Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Kristýna|ŽENA s.r.o.
Kristýna|ŽENA s.r.o.
Vloženo 11. 4. 2020
Líbí se mi

Velikonoce nejsou jen vajíčka. Jaké jsou zapomenuté významy symbolů svátků jara

Kristýna|ŽENA s.r.o.
Kristýna|ŽENA s.r.o.
Vloženo 11. 4. 2020
Líbí se mi
Velikonoce nejsou jen vajíčka. Jaké jsou zapomenuté významy symbolů svátků jara

Velikonoce nejsou jen vajíčka. Jaké jsou zapomenuté významy symbolů svátků jara

Velikonoce, svátky jara, které slavíme první neděli po prvním jarním úplňku. Jejich název pochází z označení "velká noc", tedy noc ze soboty na neděli, kdy došlo k Ježíšovu zmrtvýchvstání. Tyto svátky jsou spojeny s velkým množstvím tradic a zvyků a snad vše má svou symboliku. Pojďme poodkrýt některé z nich.

Většina lidí již dnes není nábožensky založena, proto pro ně Velikonoce představují především oslavu jara a probouzející se přírody. Jak se mění doba, mění se také velikonoční zvyky, avšak je i mnoho těch, které přetrvávají. Zdobíme vajíčka, pleteme pomlázky, pečeme beránky a mazance. Víte ale, proč to všechno?

Oslava zrození

Jaro tradičně symbolizuje příchod nového života, lidé oslavují lásku a (znovu)zrození. Snad každý si byt rozzáří a provoní květinami jako jsou fialky, tulipány, či narcisy. Vázy se plní také vrbovými proutky, zlaticí (lidově nazývanou "zlatý déšť) a větvičkami vrby jívy (kočičkami).

Kočičky byly dle zvyklostí na Květnou neděli svěceny a lidé věřili, že takto posvěcené mají kouzelnou moc. Hospodáři například dávali větvičky za krov a zapíchávali je na okraj pole, neboť tak mělo být stavení chráněno před bleskem a úroda před kroupami. Prastarým zvykem je pálení jívových větviček posvěcených na Květnou neděli v předešlém roce. Toto se děje již na Popeleční středu, neboť popelem z "kočiček" je udílen popelec (znamení kříže na čelo). Větvičky jívy bývají někdy nahrazovány palmovými ratolestmi, kterými byl Ježíš vítán při svém příjezdu do Jeruzaléma.

Vrba rovněž hraje velkou roli během Velikonoc. Chlapci si z jejího proutí pletou pomlázky a vrbový proutek pomáhal na Velký pátek ukázat skryté poklady a otevřít skály. Ženy bude jistě zajímat, že pokud si v tento den budou česat vlasy pod vrbou, budou je mít dlouhé a zdravé. Vrbové proutky sloužily dříve také k výrobě píšťalek.

Vyséváte doma obílí? Určitě ano, velikonoční osení vždy symbolizovalopočátek zemědělských prací a v dnešní době slouží jako oblíbená součást velikonoční dekorace. Do misky s hlínou zasejte nějaké obilí (popř. čočku, či trávu), postavte na světlé místo a pak už jen sledujte, jak se zazelená. Zelená barva totiž k jaru neodmyslitelně patří a kromě toho také velmi pozitivně působí na lidskou psychiku.  

Pomlázka

Nejstarší zmínka o pomlázce pochází ze 14. století a dodnes patří k hlavním symbolům Velikonoc. Tradičně se plete z mladého vrbového proutí a chlapci s ní na Velikonoční pondělí šlehají děvčata, aby zůstala po celý rok zdravá - předává se tak svěžest, ohebnost a zdraví mladého proutku. Dříve si pomlázku uměl uplést každý chlapec a bývala do ní vplétána červená stuha, či červená nit. V různých krajích ji najdeme pod rozličnými označeními jako binovačka, vinovačka (pomlázka z prutů vinné révy), dynovačka (Chodsko), hodovačka, kyčka (Opavsko), mrskačka (střední a jižní Morava), pomihod (Rakovnicko), sekačka (Žďársko), žíla, metla, švihačka a mnoho dalších. Pomlázkou nazýváme rovněž výsledek koledování.

