Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Manikin
0
Manikin
body: 60 / 60
Příběh
V jednom městě žila mladá a pohledná babička, která si vzala k sobě svoji vážně nemocnou vnučku. Čas kráčel mílovými kroky, z nemocného káčátka se vyklubala krásná a zdravá slečna, no a z pohledné babičky nepohledná a unavená stará žena. Kontrast mezi vnučkou a babičkou se zvětšoval jako neviditelný nafukovací balonek, který jednoho dne praskl a ta rána těžce zasáhla babiččinu duši. Ta rána byla namířena do babiččina srdíčka, ale to už babička neměla, protože celé srdíčko dala vnučce. A tak si ta stará žena vyslechla, že se za ni vnučka stydí, že se stydí za její vrásky, za neznačkové oblečení, za vlasy neudržované kadeřnicí a za celkově sešlý babiččin vzhled. Byl smutný, zamračený a deštivý den, babička právě přivlekla domů těžký nákup, aby slečna měla vše co potřebuje. Odložila tašku a podívala se po dlouhé době do zrcadla a vyděsila se. Je to opravdu ona, ta pěkná, akční a stále upravená žena plná života? Nebo je to jen klamný odraz někoho jiného, kdo se jí v zrcadle zjevil? Ten někdo cizí měl spoustu vrásek, Každá vráska vypovídala o starostech, strachu, probdělých nocích, bolesti a utrpení, moři slz. Unavená pleť vypovídala o letech bez péče a kvalitní kosmetiky. Oblečení bylo poznamenáno příliš tenkou peněženkou, protože babička musela díky péči o vážně nemocné miminko odejít z lukrativního zaměstnání a vystačit pouze s pár korunami získanými od úřadů. Někdo by možná zůstal uplakaný v koutě, ale tahle babička posbírala zbytek sil a dlouhým skokem se přenesla přes řeku minulých let a dopadla na louku plnou svěží trávy a kytek, které jí znovu nalily do žil ztracené sebevědomí. Na vnučku se babička nenazlobila, naopak jí byla vděčná, protože začala znovu ŽÍT a dýchat také sama pro sebe. Vnučce poděkovala a z deštivého nebe vykouklo sluníčko. Jeho paprsky přinesly velikou hromadu radosti. Vnučka byla šťastná, že ta její škaredá slova nezpůsobila babiččinu zkázu, ale že naopak babičku vyburcovala k zamyšlení se, zda v nepříjemných slovech není třeba trošku pravdy. Ale nebyla tam troška pravdy. Bylo tam pravdy hodně. A babička také ocenila odvahu vnučky tato slova babičce říct přímo do očí, aniž by věděla, jak babička bude reagovat. Ale asi babičku znala, věděla, že babička má ráda pravdu, i když nejdříve bolí, ale pak hřeje jako ten paprsek přímo od sluníčka. Tenhle příběh není pohádka, která vždy končí dobře. Je to skutečný příběh ze života jedné babičky a její vnučky. Příběh o tom, jak dokázala jedna mladá slečna "nakopnout" svoji babičku ze dna propasti až na samý vrchol, přímo k realitě dnešní doby. Tak se babička začala zajímat o dění kolem sebe a jedním z prvních inspirací byla stránka ŽENY sro /ŽENY S R O zumem/.
Motto
Chovej se ke druhým tak, aby jsi měl pro koho žít. Aby jsi měl pro koho žít, musíš ho opravdu chtít. Musíš ho opravdu chtít, ač jeho slova někdy zebou. Za pravdu se nezlob, víš že chce být jen a jen tebou. //Tohle je takové prapodivné motto, ale je moje//
Zúčastním se
Zobrazit všechny události
ŽENY KTERÉ INSPIRUJI (0)
Zobrazit všechny

ŽENY s.r.o. v číslech

2 922
testovaných produktů
85 645
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení