Za existenci švestek u nás může Karel IV.
Někdy od 16. století se na příkaz vrchnosti vysazovaly švestkové aleje kolem cest, aby vojáci procházející krajem mohli spočinout ve stínu stromů, a hlavně rychle zahnat hlad. Stačilo natáhnout ruku. Tehdy bývalo v českých zemích víc švestek než jabloní, podle některých pramenů až čtyřnásobně.
O expanzi švestek do Evropy se zasloužili hlavně Římané, kteří je sázeli cestou, když dobývali nová území. Díky nim se dostaly na Balkán, odkud pak během migrací Slovanů doputovaly i do našich končin. Ačkoli za skutečnou popularitu švestek u nás může až Karel IV., vedle vinné révy byly jednou z jeho pěstitelských priorit. I proto se jim leckde dodnes říká karlátka či kadlátka.
Švestky mají vápník, hořčík, zinek, draslík, fosfor, železo, síru, bor, protirakovinové antokyany, vitaminy A, B, E