Jistě jste si všimli, že pomlázky bývají často zdobené různými pentlemi. I toto má svůj význam. Pokud děvče při pondělní koledě navázalo na pomlázku barevnou mašli, mohlo se v ní skrývat tajné poselství. Červená mašle naznačovala, že má chlapce ráda, modrá mašle dávala chlapci naději, zelená mašle značila oblíbenost hocha. Ale pozor, kdo obdržel stuhu žlutou, byl naopak neoblíbený a dívka mu tím dala najevo svůj nezájem.

Velikonoční vajíčko

Zřejmě první věc, kterou si již malé děti spojí s Velikonocemi, je vajíčko. Od pradávna symbolizovalo plodnost, úrodu, život, narození, bezpečí a návrat jara. Vejce bývalo přirovnáváno k hrobu, který skrývá život - zmrtvýchvstání Ježíše. Lidová tradice zdobení vajíček a jejich darování souvisela s vírou v jejich nadpřirozenou moc, která se prý zdobením zvyšovala. Nejpoužívanější barvou byla červená, která prý chránila před démony a symbolizovala lásku a život. Vajíčka lze barvit i mnoha přírodními způsoby, vyzkoušejte třeba odvar z cibule, červené řepy, šafránu, či kmínu. Dříve se vajíčka uchovávala na delší dobu potřením skořápky lněným olejem (takto vydržela až 6 měsíců), nebo uložením do popela, či hrachu.

Původně se barvila vejce pouze vařená, ale v minulém století se začala vejce vyfukovat a zdobit. Kraslice se dnes zdobí rozličnými technikami, často i v závislosti na kraji. Velmi oblíbené je například zdobení horkým voskem.

Beránek

Velmi rozšířeným symbolem Velikonoc je beránek. Z křesťanského hlediska se jedná o symbolJežíše Krista jako oběti za spásu světa - Beránek boží. Nevinný a poslušný beránek, který byl obětován na kříži a jeho krev zachránila pokřtěné od hříchů a od smrti. Původně se pravděpodobně konzumovalo jehněčí maso v souvislosti s ukončením půstu. Jelikož si ale toto maso nemohl dovolit každý, začali naši předci péct beránka z těsta - sladkého i slaného. Receptů na tuto tradiční pochoutku existuje bezpočet, můžete si připravit opilého beránka (i bezlepkového), ořechového s limetkou, nebo jogurtového. Na dozdobení beránka se tradičně používal asparágus, či myrta a stužka s rolničku.

Velikonoční zajíček

Zajíček patří k tradičním symbolům Velikonoc spíše v Německu, ale již doskákal i k nám. Pojďme si tedy říci, co má vlastně s těmito svátky společného. Zajíc je považován za tvora maličkého, ale moudrého, který symbolizuje skromnost a pokoru. Bývá též uváděn jako symbol zmrtvýchvstání, protože nikdy nespí. Z dnešního pohledu přináší dětem vajíčka a ukrývá je v zahradě, či domě. Tato tradice vznikla zřejmě tak, že zajíci na jaře hledali u lidských obydlí potravu. V Čechách patřilo ke starším zvykům "honění velikonočního zajíce", což obnášelo hledání vajíček ukrytých v poli.

Zajíček ale není jediným zvířetem, které nosívalo vajíčka. Na Olomoucku například děti na Zelený čtvrtek hledaly na zahradě dárečky od "Pámbíčkové slepičky" a ve středních Čechách nadělovala liška.

Oheň a svíce

Dalším symbolem, jehož význam souvisí především s křesťanstvím a Ježíšovým zmrtvýchvstáním, je oheň - Světlo Kristovo. Svíce vždy patřila k nejdůležitějším symbolům po celém světě. Světlo je symbolem života, proto se svíce zapalovala o Bílou sobotu od posvěceného ohně (slavnost Vzkříšení). Lidé si při příchodu do připalovali své svíce, čímž naznačovali, jak i oni byli Kristem ovlivněni. Celý kostel se pak postupně prozářil světlem. Bílá barva svíce symbolizuje čistotu, naději a nový život. Velikonoční svíce se v liturgii zapaluje jen od Velikonoc do letnic, při křtech (velikonoční „znovuzrození“ Krista) a při pohřbech (aby i mrtvý vstal k novému životu s Bohem).

