Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Kristýna|ŽENA s.r.o.
Kristýna|ŽENA s.r.o.
Vloženo 29. 7. 2021
Líbí se mi

Kancelářské prostředí vyměnila za medové království. Práce je teď pro Lucii zároveň koníčkem

Kristýna|ŽENA s.r.o.
Kristýna|ŽENA s.r.o.
Vloženo 29. 7. 2021
Líbí se mi
Kancelářské prostředí vyměnila za medové království. Práce je teď pro Lucii zároveň koníčkem

Kancelářské prostředí vyměnila za medové království. Práce je teď pro Lucii zároveň koníčkem

Obor, který Lucie Hesová studovala, ji předurčoval k typicky kancelářské práci. Tu i nějaký čas vykonávala, ale osud tomu chtěl, že se postupně tak trochu vrátila ke svému dětskému snu a dnes s manželem vlastní včelí farmu. Dobroty však nevyrábějí pouze z medu, nýbrž i z dalších darů přírody.

Příběh Včelí farmy Hesovi se tak trochu začal psát již před 14 lety, v době, kdy byla Lucie na mateřské s první dcerou. Vrátíme-li se ale úplně na začátek, tak vše okolo zahrady ji fascinovalo již od dětství. „Už tenkrát jsem měla jasnou představu o tom, co budu dělat, až budu velká. Na otázky rodičů a babiček jsem odpovídala bez rozmyslu, že budu zahradnice. Oni se tomu ani moc nedivili, vzhledem k tomu, že jsem pobíhala po zahradě a okolí, kdejakou fialku či planou macešku si přesazovala do květináčku a starala se o ně v mém "zahradnictví". V pubertě přišly jiné zájmy a záliby, jak to tak bývá, a jako náctiletá jsem neměla moc jasno o tom, co ze mě jednou bude,″ vzpomíná Lucie.

Z bankéřky včelařkou

Málokdy si ale člověk jde za svými dětskými sny a tak i Lucku život zavál na chvíli zcela jiným směrem. Díky dcerce se však oklikou vrátila k tomu, co už odmalička tvrdila, že bude dělat.  „Po absolvování obchodní akademie a ročního intenzivního studia angličtiny jsem skončila v bance jako specialista na investice a elektronické bankovnictví, které bylo tenkrát zrovna v plenkách a začínalo se rozvíjet. Trochu daleko od kytiček, ale práce mě bavila a naplňovala. Pak přišlo první dítě, budování rodinného domu a hlavně zahrady, přehodnocení priorit… Dcerka jako malá často stonala, nic vážného, ale několikrát do roka jsme řešili angínu, chřipku, rýmu, kašel. Po všech radách a vyzkoušení všeho možného jsme se začali shánět po medu přímo od nějakého včelaře, a začali s jeho pravidelnou konzumací, kašel jsme léčili cibulí s medem. Během přibližně roku se zdravotní stav dcerky zlepšoval a onen moudrý včelař, dnes náš rodinný přítel, tehdy pronesl klíčovou větu: "Nechcete si pořídit na zahradu svoje vlastní včeličky?" Tak to všechno začalo. Zkusili jsme si to nejprve se třemi včelstvy, našli v tom s manželem zalíbení a hlavně včely, zahrada, květiny, stromy, příroda, to jsou spojené nádoby a vlastně splnění mého dětského snu.″

Tři včelstva na zkoušku se postupem času trochu rozrostla a dnes Lucie s manželem pečují o více než sto včelstev. Rozrůstala se i rodina a s tím vším také přesvědčení, že založení rodinného podniku je tou nejlepší cestou. I když právě včelařství je oblast značně náročná nejen na čas, ale také na podmínky, které často nelze ovlivnit. „Včelstva se nám pomalu rozrůstala a během dalších dvou těhotenství a mateřských jsme pomalu docházeli k názoru, že už se do banky nechci vrátit a zkusíme se vydat touto cestou, ač nám bylo jasné, že to nebude snadné a hlavně to bude fyzická dřina, od jara do podzimu velmi intenzivní. Během třetí mateřské "dovolené" jsme vypracovali podnikatelský plán, vybrali zbytek rodinných financí, vzali si úvěr a založili naší malou včelí farmu. Je to krásná práce, ale co se zisku týče dost nejistá. Nikdy nemáte jistotu, kolik bude v daném roce medu, jestli vám včely nezdecimuje nějaká z nemocí a svádíte neutuchající boj s bezohlednými zemědělci, kteří kropí svá pole hlava nehlava různými postřiky již od jara,″ říká Lucie.

