Dorazili jste na pohovor na vysněnou pozici. Máte skvělý outfit. Cítíte se sebevědomě. Všechno jde podle plánu a najednou vám potencionální zaměstnavatel položí nevhodnou otázku, která se dá snadno přirovnat ke zvuku skřípání nehtů po tabuli… I když nemůžete ovlivnit to, aby vám někdo takové otázky pokládal, můžete se připravit na jejich odpověď. Proto jsme pro vás připravili návod, jak nejlépe reagovat na sedm nejběžnějších otázek během pracovního pohovoru, které se vám mohou zdát nepříjemné, a obrátit běh věcí zase ve svůj prospěch.
Jak nejlépe reagovat na sedm typů nevhodných otázek v průběhu pracovního pohovoru?
Otázka: „Plánujete mít děti?“
Jakýkoliv dotaz ohledně vaší rodiny nebo vašich rodinných plánů patří do kategorie nevhodných otázek. Z právního hlediska vás nesmí náboroví manažeři diskriminovat na základě vašeho rodinného stavu, který je pro kompetentnost práce naprosto irelevantní. Pokud vy sami v předchozích odpovědích zmíníte, že již máte dítě, může se váš potencionální zaměstnavatel zeptat na varianty této otázky jako například: „Plánujete mít další dítě?“ nebo „Jaké jsou vaše plány péče o děti?“ V tu chvíli by měla vaše odpověď znít nějak takto: „Moc děkuji za váš zájem. Tato otázka bohužel nesouvisí s náplní mé práce, proto bych byla moc ráda pokud bychom se mohli zaměřit na mé profesní dovednosti a zkušenosti.“ Další dobrou taktikou (pro tuto a většinu dalších podobných otázek na pracovním pohovoru) je reagovat odpovědí typu: „Jsem nadšená z této pozice a byla bych jí opravdu oddaná bez ohledu na to, jestli mám nebo nemám rodinu.“ Nebo můžete přidat: „Nic v mém osobním životě by nemělo bránit výkonu a oddanosti pro vámi nabízenou pozici.“
Otázka: „Kolik vám je let?“
Jistě, váš potencionální zaměstnavatel se může pokusit rozluštit váš věk tím, že se podívá na rok vaší maturity nebo množství pracovních zkušeností, které máte, ale stále tato otázka patří k nevhodným dotazům. Existuje výjimka, pokud se jedná o práci, která je jasně definovaná nějakým věkovým mezníkem. Například pokud se ucházíte o místo prodejce na cestách. Přesto by otázka spíš měla znít takto: „Pro pronájem automobilu je vyžadován věk 25 let. Máte platný řidičský průkaz?“ V tom případě můžete poskytnout přímou odpověď. Pokud se o tento případ nejedná, usmějte se a odpovězte: „Nikde jsem v popisu práce neviděla požadavek na věk, ale rád bych probral své pověření, která se k této profesi vztahují.“
Otázka: „Jste vdaná? Svobodná? Nebo se plánujete vdát?“
Opět druh dotazu, který nijak nesouvisí s výkonem vaší profese. Cokoliv, co se děje mimo práci, by mělo zůstat vaším soukromým a potencionální zaměstnavatel nemá právo se vás na to ptát. Proto klidně řekněte: „Raději bych nemluvila o svém osobním životě, ale mohu vám říci, jak se moje dovednosti z mého posledního zaměstnání promítnou do vámi nabízené pozice.“
Otázka: „Jaké je vaše zdraví?“
I když potencionální zaměstnavatel nemusí mít pocit, že se jedná o šedou zónu, mohl by tento dotaz vést k diskriminaci na základě vašeho zdravotního stavu, což je podle zákona nepřípustné. Vhodnější (a legální) by proto měla být otázka: „Jste schopni vykonávat základní požadavky tohoto zaměstnání?“ Vaše odpověď v této chvíli nemusí být nijak podrobná. Jednoduše odpovězte: „Jsem schopná vykonávat základní funkce této práce bez jakýchkoliv problémů.“
Otázka: „Jaká je vaše etnická národnost? Narodili se vaši rodiče v této zemi?“
I když se tato otázka může zdát neškodná, potencionální zaměstnavatel se vystavuje právnímu riziku diskriminace. Vaše odpověď by proto měla znít: „Sama sebe rozhodně označuji za Češku (Slovenku, Američanku,….) a byla bych moc ráda, kdybychom si mohli promluvit o náplni mé práce.“ Nebo můžete říci: „Žila jsem na mnoha místech, ale mám zákonné oprávnění pracovat v České republice.“
Otázka: „Jaké je vaše náboženství?“
Opět dotaz, který v žádném případě nesouvisí s výkonem žádné práce. Přesto je možné, že se s ním ze strany svého potencionálního zaměstnavatele můžete setkat. V takové chvíli je ideální převést tuto konverzaci do uvolněné roviny a s úsměvem odvětit: „Rodiče mě vždycky říkali, že bych neměl s přáteli mluvit o politice nebo náboženství, a tak se toho stále držím.“ Případ uzavřen.
Otázka: „Kolik vážíte? Jak vysoká jste?“
Smutným faktem zůstává, že lidé vás na pohovoru budou soudit nejen podle vašich výkonů, ale i podle vaše vzhledu. Přesto jakákoliv otázka tohoto typu by pro ně měla být červenou vlajkou. Odpovězte proto následující formulací: „Raději bych na tuto otázku neodpovídala, protože mám pocit, že nesouvisí s náplní práce. Pokud jste jiného názoru, budu moc ráda, když mi to vysvětlíte.“ Jedná-li se o manuální práci měla by otázka znít spíše takto: „Dokážete splnit fyzické úkoly, které souvisejí s výkonem nabízené práce?“
Foto: Shutterstock
Zdroj: Career Builder, Wikipedia Commons
Autorka: Lucie Janotová
Člověk by skoro nevěřil, že takové otázky při pohovoru ještě mohou zaznít.
Při pracovním pohovoru je potřeba se obrnit trpělivostí, ne vždy může probíhat korektně.
Četla jsme o tom nedávno docela pěkný článek na blogu https://www.okwu.cz/ … Ono je potřeba si uvědomit, že pracovně právní vztah je vztah založený na důvěře a hlavně na rovnoprávnosti. Zaměstnavatel potřebuje zaměstnance a já zase potřebuji zaměstnavatele. Takže si nehraju na sněhovou vločku, odpovídám na všcehno i tam, kde se jde trochu za hranu. Na druhou stranu se ale nebojím ozvat v případě, když se to dostane mimo rozumnou cestu.