Kříž

Symbol kříže představuje propojení božského a pozemského světa. V křesťanství patří kříž k nejdůležitějším symbolům z důvodu ukřižování Ježíše Krista. Trest ukřižování patřil k trestům obzvláště krutým a ponižujícím. Trest (kříž) má dnes řadu podob - kříž ve tvaru písmene T (tzv. antonínský), rovnoramenný řecký kříž, kříž sv. Ondřeje ve tvaru písmene X a křesťanský kříž s delším svislým ramenem, označovaný jako latinský (na něm byl ukřižován Ježíš).

Velikonoční klapání

Říkává se, že na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma. Znamená to, že ve čtvrtek jejich hlas utichne a rozezní se opět až na Bílou sobotu. Zvony po tu dobu nahrazovaly řehtačky, mlýnky, klapače (prkénko připevněné na malém držadle, na kterém se uprostřed okolo osy otáčelo kladívko), trakaře, valchy (kombinace řehtačky a klapačky) a další nástroje. Lidé věřili, že jejich zvuk vyžene z domů vše zlé. A nezapomeňte, až ve čtvrtek zvony odbijí naposledy, zacinkejte o sebe mincemi, aby se vás peníze držely po celý rok.

Velikonoční kaktus

Velikonoční kaktus je květina s výrazně červenými květy, které se někdy říká "věšák" pro její dlouhé převislé listy. Zpravidla rozkvétá právě na Velikonoce. Zajímavostí je, že tato rostlina má svůj původ v brazilských pralesích, kde roste na stromech.

Tradiční pokrmy

Téměř každý den z tzv. Pašijového týdne je spjat s nějakým tradičním pokrmem. Na Škaredou středu mělo jídlo vypadat až nevzhledně, proto se pekly různé trhance. Večer se pak mohly začít péct jidáše, které se na druhý den ráno snídaly. Jidáše jsou válečky kynutého těsta stáčené do různých tvarů, symbolizují provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš.  Zelený čtvrtek již názvem napovídá, že se konzumovaly především zelená jídla. Byla to taková, která obsahovala zelené byliny - mladé kopřivy, či petržel. Oblíbené byly také pokrmy z luštěnin, můžete zkusit například  Kočičí tanec. Jedná se o zapečenou směs uvařené čočky a krup, která se ochutí česnekem, osmahnutou jemně nasekanou cibulkou a majoránkou. Velký pátek byl obvykle ve znamení půstu a většinou se připravovalo jen jedno jídlo, kterým byla hustá polévka z kysaného zelí a brambor. Dovoleny byly také luštěniny, sladké knedlíky se sušeným ovocem, případně se mohla jíst ryba. Ze zvyků je dobré zmínit, že by se nemělo prát prádlo a také si nic nepůjčujte, protože by vás tato věc mohla očarovat. O Bílé sobotě se pekly mazance, nebo různé věnce, které se ale dříve nesladily cukrem. Používala se spíše sladká smetana, mazanec se plnil tvarohem, nebo se namáčel ve víně. Před pečením se na mazanec dělávalo znamení kříže. Jako hlavní chod se podávala nádivka zvaná též sekanina, snítek, sekanice, nebo hlavička. Boží hod velikonoční byl dnem slavnostním. Napekly se buchty a tradiční beránek. Připravovala se různě upravená rozličná masa, přičemž se vždy začínalo masovým vývarem. Velikonoční pondělí se neslo ve znamení vajec. Vejce, jakožto symbol nového života a znovuzrození je součástí mnoha velikonočních jídel včetně nádivky.

Jaké tradice dodržujete vy a máte nějaký svůj osvědčený recept? Podělte se s námi!

Foto: Shutterstock

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 2. 5. 2020

krásné

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 18. 4. 2020

Odpovědět
Jana101
Jana101 16. 4. 2020

hezké info Mám jen různé velikonoční dekorace, výzdobu a čokolády, dcera už je velká, ta chce jen sladkosti

Odpovědět
lenin
lenin 13. 4. 2020

...skvělé...použiju při své práci....

Odpovědět
beata0063
beata0063 12. 4. 2020

Pekné napísané a dobre vedieť to

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
90 237
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.