Ahooooj, tak už to začíná! Vánoce, blázinec, emoce, lidi šílí, líbaj se jak o život navzájem (no kdyby aspoň tak). Ha ha ha, jsem vtipná *smile* Tady jasně vidíte, že už taky blbnu, takže v klidu, prostě to řádí 🙂 No nic, jdem na to.
Vzhledem k tomu, co se teď děje, se úplně bojim tu kartu vytáhnout… Hmm, já to tušila *sad* Hele, připravte se, tohle nebude sranda. Ústřední téma jsou srdeční záležitosti.

A jak vidíte, bude to asi trochu bolet. Já to rozeberu, nebojte. Nevím ještě, co z toho vyleze, ale snad aspoň něco pozitivního. Jo, tak tím začneme. Nebudeme věci rozlišovat na pozitivní a negativní. Fakt ne, prostě je to jak to je, každej to stejně vnímá jinak a hlavně, všechno má svůj důvod, ať se nám to líbí nebo ne. Takže to tak berme, nikdy nevíme, proč se věci dějí jak se dějí.
Podotýkám, že já konkrétně poslední dny doslova čumim a nechápu. Nechce se mi použít to slovo, ale myslím, že většina z vás to veme. Bude to boj. Ale takovej hezkej. Protože my už víme, že bojovat nemá smysl, takže nebudeme válčit. Budeme ale muset bojovat za sebe. Nebude to ani tak těžký, půjde spíš o to, že naprosto nebudeme chápat absurditu situací, které k nám budou přicházet. A to nás bude drtit. Bude nás z toho bolet srdce. Z toho nepochopení. Další věc je, že ta situace velmi pravděpodobně nebude jen jedna. Budou přicházet velmi brzy po sobě. Tak. Tohle teď víte, tak si to pamatujte. Myslete na to, až to přijde. Fakt si na to vzpomeňte. Ono vám to pomůže, už jenom tím, že budete vědět, že se to teď prostě děje, že v tom nejste sami.
A teď přijde to nejdůležitější. Já pořád věřím tomu, že je to proces, díky kterýmu se k sobě zase dostáváme blíž. Nebo hloub, jak chcete. Máme zkrátka možnost zase se líp poznat. Kdy taky jindy, než ve vypjatých situacích, že? Takže se poznávejte. A podle toho jednejte. Nedělejte NIC, co dělat nechcete. A naopak udělejte to, co udělat chcete. Útoky přijdou zvenčí a nejvíc nám to dá sežrat okolí. Víte co? Pojďme to brát jako maturitu. My už víme, co a jak. Ale teď přijdou ty zkoušky, díky kterým zjistíme, jestli to i umíme. Ono to, že víme, nestačí. Musíme to žít.
Čím víc jsme u sebe a cítíme se, tím víc se nám nechce dělat něco, co vlastně vůbec nechceme, co je proti našemu přesvědčení atd. To je jasný. Teď si to musíme ustát. Před mámou, tátou, manželem, partnerem, dětmi, šéfem, tchýní, tou nánou z vedlejšího oddělení v práci, prostě před světem. A nesmí nás to sežrat. Co? Ten pocit viny, že jsme nevyhověli, přestože se to po nás žádalo. My přece víme, že to uděláme rádi, když to tak budeme cítit. Když budeme vědět, že to má smysl, že je to potřeba, že je to fakt nutný. Ale bude to vycházet z nás. Nebudeme to už dělat jen proto, že to někdo žádá. To je strašně krátkozraký a jdeme tím proti sobě.
Jestli máme nastoupit tu svoji cestu, cestu srdce, musíme mu naslouchat. Je jedno, jestli je okolo nás tma. To, že si ostatní stále myslí, že nemohou, není náš problém. My si tím naším vnitřním světlem posvítíme. A budeme svítit i na ně nebo jim. Neznamená to, že jsme bezcitní a oni špatní. Ne, jen jsme prostě každý trochu jinde. Každý to vnímáme jinak. A je potřeba to respektovat. Respektovat sebe i je. Nesnažte se ty situace pochopit. Ono to asi nebude nijak důležité. Jen respektujte. To je asi ten nejlepší způsob, jak se vyhnout tomu boji. Nebo ne vyhnout, ale v podstatě mu nedát šanci. Když budeme respektovat, pro boj nebude místo. Takže s respektem, miláčkové, k sobě a ke světu.
Nemusíme s někým souhlasit, ale můžeme respektovat jeho názor. Znovu zdůrazňuji, že respektovat neznamená chápat. Tak jako my máme svůj úhel pohledu na danou záležitost, někdo druhý to může vidět úplně jinak. Důležitý je se kvůli tomu nehádat a nenabourávat vztahy. Je to fakt úúúúúplně zbytečný. Jo? Netrapte se tím. Nemá to smysl. Už jenom proto, že budou Vánoce.
Jak říká Jarda Dušek: „Neber si to osobně:“ Uf! Už je mi líp. To bude dobrý, nebojte. Nakonec zjistíte, že daleko větší záhul byl vánoční úklid a cukroví. K tomu bych si jen dovolila takovou malou poznámečku, že se nic nemá přehánět *wine*  S dárkama vám taky pomůžu, jak jinak než Andělskýma pohádkama. Podepíšu vám je přece, a to se vyplatí :-)*gift*
 

