Vlastně vše, co člověk vytvoří nebo kdy vytvořil, musí zákonitě pocházet z nějaké myšlenky. Svět, ve kterém žijeme, je takový, jak o něm sami smýšlíme. Každý z nás má svá přání a sny, přesto ne každému se splní. Proč? Každé přání potřebuje svůj čas, aby dozrálo. Často také svá přání měníme dle aktuální situace a nejsme schopni si je předem detailně promyslet, zkonkretizovat a určit si nějaký časový horizont, kdy chceme, aby se nám přání vyplnilo. Také si většinou něco přejeme, ale už pro to nejsme schopni nic víc udělat. Přitom stačí si své přání propojit s konkrétní představou a ke svému cíli dojdeme rychleji. Například, když budu chtít uspět při náročné zkoušce ve škole, samozřejmě se na ni musím předem naučit, ale také mi pomůže, když si představím, že již mám danou zkoušku úspěšně za sebou, mám v indexu zapsanou dobrou známku a slavím tento úspěch se svými nejbližšími. Stejným způsobem se motivují i vrcholoví sportovci, kteří využívají sílu myšlenky a představ v rámci své přípravy na sportovní výkon. Používají takzvaný ideomotorický trénink, kdy si určitý pohyb pouze představují. Podle nejrůznějších výzkumů totiž samotná představa konkrétního pohybu vytváří napětí ve svalu a aktivuje příslušné svalové skupiny. Ideomotorický trénink je osvědčenou a uznávanou metodou zejména v těch sportech, kde rozhoduje především jejich technické provedení. Tato metoda je využívána také při rehabilitacích.
Všechny myšlenky samozřejmě nejsou jen pozitivní nebo motivující k něčemu, o čem sníme nebo čeho chceme v životě dosáhnout. Myšlenky mohou být i negativní a bohužel, tyto myšlenky mají stejnou sílu, jako například pozitivní myšlenky při plnění našich snů. Někdy se může dokonce zdát, že jsou negativní myšlenky o hodně silnější. Když se nám něco nepodaří podle našich představ, už si všímáme pouze toho, co vše se nám nedaří a opomíjíme ty dobré, pozitivní věci, které nás potkávají. Není úplně snadné všechny naše myšlenky kontrolovat, během dne nám jich hlavou proletí desítky tisíc. Avšak pokud zpozorujeme, že častěji se naše myšlenky ubírají negativním směrem, je na místě s tím něco udělat. Jednoduchým nástrojem, jak pesimistickému pohledu na svět zabránit, je dále nerozvíjet negativní myšlenku, kterou u sebe v danou chvíli zpozorujeme. Negativní myšlenky se totiž rády kumulují a cyklí, člověk se začne cítit hůř, tím pádem se nepodaří další věci a tento nepříznivý stav se může stupňovat a více prohlubovat.
Je tedy dobré zjistit, jak o sobě vlastně přemýšlíme. Lze to zjistit jednoduchým pokusem, k jehož provedení budeme potřebovat pouze stopky, papír a tužku. Tento pokus je velmi jednoduchý. Nejprve spustíme stopky a pokusíme se napsat pět svých chyb nebo slabých stránek. Po dopsání posledního slova zastavíme stopky a zapíšeme si čas. Poté spustíme stopky znovu a napíšeme pět svých hlavních předností nebo silných stránek. Po dopsání poslední z našich předností opět zastavíme stopky a zaznamenáme si čas. Porovnání obou časů nám odhalí, jak na sebe vlastně pohlížíme. Kratší čas totiž značí, jak o sobě přemýšlíme častěji. Pokud vám v tomto pokusu vyšlo, že častěji o sobě přemýšlíte negativně a chcete svůj postoj k sobě změnit, zkuste si představit, že negativní názor, který na sebe máte, na vás někdo vykřikuje z rádia. A teď si představte, že vaše mysl je ono rádio, a to lze přeci jednoduše přeladit na jinou stanici, ztlumit či zcela vypnout, ne? 😎 Člověk by přece měl být sám se sebou spokojený, ať už je jakýkoliv.
