Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Terezie Schliková
Terezie Schliková
Vloženo 24. 1. 2021
Líbí se mi

Pozorujte svůj život, mnohé se tak dozvíte. A věci berte takové, jaké jsou

Terezie Schliková
Terezie Schliková
Vloženo 24. 1. 2021
Líbí se mi
Pozorujte svůj život, mnohé se tak dozvíte. A věci berte takové, jaké jsou

Pozorujte svůj život, mnohé se tak dozvíte. A věci berte takové, jaké jsou

Ahoj Jak se máte? Zase je pátek večer, já tady u toho sedim, koukám na tu kartu, která se mi fakt líbí, ale zas nevim, co psát. Takhle, ono je to spíš tim, že je tady návštěva a já s tim psaním nechci jít do pokojíčku, kde bych měla klid, protože co kdybych náhodou o něco přišla, že jo. O nějaký zajímavý řeči zejména. Samozřejmě, že všechno, o čem se tady mluví, už jsem slyšela několikrát, ale tuhle verzi beztak neznám. Taky to tak máte? Aspoň někdy? OK, zkusim to, jo Tahle karta je hodně o upřímnosti a opravdovosti. Jmenuje se upřímný vztah.

To je velká síla. Zkuste si to říct ještě jednou - upřímný vztah. Ty vole! Masakr. Cejtíte tu sílu a hloubku? Je to až mystický. Totiž upřímnej vztah je v dnešní době docela zázrak. Teda takhle, cokoli upřímnýho je zázrak. A právem má upřímnost obrovskou hodnotu. Naprostym právem. Je vzácná. Všechno, co děláme, se odráží v realitě. Tím, jak žijeme, tvoříme svůj život, tu svoji realitu. To víme. Přesto je upřímnost někdy i něco, co se nenosí, nesmí nebo se dokonce nesluší. Je nám blbý říct kamarádce, že ty nový džíny, který si koupila, jí fakt neseděj, že přes svátky asi přibrala. Je nám blbý říct jiný kamarádce, která k nám přijde zoufalá z toho, jak jí ten její zase sere, že je blbka, která si nechá srát na hlavu a tím si způsobuje většinu svých problémů sama, protože když vidíme, jak je rozesraná, nechceme ji tou “upřímností” srazit ještě víc. Musíme na ni přece bejt hodný, chceme jí přece pomoc. A tak ji utvrzujem v tom, jakýho má doma vola, kterej si ji nezaslouží. Ona je ráda, že to slyší, odchází s lepším pocitem zpátky domu a dál dělá všechno stejně jako doposud, protože ona je v pohodě a on je ten vůl. A za pár dní je zase hotová z toho, jak to u nich doma vypadá, s tim volem, kterej je snad každej den větší a větší vůl. Pak jde zase za tou svojí “kámoškou”, která jí zase namaže med kolem huby a jede se vesele dál. Jenže, přátelé, tak jako neni noci bez dne a obráceně samozřejmě, tmy bez světla, viníka bez oběti, není ani vola bez krávy. Totiž vesmír a život jsou upřímní vždy, pořád a úplně ve všem. Zrcadlení funguje 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Naše realita je naším odrazem. Je odrazem toho, jak to se sebou máme, jak přemejšlíme, jak se chováme, co děláme, o čem mluvíme. Pokud chceme bejt upřímný sami k sobě, nehleďme na sebe do zrcadla, ale pozorujme svůj život. Tím se o sobě dozvíme nejvíc. To, co se nám v životě děje, je zkrátka a dobře odraz toho, jak to se sebou máme. Víte, co si myslím, že je klíč ke spokojenosti? Umět přijímat. Když tohle neumíte, jste v podstatě ztracený.

