželem 14letou dceru Ivetu. Také ona si musela vyslechnout tu nejhorší diagnózu – rakovina. Nemoc, kterou onemocněla i její maminka a teta.

Onemocnění rakovinou je v naší rodině časté. Vnímat jsem ji začala u své tety, která onemocněla rakovinou prsu ve svých 44 letech a na tuto nemoc před lety zemřela. Bylo to velmi těžké období. Tehdy jsem začala přemýšlet o tom, zda není v naší rodině něco geneticky špatně a jestli bych se neměla hlídat víc než ostatní,“ vzpomíná Lenka. Obrátila se na svého gynekologa, aby ho upozornila na rodinnou zátěž a ten ji doporučil konzultaci na genetice v MOÚ Brno.

Lenka už od svých 35 let pravidelně chodila na preventivní kontroly na MOÚ (Masarykův onkologický ústav v Brně), kde jednou ročně absolvovala ultrazvuk prsou a břicha jako samoplátce a jedenkrát za rok se nechala vyšetřit na ambulanci. Prevenci Lenka rozhodně nepodcenila a také jí to pomáhalo být „v klidu“.

Rakovinou si prošla před lety i Lenčina maminka. Nádor v prsu jí byl objeven v roce 2011. Tehdy jí bylo 61 let. „Přesně si pamatuji na den, kdy mi tatínek zavolal. Já byla v hračkářství a vybírala dárek pro své neteře k Vánocům. Seděla jsem na zemi mezi plyšáky a brečela,“ vzpomíná Lenka. Ještě před Vánoci maminka podstoupila operaci, po histologii musela jít na reoperaci, protože se nepodařilo odebrat bezpečný okraj kolem nádoru. Poté začaly chemoterapie. „Mamka snášela léčbu dost špatně. Bylo jí hodně zle, výrazně zhubla. Léto a podzim roku 2012 byl ve znamení ozařování, na které dojížděla společně se mnou denně z Blučiny do Brna. Bylo to dlouhé, ale vyléčila se. Momentálně ukončila hormonální léčbu a chodí na pravidelné kontroly,“ vysvětluje Lenka.

Lenka v době, kdy ji nemoc připravila o vlasy. Vpravo nahoře její maminka.

Tato diagnóza nakonec neminula ani Lenku. „V říjnu roku 2014 jsem měla domluvený termín preventivního ultrazvuku prsou. Šla jsem tam jako vždy bez obav, chodím přeci pravidelně, a navíc jsem si dělala i samovyšetření prsu,“ popisuje nejhorší okamžiky svého života Lenka. Bohužel tentokrát to tak hladce nešlo. Paní doktorka na ultrazvuku ji hned upozornila na to, že se v prsu objevila mikrokalcifikace a útvar, který by tam být neměl. Ihned ji odeslala na biopsii, rentgen plic a mamograf.

Moc dobře jsem věděla, co mě čeká a musím říci, že absolvovat všechna ta vyšetření a čekat na výsledky bylo náročné. Ačkoliv jsem neměla žádné podezření na nádor, zpětně jsem si vybavila, že pár měsíců před diagnózou jsem v prsu po probuzení vnímala každé ráno tupou bolest. Ale protože jsem chodila na pravidelné prohlídky, nepřikládala jsem tomu takovou váhu. Navíc můj nádor byl nehmatný, takže jej nešlo při samovyšetření objevit,“ dodává.

Výsledky vyšetření měla do týdne. Lence byl objeven nádor o velikosti cca 2,5 cm s mikrokalcifikacemi v okolí 6 cm. Operace dopadla dobře, byly vyjmuty dvě uzliny. „Musím pochválit péči lékařů a sester v Brně, chovali se ke mně empaticky, a to mi moc pomohlo. Můj doktor mi doporučil po výsledcích histologie nádoru podstoupit ablaci prsu a nejlépe hned obou. Nejprve jsem musela absolvovat chemoterapie, které mi začaly prosinci 2014. Na vánoční svátky už jsem byla bez vlasů. Ovšem mnohem horší pro mě byla právě pozdější ablace prsů,“ vzpomíná Lenka.