Vodnář
Vodnáři mají důvod k oslavám. Respektive jej budou mít. Bude to u vás něco jako nové zrození. Možná se to týká i výše zmiňovaného tématu a je šance, že v tom budete fakt dobří. Pokud vás něco rozhodí, běžte to ze sebe smýt vodou. Jen tak, bez mýdel a šamponů. Představujte si, jak to z vás všechno odchází. A vůbec, buďte jako průtokáč, nenechte to na sebe působit. Nedokážu úplně říct proč, ale ta voda je tady hodně silnej symbol. Berte si z ní příklad. Hlavně po emoční stránce. Buď budete klidná hladina rybníku nebo vlna Tsunami a pak máte ještě asi milion dalších možností mezi tím. A pořád je to jenom voda. Chápete?
 

Ryby
Ne, prosím vás, hlavně nad tím nepřemýšlejte! Fakt ne! Hlava vám to nebere a opravdu nemáte šanci to pojmout. Já vím, bylo by to přece tak jednoduchý a normální, kdyby… Ale ono to tak není a vaše otázka proč ten stav jen prodlužuje. Brzdí vás a vy nemůžete jít dál. Nemůžete se pohnout, protože stále přemýšlíte a vymýšlíte. Zbytečnost. Jak už bylo řečeno, je to jak to je. A vy? Vy z toho musíte vycházet, ne se v tom zadupávat. Trautenberk říkal: „Nestát, nekoukat, dělat!“ A Tereza říká: „Nestát, nemyslet a jít!“ Tak koukejte mazat, máte co dohánět 😉
 

Beran
Přátelé, u vás by to nemělo mít tak drastický průběh. Vy se s tím umíte vypořádat, vám nedělá problém si jít za svým. No jo, holt beran, hlavou proti zdi. Super. Tohle je někdy velká výhoda a v tomhle případě to platí dvojnásob. Jen to z tý hlavy posuňte ještě trošku níž, protože jí tu zeď neprorazíte. Když se posunete do srdce, naladíte se na emoce, vaše, samozřejmě 🙂 zjistíte, že to jde mnohem snáz. A ještě jedna věc – nemusí to jít za každou cenu, ale může to jít.
 

Býk
Myslím, že máte dost. Pohár trpělivosti právě přetekl a emoce ve vás se hromadící nejsou vůbec příjemné. No jo, jen to pusťte! No šup, nečekejte! Není už na co. Vydrželi jste i tak dost dlouho. Kolikrát si do vás ten toreador může ještě píchnout? Takže ne, tenhle způsob evidentně nefunguje. Jinak. Jakkoliv, ale jinak. Zapojte ten respekt, k sobě.
 

Blíženci
Vítr už začíná rozfoukávat mráčky. No, spíš mračna. Vypadá to, že jste pochopili, jak jste se do téhle situace dostali, a tudíž už i víte, jak z ní ven. Myslím, že je vám i jasné, že to bude chvíli trvat. Ale působíte na mě velmi odhodlaně. A to je super. Gratulace, jen tak dál!
 

