Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
EVA | první ŽENA s.r.o.
Vloženo 20. 2. 2019
Líbí se mi

Chci být ženou, kterou bych chtěla ve svém životě potkávat, říká Alice Kirš, která naučila ženy mít se rády

avatar
EVA | první ŽENA s.r.o.
Vloženo 20. 2. 2019
Líbí se mi
Chci být ženou, kterou bych chtěla ve svém životě potkávat, říká Alice Kirš, která naučila ženy mít se rády

Chci být ženou, kterou bych chtěla ve svém životě potkávat, říká Alice Kirš, která naučila ženy mít se rády

Patří mezi ženy, které se rozhodly ženy spojovat a podporovat. Vše, o čem vždy mluvila, vycházelo z vlastní životní zkušenosti a příběhu dívky, která se učila spoustu let chápat sama sebe, poznávat nové životní výzvy a jednotlivé role ženy. Úspěšný projekt, do kterého se zapojily desítky tisíc žen, Ženy ženám, k překvapení mnoha lidí ukončila, aby mohla pokračovat její další cesta. Je vzorem všem ženám, které vědí, co chtějí a hledají přirozenou cestu osobního rozvoje a přístupu k životu.

Potkaly jsme se v Brně na krátkém pracovním setkání, ale nakonec energie, která umí mezi ženami zavládnout, zafungovala i u nás, a tak jsme toho probraly mnohem více.  

Pamatuji si úplně přesně, kdy jsem viděla tebe a tvůj projekt Ženy ženám a přišlo mi tenkrát obrovsky odvážné to, co jsi říkala ve videu, které jsi sdílela jako první. Kde jsi v sobě našla tu odvahu vystoupit na veřejnost a sdílet informace o sobě, o ženě?

Já jsem byla vždycky hodně upovídaná a ráda se svěřovala blízkým lidem i s hodně intimními věcmi. A když jsem se před 10 lety vydala na cestu sebepoznávání a osobního rozvoje, otevřela jsem se zřejmě ještě víc. A tak mi sdílení svého příběhu, svých pocitů a zkušeností přijde naprosto normální a přirozené. Občas mě napadalo, že to může být tenký led a v budoucnosti to třeba může někdo využít proti mně nebo to může být na někoho až moc. Na druhou stranu mě pořád ohromně těší, když má otevřenost otevírá další lidi. 

Dala jsi prostor i řadě dalších témat, o kterých ženy často mluví, ale ne každá se k nim hlásí veřejně. Pamatuji si například menstruační kalíšky nebo vaginální mapování, jaké téma podle tebe vzbudilo největší zájem a proč?

Mám pocit, že každé téma bylo ohromně důležité. Nejvíc asi sebeláska a sebevědomí, učení o vztahu k sobě samým. Je to ten nejdůležitejší vztah, který máme, a když ten nefunguje, nefunguje v našem životě pořádně nic.

Které téma právě pro tebe osobně bylo to nejsilnější a proč?

Rok předtím, než jsem založila projekt Ženy ženám, jsem objevila téma ženské cykličnosti a to mě naprosto uchvátilo.

Pamatuju si, jak jsem byla nadšená ze zjištění, že existují 4 fáze menstruačního cyklu, a že se tak několikrát do měsíce jako žena proměňuju, že se mění úroveň mé fyzické i kreativní síly, proměňují se moje nálady a je to tak naprosto přirozené a v pořádku.

Začala jsem to pozorovat na svém těle, odložila antikoncepci, vložky, tampóny. Začala jsem používat menstruační kalíšek a byla tak v kontaktu se svou krví. Uspořádala jsem několik menstruačních večírků a taky jsem absolvovala rituál první menstruace (na který není nikdy pozdě a všem ženám jej velmi doporučuji). Tím vším jsem se skutečně a nejen fyzicky propojila se svým ženstvím a naším největším ženským darem - plodností. 

Jaký byl pro tebe nejtěžší krok v projektu Ženy ženám? 

Tím úplně nejtěžším krokem byl pro mě rozchod s Luckou Kolaříkovou. Byly jsme skvělé kamarádky, spolupráce nás moc bavila a v Ženy ženám jsme pro ženy vytvořily opravdu úžasné příležitosti k růstu a životním proměnám. Bylo to težké a velmi bolestivé, ale posílilo to ve mně uvědomění, že nic není trvalé, a když něco přestane fungovat, je potřeba jít dál.

Který nejsilnější moment bys vyzdvihla za těch sedm let projektu? Kdy a co tě dojalo úplně nejvíce?

Nejsilnější momenty jsem zažívala na našich velkých akcích s názvem Ženy ženám ŽIVĚ. Uspořádaly jsme celkem 4 ročníky a pokaždé se jich účastnilo několik stovek žen. Když jsem na konci stála na pódiu a viděla všechny ty rozzářené, dojaté a šťastné ženy, byla jsem z toho úplně vedle.

Když ses loučila se ženami a informovala je o ukončení projektu, mezi řádky jsem pochopila, že Ženy ženám byly vlastně takovým tvým dítětem. Byl to velký, vysněný projekt, který ti ale bral energii a tím možná i bránil v početí?

Ženy ženám jsem od začátku považovala za své dítě, které jsem kreativně počala a roky o něj pečovala a pomáhala mu růst. Tenhle druh vztahu jsem si stvořila sama, takže nemůžu říct, že mi projekt bral energii. Já mu ji dávala dobrovolně a je pravdou, že poslední dva roky jsem cítila, že právě míra energie, kterou věnuji do Ženy ženám může bránit počení miminka.

