Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Kristýna|ŽENA s.r.o.
Kristýna|ŽENA s.r.o.
Vloženo 27. 4. 2020
Líbí se mi

Vládní opatření značně ovlivňují české domácnosti, hrozí sociální izolace i existenční problémy

Kristýna|ŽENA s.r.o.
Kristýna|ŽENA s.r.o.
Vloženo 27. 4. 2020
Líbí se mi
Vládní opatření značně ovlivňují české domácnosti, hrozí sociální izolace i existenční problémy

Vládní opatření značně ovlivňují české domácnosti, hrozí sociální izolace i existenční problémy

Mnoho českých domácností se s uzavřením škol a školek dostalo do bezprecedentní situace. Děti se učí doma a také rodiče často pracují z domova. Sociální izolace domácností tak přitahuje pozornost k péči, která jinak zůstává neviditelná. Stává se z ní klíčová ekonomická a společenská oblast.

Vzhledem k tomu, že péče o děti je vykonávána převážně ženami (v českých domácnostech je to tak v 87 % případů), dopadá současně situace především na ně. Nejhůře postiženou skupinou jsou pak matky samoživitelky a extrémně složitá je situace partnerů a partnerek v násilných vztazích. V neposlední řadě zasáhla pandemie i do tak citlivé oblasti jako jsou porody.

Běžně neviditelná péče je v současné situaci klíčová jak ve formálních oblastech, jako je péče ve zdravotnictví nebo sociálních službách, tak ta, kterou označujeme za neformální – se zavřením škol a přechodem na domácí vzdělávání vzrůstají nároky na péči o děti, zvyšuje se také potřeba péče o starší členy rodiny, kteří nemají vycházet, a je možné, že se do budoucna zvýší i potřeba péče o nemocné v rámci širší rodiny,“ vysvětluje Radka Dudová z oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR. „Tato situace může vést k reformulaci genderové dělby práce a samotných genderových vztahů – například větším zapojením mužů,“ dodává.

Lze očekávat, že břímě péče zůstane do značné míry na ženách – podle dostupných dat jsou to v 68 % rodin ženy, kdo pomáhá dětem s přípravou do školy, v 92 % případů ženy perou, v 76 % uklízí a v 79 % vaří. O senior(k)y pečují z 80 % ženy a v případě stálé péče opouští zaměstnání ten, kdo má nižší příjem – většinou se tedy výdělku vzdá opět žena.

Problematika domácí výuky a izolace

Jak moc se na rodinné situaci projeví konkrétně třeba uzavření škol, závisí i na věku dětí – starší děti jsou v přípravě úkolů a online vyučování více samostatné, ale děti na prvním stupni ZŠ potřebují pomoc rodičů. Stejně tak záleží na situaci prarodičů, či jiných příbuzných seniorů, kteří mohou sami potřebovat péči, nebo naopak nemohou fungovat jako „hlídací babičky a dědečci“ vzhledem k rizikům spojeným s nákazou. To vytváří na domácnosti další tlak, který se opět více projevuje v oblastech tradičně zastávaných ženami.

Není bez zajímavosti, že ač není žádný rozdíl mezi muži a ženami z hlediska rizika nákazy, v současnosti převažuje počet pozitivně testovaných mužů nad ženami. Je to pravděpodobně dáno tím, že ženy jsou méně mobilní, více zůstávají doma, méně cestují a méně jsou tak vystavené kontaktu s jinými lidmi. To se ale může snadno změnit, protože v dalších fázích pandemie budou většímu riziku vystaveni ti, co se starají o nemocné, ať již v rámci rodiny nebo v rámci pečujících profesí. A to jsou častěji ženy,“ říká Radka Dudová.

Nejen ekonomicky, ale také psychicky a sociálně je náročná situace lidí v jednočlenných domácnostech, obzvláště pokud je takto izolován senior či seniorka, nebo osoba se zdravotním postižením. „Technologiemi zprostředkovaná komunikace bývá často řešením, ale vyžaduje jistou míru mediální gramotnosti, kterou ne vždy tyto osoby mají. Technologie ale příliš nevyřeší situaci osamělých osob bez rodiny (příbuzných) či alternativních sociálních sítí (tzv. rodin volby tvořených blízkými přáteli), což mohou být např. LGBT+ lidé, obzvláště senioři či seniorky, rozvedení, nebo třeba lidé po výkonu trestu, či ti, co vyrostli v institucionální péči. Obzvláště tíživá je pak situace pro osoby bez domova,“ říká Zdeněk Sloboda, který se vedle témat rodiny a sexuality také zabývá oblastí mediální gramotnosti.