Rak
My si na výše napsané musíme dávat obzvlášť bacha, protože to vypadá, že podle toho, jak se k sobě zachováme teď, nás bude vesmír, řekněme, odměňovat. Ono na tom není nic neobvyklého, píšu to spíš proto, abychom se na sebe fakt nevybodli. Opravdu jen respektujme, nechápejme, nezlobme se, nevyčítejme si nic, jen respekt. Nic víc. K sobě i ostatním. Ono to půjde, nebojte.
 

Lev
Lvíčátka, začíná vám něco nového. Hurá, bude se vám to líbit, protože to je určitě lepší, než to bylo doposud. Hlavně na tu změnu už delší dobu čekáte, takže je fakt na místě. Projděte si tím hezky krůček po krůčku, nezapomínejte, že je to nové a ještě v tom moc neumíte chodit. Neuspěchejte to, nechte to na sebe působit a užívejte si ten „přechod“, protože je před vámi krásná, nová cesta. Tak pomalu, jo, ať hned ze začátku nebloudíte.
 

Panna
Nadhled, prosim vás. Teď víc než kdykoli jindy. Povzneste se tak vysoko, jak jen to půjde. Můžete se klidně i s někým spojit nebo s sebou vemte i ostatní, kterých se to týká. Situace nebude jednoduchá, ale s nadhledem vám to bude celkem jedno. Myslete na to, udělejte to, vám to pomůže a to je nejdůležitější. Víte jak to je, hlavně se z toho ne….. 😉
 

Váhy
Ale, ale, situace přiostřuje, koukám. No nic, tohle prostě musíte ustát. Hele, vy to nakonec uhájíte, ale bude to dřina. Hlavně se nebojte, i když to chvílema bude vypadat jako prohraná partie, konec vás může ještě mile překvapit. Jak říkám, nebude to zadarmo, ale myslím, že to za to stojí. Jde o vás, váš domov, vaše hranice, vaše postoje, váš život a to, jak se v něm cítíte. Pro co jinýho byste se měli hecnout? Váhy, neváhejte 😉
 

Štír
To je takové to ticho před bouří, nepřipadá vám? Ano, potvrzuji, vypadá to, že se něco blíží. Hele klasika, každá bouřka přejde, berte to tak. Vůbec to neřešte a nenechte se tím semlít. Mně už to teda štve, dyť je to furt něco. Člověk se ještě nevzpamatoval z jednoho a na, tady máš další dávku, jen se ukaž. No, tak se nadechnem a jedem dál. Takže v klidu, věnujte se svýmu, nenechte se rozhodit. Ono se to vybouří a pude to dál. Vy si v klidu pečte cukroví, udělejte si úklid. A vůbec, vykašlete se na to a udělejte si pohodičku.
 

Střelec
Nad čím zase špekulujete? Hele, jestli to neuděláte teď, tak se obávám, že máte fakt peška. Ono to na vás nebude čekat věčně. Kolikrát už jste si to nechali utýct? No? Jak vám pak bylo? Aha, takže už to znáte. No a chcete to znovu? Kolikrát ještě? Hej! Jsou Vánoce, udělejte si radost. Děkuju :-*
 

Kozoroh
Bude to dobrý! Obávám se, že to nestačí, ale fakt. Hlavně tomu nepřestávejte věřit. Ono to zní jako fráze, ale má to velkou sílu. Víte, proč to píšu? Protože nemáte ani tušení, kdo všechno tam nahoře chce, aby to dobře dopadlo. Vesmír fakt maká, tak ho v tom nenechte samotnýho. Věřte mu.
 
Tak, broučkové, už to zase je 🙂 Hele, zkuste se z těch Vánoc tak nestresovat. Vždyť je to úplně o něčem jiným, než my z toho děláme. Aspoň se na chvíli zastavte, uvařte si kafe, sedněte si a jen si tak čumte a těšte se na ně. Já to taky dělám, fakt mě to baví. Rozhodně víc, než vánoční úklid :-):-D*wine*
 
Tak ahoj a s respektem *heart*
 
Tereza
 
 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account