Ahoj 🙂 Je pátek dopoledne, prší. Jak příjemná změna! Sedím u počítače, vnímám ochlazující se vzduch a dívám se na kartu. Přichází nostalgická nálada. K tomu takovej zvláštní pocit rozdvojenosti a vlastně o to větší celistvosti. Téma pro tento týden je jasné – naše vnitřní dítě.

Koukám na to a dochází mi jedna věc. Kolik těch vnitřních děti v sobě vlastně máme? Kolik nevyřešených témat si s sebou neseme? Dokážete si vůbec představit, jak všechny ty bolístky, bloky, ústrky a mnohdy i traumata vyčistit? Tak, aby se dál šlo s čistým štítem? Abychom uzdravili naše vnitřní dítě nebo děti a pak znovu. Pro změnu s vnitřní ženou a mužem. Kolik těch archetypů se v nás vlastně skrývá? A co naše duše? Kolik ta si toho asi nese z uplynulých životů? A teď si představte, že tohle všechno chcete mít pořešené. Dobrá fantasmagorie, co?
I když vlastně, proč ne? Stačí rozkliknout internet a vyjede tam na vás spousta seminářů a různých technik, mistrů i nemistrů v oboru (samozřejmě je tu spousta lidí, kteří to umí a jsou fakt dobří, ale pak je ta drtivá většina toho zbytku, která by tohle vůbec neměla dělat), tuny všeho a všech, kteří to s váma pořeší, protože bez toho se přece nepohnete dál! Uzdraveným vnitřním dítětem to začíná! Jak vůbec můžete v tohle stavu žít? Nebo jinak, žijete ještě vůbec?
Esoterika… Jak já ten pojem nesnášim! Schválně jsem si ho zadala do Wikipedie. A víte, co tam píšou? Esoterismus je označení pro souhrn vědomostí určených výhradně pro úzký okruh zasvěcených, intelektuálně vyspělých nebo privilegovaných lidí. Že jich tady ale je, co? Hlavně z toho jasně plyne, že esoterika není pro lidi. Je to další z mnoha bludů. Název pro něco, co zavání tajemnem. A tajemno odjakživa přitahovalo. Dá se taky předpokládat, že i nadále přitahovat bude. Je to přece tajemno. To znamená, že o něm nikdo vlastně nic moc neví. Možná jen ti zasvěcení a intelektuálně vyspělí. Kolik jich znáte? Hmmm, a jsme zase u toho.
Co tím chci vlastně říct? Vykašlete se na všechny ty semináře! Dělá vám to v životě akorát bordel! Řekněte mi, jak někdo druhej může vědět líp než vy, co a jak vlastně chcete? Vždyť to nemá logiku (a není to ani tajemný). Hele, prostě a jednoduše. Nepopírám všechny naše skryté osobnosti, nepopírám ani to, že si s sebou nesem hodně sraček nejen z tohoto života. Ale, lidi, cílem není mít vyřešený všechno. Není naším úkolem tady na zemi vyřešit všechny bolesti a bolístky, který má naše vnitřní dítě, žena, muž a další. Není! Byly tam, jsou a budou. Jdeme stále dál, všechno je proces, všechno se neustále děje, budou přibývat další a další.  A je to tak v pořádku. Proto jsme tady. Učíme se žít. A to s sebou přesně tohle nese. My to zase děláme obráceně! Místo, abychom šli dopředu, neustále se vracíme zpátky. Bohužel si ale neuvědomujeme, že čím větší sílu dáváme minulosti, tím silnější ona je. Nemusíme chodit daleko, podívejte se na nynější politickou situaci. Jestli to takhle půjde dál, tak, přátelé, kam se hrabe komunismus! Přestaňte se vracet zpátky! Nebuďte tak zaprděný v tom pohnout se dopředu. Sedíme na zadku a jen nadáváme, ale už nás nenapadne tu pusu zavřít a místo toho udělat něco jinýho, třeba se zvednout a jít dál. Rozdělili jsme se se Slovenskem. A kdo nám tady teď vládne? Komu patří Česká republika? Tohle takhle je. To funguje.
Jak to máme vevnitř se odráží venku. Podotýkám, že na tom není nic tajemného, tudíž to nemá nic společného s esoterikou, takže to není pro zasvěcené a intelektuálně vyspělé, ale pro nás, pro lidi. A teď zpět na začátek. Je jedno, jestli se jedná o vnitřní dítě, ženu, muže atd. Není třeba vyřešit to téma. Je třeba jej přijmout. Vzít ho tak jak je nebo bylo. Ano, stalo se mi to a to, ale jen díky tomu jsem tam, kde jsem. Navíc, kdybych tenkrát uměla reagovat jinak, jistě bych jinak zareagovala. Chápete to? Věci jsou, jak mají být. Ano, nemusíme se vším souhlasit, to se po nás ale ani nechce. Jde jen o to přijmout vše, co k nám patří, co s námi souvisí, vzít si z toho ponaučení a jít dál. Tím to vnitřní dítě taky nejvíc trpí. Tím, že se nejsme schopni poučit z těch chyb, které prožívalo a děláme je dodnes. Že opakujeme chyby, které tenkrát muselo nést naše vnitřní dítě a teď už je nese i vnitřní muž s vnitřní ženou. Pořád dokola to samé. To je to, co je trápí.
Jsme nepoučitelní a líní. Stejně jako v životě. Volíme si stále dokola ty stejné věci a vůbec si neuvědomujeme, že je za nás ponesou ještě naše děti nebo vnoučata. My se prostě nehnem! Najdeme si tisíc výmluv, proč to či ono takhle děláme, ale zadkem nepohnem. Takže, dost řečí, národe. Je čas začít něco dělat! 
No, není nad to se zdravě naštvat 🙂  Nostalgická nálada je pryč krátce před polednem 🙂 Tenhle týden jedu na pár dní do Třeboně a pak budou zase konzultace v Praze. Vlastně je můžem udělat i v Třeboni. Ale prosím vás, nepište! Jen volejte! Nebudu mít čas odpovídat na zprávy. Díky 😉