Práce se včelami nikdy nekončí

Pokud si ale představujete velkou zahradu se spoustou úlů, nemůžete být dál od skutečnosti. Včelstva totiž není dobré mít všechna na jednom místě, proto je Hesovi mají v různých okresech. „Rozmístěním včelstev vlastně snižujete riziko neúspěchu. Když se nedaří včeličkám na jednom stanovišti, zachrání to včelstva z jiného místa. Rovněž není dobré mít víc než 20-30 včelstev na jednom místě. Konkurují si při hledání snůšky, na podzim ta silnější vylupují ta slabší včelstva, je to důležité i v prevenci šíření včelích nemocí,″ přibližuje Lucie včelařskou strategii.

A co vlastně taková práce včelaře obnáší? Není to žádná procházka růžovou zahradou, takže pokud se k něčemu takovému chystáte, vše dobře zvažte. „Práce včelaře je celoroční. Brzy zjara je třeba včelstva zkontrolovat, jak vyzimovala, zjistit a odstranit případné škody, vyměnit část plástů za nové. S postupným oteplování a zvyšováním přínosu nektaru do úlů včelař přidává včelám potřebný prostor, kontroluje rojení, když je v úlu zralý med, odebere ho 2-3x za sezonu na vytočení. Dobrý včelař ale nevezme včelám nikdy všechen. Po ukončení medobraní, koncem léta, se včely nakrmí, aby si začátkem podzimu udělaly zásoby na zimu. Rovněž se včelstva ošetří kyselinou mravenčí proti roztočům varroa (vlastně jsou to taková včelí klíšťata), kteří dokážou včelám dost zkomplikovat život, když se ze včelstev neodstraňují. Pak už více méně nastává na včelnici klid, ale včelař nezahálí. Dál se věnuje zpracování medu, propolisu, výrobě medoviny a tavení vosku z vyřazených plástů a jeho dalšímu zpracování na nové plásty (odb. mezistěny), očistou a uskladnění částí úlů atd. Alespoň tak to chodí u nás, na včelí farmě,popisuje Lucka povinnosti, které jdou ruku v ruce s rozhodnutím pořídit si včely.


Odvíčkování včelích plástů

Podnikání, rodina a pandemická doba

Situace okolo koronaviru zasáhla i do fungování včelí farmy, kdy zrušení trhů omezilo možnost odbytu či zákaz cestování mezi okresy zkomplikoval kontrolu včelstev. Jsou však i další věci, které v posledním roce tuto oblast podnikání postihly. „Covid jistě zkomplikoval život nám všem, ale tím, že nabízíme možnost prodeje "ze dvora" a mohli jsme se účastnit alespoň pár farmářských trhů, to pro nás a naše zákazníky nebylo tak dramatické. Nás spíš poznamenal kritický nedostatek medu, loňská medová sezona byla kvůli nepřízni počasí na jaře nejhorší v naší 13leté včelařské historii, a to bohužel bylo celorepublikové. Nebylo co prodávat, i když zájem o med byl veliký,″ nastiňuje Lucie situaci uplynulých měsíců.

Možná si řeknete, že med koupíte v každém supermarketu. To je sice pravda, ale jeho kvalita je více než sporná. Stále platí, že nejkvalitnější med je přímo od včelaře. „Naštěstí v tomto ohledu začínají být lidé osvícení. Už se zajímají o původ a složení výrobků, u medu je to obzvláště důležité. Zjednodušeně řečeno, najděte si každý svého včelaře, u kterého budete mít jistotu, odkud med pochází, třeba i jak ho zpracovává. Většina včelařů i ráda ukáže svoje včelstva, pohovoří o nich, dá ochutnat svůj med. Člověk by měl konzumovat med z jeho okolí, to je jeho zdraví nejprospěšnější. Rozhodně ne med z Číny, Ukrajiny či Brazílie,″ upřesňuje Lucie důvody, proč je lokální med pro naše zdraví nejlepší.

Kvalitu medu můžeme ovlivnit i my všichni. Včelaři se totiž potýkají se spoustou obtíží, a mnohé způsobují včelám právě lidé svým chováním. „Je to už zmíněná nejistota výnosu, pak jsou zde bohužel i možná rizika nemocí včel, k jejichž rozvoji vede náš současný styl života a zemědělství. Ty jsou na člověka samozřejmě nepřenosné a nijak ho neohrožují. Snad jen tím, že včely vyhynou a budeme nejen bez medu, ale celý svět bez včel nebude existovat. To je potřeba, abychom si všichni uvědomili, hlavně ti, kteří jsou na pozicích, že s tím dokážou něco udělat. Když se podíváte kolem sebe, moc přátelské prostředí včelám nevytváříme. Přitom každý může trochu pomoci. Místo házení odpadků na lesní cesty a ničení vegetace zasaďte pár stromů, keřů či květin včelám prospěšných, přestaňme používat litry chemických postřiků nejen na polích, ale i na malých zahrádkách, omezme kupování potravin a produktů, na jejichž výrobu je potřeba spoustu chemie a časem se to určitě projeví.″

Je libo i domácí marmeládu?