Doplnim to příběhem. Byl u mě na terapii koněm jeden pán. Přišel s tím, že má zlomený srdce, že je to prej normální diagnóza. Poslala jsem ho na chíru, ale nešel. Řekl, že potřebuje terapii. Já z toho měla divnej pocit, ale je to známej, tak jsem to udělala. No. Borec nastoupil a dokud o nic nešlo a já jsem mu říkala, co s koněm má dělat, Tarif na něj docela reagoval a vypadalo to celkem slibně. Pak jsme ale přešli k praktický stránce věci, kdy jsem mu řekla, ať dělá to, co chce on sám. Od tý chvíle to nešlo. Tarif sice nějak chodil, ale nenaklusal. Vůbec. Ani hovno. Chvíli jsem na to koukala, poradila mu, co má dělat, a nic. Bez výsledku. Řikám mu “co ty od toho koně vlastně chceš?”. A on mi na to řekl: “aby všechny ty moje problémy vzal a někam je odvez”. A bylo. Takhle to nefunguje. Nikdy nemůžete čekat, že za vás vaše problémy vyřeší někdo jinej. Víte co? Není to fér. Prostě není fér od každýho čekat, že za vás něco udělá. Tarif mu to nežral. Jo, lidi se občas chytěj, asi jako já, když jsem na to kejvla. Ale ten kůň ví. A taky mu to nádherně ukázal. Prostě se nehnul. Sral na něj. Tak jako on sere na ty, od kterých něco chce. Vysvětlila jsem mu, že tudy cesta nevede, že takhle to nejde. Že jestli chce bejt neustále v roli oběti, tak v ní bude, dokud se sám nerozhodne, že už v ní bejt nechce. On chtěl řešení. Chtěl vyřešit smrt. Řikám mu “to nevyřešíš, to musíš přijmout, s tim nic jinýho dělat nejde. Nebo nemusíš, ale budeš furt tam, kde seš.” Řekl, že to tak není. Že přijmutí není řešení. Znovu jsem mu řekla, že někdy jiný řešení není. Bez úspěchu. Chtěl popřít smrt. Tím ale popírá i život. A pak je zmatenej, dělá nesmyslný věcí a hledá řešení na něco, na co řešení není. Nebo je. Prostě to přijmout. Vzít to tak, jak to je s vědomím, že s tímhle prostě nic neudělám. Neřikám, že je to lehký. Ale ani neřikám, že je to těžký. Je to takový, jaký to je. V přijetí je všechno. Naprosto všechno. I úleva. Přijetí je upřímný, protože je takový, jaký je. Na nic si nehraje. Proto je tak důležitý v životě umět přijímat.

Podívejte se na tu ženu na obrázku. Na její oči a její výraz. Ona tohle všechno umí a má. Je to tam. A jakou to má energii! Jak dopadla terapie? Odjel bez pochopení. Přijel si pro návod. Dostal odpovědi, ale ne ty, který chtěl. Tak si ty svoje problémy zase sbalil do uzlíčku, naložil si je na hrb, sednul do auta a odjel. Protože já ani Tarif jsme si je od něj nechtěli vzít. Nikdy za nikoho nic nevyřešíte. Můžete pomoc, ale nikde neni psáno, že vaši hozenou rukavici ten někdo sebere. Proto se vždycky a především starejte nejdřív a nejvíc o sebe. Upřímně. Jestli vám to jde vám váš život ukazuje dnes a denně Mimochodem, pro mě to bylo velký ponaučení. Já už tohle sobě ani svýmu koni dělat nebudu! Naštěstí druhej den přišel malej Kuba. Pamatujete? Ten jak měl fóbii z papíru. Zase mě rozbulel. Jak on to dělá?

 

Konzultace máme zatím stále po telefonu a roční osobní horoskopy teď jedu jak fretka Ale kapacitu ještě mám, tak si klidně objednávejte další

 

Vodnář 

Broučci, netvařte se tak sklesle. Potřebujete chytit za ruku, cítit nějakou spřízněnou duši, sdílet a vědět, že nejste sami a že bude všechno zase dobrý. Tak prosim vás, nebojte se. Chyťte se za ruku, vyhledejte spřízněnou duši, sdílejte a vězte, že je to dobrý a bude to lepší! Pusu

 

Ryby

No sláva! Už se začínáte dostávat do normálu, co se týče vašeho naladění. Vyhlídky na začátku roku nebyly příznivé, ale zvykáte si, nebo jinak - berete to tak, jak to je, tedy přijímáte! VÝBORNĚ!!! Jen tak dál. To je ten nejlepší způsob, jak z toho ven. To je ta správná cesta

 

Beran

Berany berany duc! (To je fakt první, co mě při pohledu na tu kartu prolítlo hlavou ) Tak přesně tohle nedělejte! Nikoho zbytečně nedrážděte, neútočte a nevysmívejte se! Občas tyhle tendence máte a někdy je to vtipný. Teď se to ale fakt nehodí. Radši se držte zpátky a počkejte, co z toho vyleze. Jednat můžete až potom.

 

Býk

Vypadá to u vás trochu jako hra na slepou bábu. Máte zavázaný oči, zmateně pobíháte po prostoru a snažíte se něco chytit. Moc se to nedaří. Přestaňte si na něco hrát, sundejte ten šátek a pořádně se rozhlídněte kolem sebe, ať konečně vidíte, co se vlastně doopravdy děje. Tak. A teď to hezky systematicky začněte dávat do pořádku. Jo! Na něco se můžete i vysrat! 