Vodnář
Děcka, co zase řešíte? Hele, já už vás začínám podezřívat, že většinu těch problému byste nemuseli mít, kdybyste se ve všem zbytečně nepatlali. Pouštějte ty věci a hlavně, řešte jen to, co se vás doopravdy týká. Máte tam spoustu věcí, který ale vůbec nejsou vaše. Nechte je tomu, komu patří a když už potřebujete tak nutně něco řešit, řešte primárně to svoje. I tak se vám uleví 🙂

Ryby
No hurá! To vypadá slibně 😉 Pokud budete muset něco řešit, postavte se k tomu čelem! Nenechávejte to zase vyhnít. Jednejte, protože akce se vám vyplatí. Možná i proto, že už se na ni strašně dlouho čeká 😎

Beran
Věci asi nejsou, tak jak jste si představovali, ale ruku na srdce. Věděli jste, do čeho jdete a taky jste moc dobře věděli proč. Mohlo to dopadnout jinak? Já myslim, že moc ne. Tak hlavu vzhůru a příště jinak. Už se nenechte zblbnout…

Býk
Je to přesně o tom, o čem jsem psala v úvodu. Vzít to, jak to je, ponaučit se z toho a hlavně – zvednout zadek jít něco udělat. Hlavně už jinak, než doposud. A bude dobře 🙂

Blíženci
No, koukám, školící proces je v plném proudu! Projděte vědomě. Nenechte to být, soustřeďte se na každý krok. Jděte podle pocitu a držte se sebe. To je to nejdůležitější, co máte udělat. Když to tak uděláte, bude to pro vás i zábava 🙂

Rak
Asi na to nekoukejte tak, že je toho najednou strašně moc a máte pocit, že nestíháte. Ano, na první pohled to tak vypadá, ale ve skutečnosti jen přichází to, o co už dlouho žádáte. Jen jste to nečekali a vytrhává vás to ze svého rytmu. V pohodě, to si sedne. Je to dobrý. Jen tak dál 😉

Lev
Lvíčata, to samé, co je v úvodu. Chce to akci! Nečekejte. Když budete pořád takhle čekat, propásnete ten správnej okamžik. Takže teď zaberte, spát můžete potom. Totiž takhle, když nezaberete, stejně vám to nedá spát *sleep*

Panna
Panny, jen stát s nataženýma rukama a čekat, co do nich spadne, to není nejlepší způsob jak dosáhnout toho, co chcete. Může do nich spadnout cokoliv, a co potom s tím? Jen hezky otevřete oči, rozhlídněte se kolem sebe a pěkně si dojděte pro to, co vás oslovuje a láká. Šup!

Váhy
Možná teď moc nevíte, kam a proč vlastně jdete, ale nebojte se, ono to tak čas od času bývá. Navíc jsou i chvíle, kdy dál jít nemáme. To my jen neumíme setrvat v tom určitém stavu, obzvlášť, když nám nevyhovuje a máme tendence být už jinde. V klidu, v pohodě si běžte kudy se vám chce i nechce, kudy vás to napadne a uvidíte, že zanedlouho budete mít naprosto jasno v tom kam a proč vlastně jít 😎

Štír
Spolupracujte! S kýmkoliv. I s dětmi a hlavně – opět se sebou. Tohle je proces, myslím tím tu spolupráci, který teď moc potřebujete. Máte velkou šanci se dost naučit a hodně se posunout. Pozorujte se a reagujte na sebe. Ještě moment – spolupráce není o tom, že jeden druhému odevzdaně vyhoví. Je to o tom, že se jde za společným cílem 😉

Střelec
Nebylo těch posledních kapek už trochu dost? Nenechávejte věci zajít tak daleko. Nehorší je, že vy moc dobře víte, jak to dopadne, když se na sebe vykašlete, ale přesto to z nějakého důvodu uděláte. Ach jo. Jak dlouho pro vás budou ostatní, možná všechno ostatní, důležitější, než vy sami? A víte taky, kdo jedinej s tím může přestat, že jo…

Kozoroh
Hmm, no to je krásný! Nastoupili jste do správnýho vlaku. Teď jen jeďte, kochejte se a kde se vám to bude líbit, vystupte. Nic neřešte, buďte svobodní a užívejte si ten proces. Představte si to jako film. Úžasnej slaďák *angel*
 
Je něco málo po jedný hodině, mám dopsáno. Jdu vyfotit kartu. Pak už konečně vylezu z postele, dám si kafe a chvíli budu jen tak čumět. To dělám ráda 🙂 A pak udělat oběd, ze sebe člověka, trochu uklidit a pak se uvidí, kam budou chtít jít děti, až se vrátí z toho aqua parku. No nic, vstávat, cvičit, do práce. Ale jen tak zlehka, je přece pátek *wine*
 
Pusu :-*
 
Tereza
 
 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account