Med ale není to jediné, co Hesovi vyrábí. Postupně do sortimentu přidali i domácí džemy a marmelády. Je to logické spojení, neboť včelám se nejlépe daří v blízkosti sadů a zahrad. No a fantazii se při výrobě opravdu meze nekladou. „ Kromě spousty ovoce, které pěstujeme, začínám zpracovávat i čím dál víc bylinek z naší zahrady, ze kterých vyrábím sirupy a spojuji je i s ovocem do džemů. Bezinky, šípky a rakytník si začínají vydobývat své místo na trhu. Poslední roky začínám do sortimentu zapojovat i zeleninu. Taková cuketa, dýně a cibule mají svoje kouzlo. Většinou k novým kombinacím dochází náhodou. Když se třeba jeden rok urodilo spoustu cuket, tak co s nimi? Zrodila se oblíbená cuketová hořčice a cuketový džem s citronem a zázvorem dokonce získal ocenění. Nejoblíbenější ale nadále zůstává napříč generacemi klasická jahodová a meruňková," poodkrývá Lucie tajemství své kuchyně.

Včelky vyprodukují farmě přibližně 2-4 tuny medu a k tomu se samozřejmě ještě přidává několik set džemů a marmelád, které vyrobí majitelka. „Loňská produkce byla kolem tisíce skleniček a díky poptávce jich vařím každý rok víc. Navyšovat už ale moc nemůžeme, ani vlastně nechceme, bylo by to na úkor kvality,″  dodává Lucka, jejíž produkty se pyšní i mnoha oceněními. „Za několik druhů džemů jsem získala ocenění "Potravina Středočeského kraje", za med již skoro pravidelně získáváme Zlatou medaili, udělovanou Výzkumným ústavem včelařským v Dole. Ale to je zásluha našich včel, my se jim jen snažíme vytvořit dobré podmínky k životu,″ říká skromně Lucka, ale všichni si jistě umíme představit, že bez veškeré práce kolem by to nešlo.

Včelí farma nabízí také povídání o včelách například pro školy a i když zatím nebylo příliš času a možností tuto aktivitu realizovat, zájem by jistě byl. „Pokud teď zbývá nějaký čas, věnuji ho momentálně raději svým dětem. Ale bylo u nás pár škol a školek podívat se na včeličky a na vytáčení medu. Děti byly upatlané od medu, ale myslím, že spokojené "

Lucčiným asi největším přáním do budoucna je vyrábět Pergu v medu, což je pyl včelími enzymy naštěpený do té míry, že je, na rozdíl od rouskovaného pylu, pro člověka stravitelný a dokáže pomoci při léčbě některých nemocí, i třeba jen zvýšit imunitu, což je nejen v této době zvláště důležité.

Když je práce zároveň koníčkem

Včelaření není legrace a spojit podnikání v tomto oboru s péčí o početnou rodinu už vůbec ne. Období pandemie tomu rozhodně nepřidalo, takže volného času si Lucie zrovna moc neužije. „Teď, v době distanční výuky, to byl doslova masakr. Ke vší té práci ještě být učitelkou, denně vařit a péct jako závodní jídelna… Člověk alespoň zjistí, jestli dával ve škole pozor a zopakuje si vyjmenovaná slova, slovní úlohy a vládu Jagellonců . Ke knize jsem se dostala asi po šesti letech v zimě, koníčkem je mi ale vlastně moje práce," přiznává Lucka.

A jak to mají děti, zapojují se už do rodinného podniku, nebo raději utíkají k jiným činnostem? „Když byly menší, zapojovaly se víc. Čím jsou starší, tím méně toho chtějí mít se včelařením společného. Momentálně za tím vidí jen unavené rodiče a nějaká ta žihadla. Opravdovou náklonnost ke včelám a kytičkám projevuje zatím jen nejmladší dcera."  Tak snad budou mít Hesovi jednou farmu komu předat, protože zdravých přírodních produktů není nikdy dost a lidí, kteří svou práci dělají s láskou je třeba si považovat.

Foto: archiv Lucie Hesové

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
ohnivázenaMagdalena

Mnoho úspěchů přeji.

Odpovědět
Li
Li 30. 7. 2021

Když je práce zároveň i koníčkem, je to super a také můj osobní sen !!

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 30. 7. 2021

ať se daří.... medování je moc prima

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 29. 7. 2021

Držím pěsti, ať se v podnikání daří

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
100 232
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.