 

Blíženci

Co vy to tam zase sami se sebou řešíte, že vás to tak paralizuje, že se nemůžete hnout? Vyprdněte se na ty dva ve vás a začněte něco dělat. Je jedno co, hlavně něco. Jakmile se na ně přestanete soustředit, ztichnou a za chvíli budete mít jasno

 

Rak

No, hezky Pepiku… Tak jdu asi rovnou na lva, tohle za to moc nestojí. Takže, měli bysme přestat svádět marnej boj. Třeba přestat bojovat o něčí přízeň, nebo něco zachraňovat, může to bejt fakt cokoliv. Máme se soustředit čistě a jen sami na sebe. Bude to teď nějak důležitý. Hlavně v případě nějakých rozhodnutí. Tak si to pamatujte. Sami za sebe. Na to nám vychází luxusní karta

 

Lev

Maličko se stáhněte do pozadí a dejte si pohov. Nechte věci, ať se dějou, ale nijak do jejich chodu nezasahujte. Ukáže se vám spousta věcí a vy najednou budete mít jasno v tom, jak dál, kde přidat, kde ubrat, co zlepšit a tak. Celkově vám to projasní vaši situaci a to natolik, že se zase stanete králi situace

 

Panna

K tomu se asi dá říct jediné - neomezujte se! Záměrně píšu neomezujte se a ne nenechte se omezovat, protože veškerá omezení, která teď řešíte, jsou jen vaše, a to i v případě, že máte pocit, že někdo omezuje vás. Není to tak. Vy tomu někomu dáváte prostor k tomu, aby vás omezoval. A navíc je taky docela možný, že on to vůbec nedělá a vy jen máte pocit, že se kvůli němu musíte omezovat. Takže je to celý zbytečný, vy se neomezujte a v klidu si běžte po svym . Nebo za svym

 

Váhy

No? Jen se hezky nalaďte a připravte, čeká vás něco nového. A hezkého Nebo příjemného. Prostě to bude fajn. Jo a prosim vás, vy nad tim hlavně zbytečně nepřemejšlejte. Je vám to jasný? Až to přijde tak to berte a hotovo. Pak se uvidí, co s tim. Ale musíte to mít. Když budete váhat, vezme si to někdo jinej a budete mít po ptákách! (Teď by mě zajímalo, jak si to překládaj nezadaný váhy).  

 

Štír

Klid, klid. Nemusíte do všeho skočit rovnejma nohama. Někdy je lepší chvíli počkat, než skočíte. A někdy je taky lepší, když chce skočit někdo jinej, tak ho nechat a dívat se, co se děje. Protože když už skočíte, tak jsem v tom. A někdy je trochu těžký vyškrábat se zpátky. Takže žádný ukvapený rozhodnutí. Je to jasný?! Kdo si počká, ten se dočká

 

Střelec

Tvl střelcům vyšel střelec Tak to je hustý Ještě nevim proč, ale hustý to je, no uznejte Tak jo, asi to budete muset rozstřelit. A měla by to bejt trefa do černýho. Tak miřte dobře a na střed. Minout v podstatě nemůžete, ale i tak se na to radši soustřeďte. A ještě jedna věc - vystřelte, až si budete jisti, že máte fakt dobře zamířeno

 

Kozoroh

Nebojte se šlápnout do vosího hnízda. Fakt ne! Naopak, bude to hrozně moc potřeba. Vy se fakt nezdáte, jste takoví mírumilovní, ale když vám dojde trpělivost, jde z vás až strach. A přesně tohle se po vás teď chce. Nebojte se nasrat. Když se kácí les, holt lítaj třísky

 

Tak jsem včera nakonec tu plodnou debatu opustila a šla jsem psát do pokojíčku, kde byl klid. No a napsala jsem kousek a Tamarka se začala dožadovat mléka, tak jsem si k ní šla lehnout a hele, najednou je sobota To to letí ten čas Člověk ani nemrkne a je další den. No co, nezbývá, než to přijmout

 

Mějte se moc krásně

 

Tereza

 

Foto: Shutterstock; Terezie Schliková

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
kosanka
kosanka 30. 1. 2021

Odpovědět
Michaella191
Michaella191 26. 1. 2021

Krásně napsané =)

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 25. 1. 2021

super

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 25. 1. 2021

Odpovědět
Svata
Svata 25. 1. 2021

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
94 802
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.