Pro ukončení této cesty jsi měla rituál, který pro tebe připravily tvé kamarádky, ženy z projektu. Jak to probíhalo? Co ti to dalo?

Díky rituálu jsem pocítila velkou radost a vděčnost za nádherné společenství, které se kolem mě díky Ženy ženám za ty roky vytvořilo, komunita báječných lidí, která mi dala pocit, že někam patřím. Každý ze zúčastněných se nějakým způsobem otiskl do mého srdce, do mého života. Někdo více, někdo méně, ale dohromady pro mě všichni udělali ohromně moc. Díky nim jsem dnes tou, kterou jsem…a jsem jí moc ráda.

Vedle radosti jsem při rituálu prožila také velkou bolest. Plakala jsem. Hodně jsem plakala. Srdce mě při loučení bolelo, jako by mi umřel někdo z nejbližších.

Další den, a pak mnoho dalších měsíců po rituálu jsem v sobě měla prázdno. Ještě teď ho občas cítím, ale už mi to není nepříjemné, vnímám ho jako prostor pro nový začátek. 

Kdo nebo co ti pomáhá ve chvílích, kdy je ti smutno?

Nejvíc mi pomáhá, když se se svým smutkem můžu někomu svěřit. Vypovídat se. Vybrečet. Nejlepší je na to můj muž, protože tam pro mě jen je. Nesnaží se mě chlácholit, utěšovat, prostě tam je, a můj smutek tak mnou může krásně projít. Taky mi pomáhá, když se obejmu, dám si pusu na rameno a v duchu si řeknu, že je všechno v pořádku, že jsem i takhle OK a prostě přijmu to, že jsem smutná.

Řadu let jsi úzce spolupracovala i se svým manželem, kterého jsi v začátku jeho podnikání hodně podporovala a nakonec se postavila i po jeho boku a stala se také úspěšnou podnikatelkou. Nenastaly chvíle, kdy jste spolu byli až moc a přišla tzv. ponorka?

Ponorku jsme ještě nezažili, ale přišla chvíle, kdy nám došlo, že oba potřebujeme na nějaký čas naši spolupráci rozdělit a být zase více partnery/manžely/milenci než business partnery.

Neměl někdy pocit, že jsi byla úspěšnější než on? Nežárlil na tebe?  

Tak na to jsem se ho zeptala a řekl, že ne. A i já mohu potvrdit, že jsem z něj tohle nikdy necítila. Ale je pravda, že jsme zažili chvíle, kdy jsem měla pocit, že jsem mu s Ženy ženám nevěrná. Kdy projektu věnuju více pozornosti než našemu vztahu a v tom mi nebylo dobře. Pro mě je, a věřím, že i dál bude, vztah důležitejší než úspěch.

Co děláš dnes? Jak žiješ jako žena? A jak jako podnikatelka? 

Tak zrovna dnes si užívám nadherného výhledu do šťavnaté zeleně na Bali. Posledních 6 měsíců mám prázdniny. Dovolila jsem si (a děkuju svému muži za podporu) nedělat nic. I když v mém slovníku nedělat nic znamená stejně nějakou aktivitu. 

Je pravda, že jsem část listopadu a prosinec strávila s nohama na gauči, jen jsem u toho háčkovala. V háčkování jsem pro sebe objevila ideální meditaci. Jsem aktivní a kreativní a zároveň si čistím hlavu. 

Jako podnikatelka aktivní nejsem. Projekt Ženy ženám jsem definitivně uzavřela, eseróčko přenechala své kamarádce a stáhla jsem se ze sociálních sítí a veřejného dění. 

Před 7 lety mi právě tady na Bali přišla vize Ženy ženám. Bylo to v době, kdy jsem odešla z klasického zaměstnání a otevřela se novým možnostem.

Novým možnostem jsem otevřená stále, takže kdo ví, třeba má pro mě i letos Bali přichystané nějaké pěkné dárky.

Jaké jsou tvé další plány?

Mám několik plánů do letošní roku. Tím největším je stát se maminkou a počít s mým báječným mužem miminko. Pak mám v plánu pokračovat v budování našeho nového domova v přírodě. Tady se můžu kreativně vyřádit a moc mě to baví. 

Mám v plánu víc psát a zlepšovat se v tom. Už v dětství jsem si psala deníky, zaznamenávala svůj život. Za života Ženy ženám jsem napsala spoustu článků a před pár lety taky knihu, a tak jsem na to letos navázala a začala psát (zatím jen pro sebe) blog. 

Kdybys mohla ženám nyní sdělit jedinou myšlenku, přání do roku 2019, co by to bylo?

Na začátku ledna jsem bilancovala a sepisovala si přání do 2019. To, co si nejvíc přeju v letošním roce zažít, přeju taky všem čtenářkám:

Pořádnou kupu legrace, hravosti, zvědavosti a lehkosti…ideálně každý den. Spoustu neplánovaných dobrodružství, na která budu celý život vzpomínat. Mraky kreativního vydovádění a touhy po svém muži.

 

 

 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
lemur 14. 3. 2019

Pěkný článek.

Odpovědět
avatar
Eva K. 11. 3. 2019

Odpovědět
avatar
Eva54 22. 2. 2019

Krásné plány, přeji ať se vyplní a těším se na prima počtení.

Odpovědět
avatar
hudlenka 21. 2. 2019

prima, že máme takové ženy mezi sebou...hezké !!!

Odpovědět
avatar
KamilaK 21. 2. 2019

Superžena!

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
83 857
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.