Po ukončení dávek chemoterapií jí byla navržena ještě radioterapie. Té se však nakonec vyhnula tím, že si nechala na plastice odstranit nemocné prso a vložit expandér. Po půl roce následovala další operace, při níž byla provedena ablace druhého prsu s následnou náhradou obou prsů laloky z břicha. „Bohužel tato operace byla z celé léčby nejnáročnější. Trvala celých 8,5 hodiny. Dopadla úspěšně, ale první komplikace na sebe nedaly dlouho čekat. Musela jsem na reoperaci za dvě hodiny, co mě přivezli ze sálu, pro venostázu (v přívodní žíle k přenesenému laloku se městnala krev a špatně odtékala). A to se opakovala po pěti dnech znovu společně s trombózou a krvácením. Během týdne jsem byla na sále 5x a nakonec mi byl nekrotický lalok místo pravého prsu odstraněn,“ vypráví Lenka.

Rekonstrukci prsu musela Lenka absolvovat ještě v roce 2016 přetočením zádového svalu a v roce 2018 několik operací s doplněním tuku do prsu. Pobyty v nemocnici ji hodně vyčerpaly a díky komplikacím musela Lenka na sál celkem jedenáctkrát. Celá léčba byla náročná nejen fyzicky, ale také psychicky. „Přijít o obě prsa je těžké a každý pohled do zrcadla mi připomene svoji nemoc. Na druhou stranu jsem vděčná, že se lékařům povedlo vytvořit „nová“ prsa a s výsledkem jsem velmi spokojená. A také jsem šťastná, že jsem to celé za mnou a já jsem zdravá,“ dodává Lenka se slzami v očích.

Při náročné léčbě Lence hodně pomáhalo pravidelné sezení s onkopsycholožkou a samozřejmě podpora rodiny – rodičů, dcery, manžela a přátel. V začátcích nemoci si Lenka vyhledala na Facebooku skupinku sdružující lidi s rakovinou, kde si mohla o své nemoci popovídat s lidmi, kteří prochází tím samým. „Získala jsem tak spoustu kamarádů a kamarádek, se kterými se setkáváme dodnes,“ říká s nadšením.

V současné době dochází pravidelně na hormonální injekce Zoladexu na stacionář v MOÚ Brno a na pravidelné kontroly. „Užívám léky, které mě udržují v umělém přechodu,“ vysvětluje. Se ženami z Mamma HELPu se setkala prostřednictvím brněnské koordinátorky Lenky Runtágové.

Ačkoliv se někdy cítím velmi unavená, vím, že musím hodně odpočívat a vytvářet si prostor sama pro sebe. Je hodně věcí, které nemohu dělat, jako dříve. Ale i přesto všechno vnímám svou nemoc pozitivně. Hodně mi toho dala. Po 20 letech jsem se odhodlala řídit auto, začala jsem se víc hýbat a trávit volný čas aktivně. Absolvovala jsem školení tejpování, jež mi pomáhá při lymfatických otocích a kurz kraulového plávání, díky kterému jsem si zamilovala plavání a pravidelně chodím do bazénu. Momentálně navštěvuji běžecký kurz a příští rok se s kamarádkou chystáme na půlmaraton,“ uzavírá svůj silný příběh ohromě statečná paní Lenka.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Masaa 31. 10. 2018

Přeji hodně sil, sama jsem také po takové nemoci a po několika operacích. .

Odpovědět
avatar
Věra Zelenková 29. 10. 2018

Hodně štěstí

Odpovědět
avatar
Siraellen 29. 10. 2018

držím palce a hodně psychických sil

Odpovědět
avatar
sisinkaj 24. 10. 2018

vela síl

Odpovědět
avatar
Pistalinda35 24. 10. 2018

Přeji hodně zdraví do dalších let celé vaší rodině. Moje mamka je 14 let po operaci ( rakovina prsu), od které si denně píše deníček, co prožívá. Diagnózu se dověděla v den narození druhé vnučky a od té doby jí ještě přibyl jeden vnouček a jedna vnučka

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
84 201
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.