Prohloubení nerovností mezi domácnostmi

Celoplošné uzavření škol již nyní odhaluje a zároveň prohlubuje existující nerovností mezi českými domácnostmi. „Zásadní jsou zde otázky, jako třeba zda má rodina přístup na internet, zda může mít dítě vlastní počítač na práci do školy? Mají rodiče čas a možnost s dětmi dělat úkoly? Samozřejmě že v sociálně ohrožených rodinách často není dostupná technika a někdy ani kapacita rodičů a to vše se následně projeví po návratu dětí do škol, který bude pro děti z těchto rodin mnohem náročnější,“ popisuje Radka Dudová. Dlouhodobým dopadem současných opatření tedy pravděpodobně bude reprodukce nerovností ve vzdělávání.Nejzranitelnější skupinou jsou opět samoživitelky. Situaci rodin pak ovlivňují i další faktory jako počet dětí, věkové rozdíly mezi nimi (odlišnost učiva, přístup k počítačům pro všechny), či finanční situace rodiny.

Ošetřovné a ekonomické dopady krize na situaci domácností

Ošetřovné, které nově mohou čerpat i OSVČ, představuje 60 % příjmu. V rodinách, kde ošetřovné bude muset nahradit jeden příjem, tedy může docházet k problémům se splácením hypoték a dalším finančním nesnázím. Ekonomické dopady obecně více pociťují malí živnostníci.

Matky samoživitelky jako nejzranitelnější skupina

Domácnosti sólo rodičů představují zvláště ohroženou skupinu nejen v této době. Pokud musí jeden dospělý ekonomicky zajistit rodinu a pečovat o děti, může se nyní dostat do neřešitelné situace, kdy děti nemá kdo hlídat a rodina tak přijde o jediný příjem, který pouze částečně nahradí ošetřovné. Podle dostupných dat jsou matky samoživitelky statisticky významně častěji zaměstnané tzv. prekérní formou práce (smlouva na dobu určitou, DPP, DPČ). Častěji bydlí v nájmu a náklady na bydlení pro ně představují výraznou zátěž, takže opatření, která mají za cíl odlehčit lidem při splácení hypoték, jim tedy situaci neulehčí.

Zásahy do intimních práv

Na všechny doléhá ztížená dostupnost běžné zdravotní péče, kdy jsou odkládány neurgentní problémy a zákroky. V rámci předporodní a poporodní péče dochází k omezování pravidelných prohlídek, v porodnicích jsou ženy častěji a déle nechávány o samotě a jsou dříve propouštěny domů. Dřívější odchod do domácí péče ale může znamenat komplikaci pro méně majetné rodiny, protože následná domácí péče již není hrazena ze zdravotního pojištění. Řešením by mohla být alokace rozpočtu na služby dul a porodních asistentek v domácnostech po porodu.

Významný zásah do svobodného rozhodování žen o svém těle představuje zákaz přítomnosti otců nebo jiných doprovázejících osob u porodu. „Společně se zákazem přítomnosti doprovázející osoby u porodu vedou všechny tyto okolnosti k většímu výskytu porodnického násilí. Tímto termínem označujeme situace, kdy ženy musí podstoupit bolestivé, nedůstojné a někdy i zdraví ohrožující zákroky proti své vůli s argumentem, že jde jen o malé omezení pohodlí. Problém porodnického násilí má dlouhodobé strukturální příčiny v tom, jak je na ženské tělo v rámci medicíny nahlíženo – je chápáno jako odchylka od normy, výzkumy ukazují, že ženské zdravotní problémy a tělesná zkušenost jsou marginalizovány a přehlíženy, typickým příkladem je endometrióza,“ říká Radka Dudová.

O tom, jak důležitá je pro mnoho rodiček podpora doprovázející osoby, svědčí i skutečnosti, že petici "Pusťte tatínky k porodu", podepsalo za tři dny 40 000 osob. V přijatém opatření je argumentováno primárně bezpečím lékařů. Takové vysvětlení se ale jeví jako nesmyslné v momentě, kdy je možné rodičky a děti navštěvovat následně v rámci poporodní péče. Otcové mohou být jen u porodu handicapovaných rodiček či cizinek, které potřebují tlumočení a také v případě, kde hrozí porod mrtvého plodu.

Obecně je ale v české porodnické péči porod chápán jako život ohrožující situace pro matku i dítě a v rámci této rétoriky je podporován téměř výhradně porod v nemocnici s lékařskou péčí. Současné opatření je s touto rétorikou v podstatě v rozporu. Dalším negativním dopadem je pak absence další pečující osoby v momentě, kdy dochází k oddělování matek nakažených COVID-19 po porodu od novorozenců – v těchto případech by otec mohl nahradit matku v pozici hlavní pečující osoby,“ dodává Lenka Formánková z oddělení Gender a sociologie.

Velmi ohrožené jsou nyní také osoby, které žijí v násilném partnerském vztahu. Z dostupných studií víme, že v dobách krize, nejistoty a prudkého snížení životní úrovně domácnosti dochází k nárůstu násilí v partnerských vztazích. Existuje také souvislost mezi mírou násilí a ekonomickou (ne)závislostí žen. Pokud se žena žijící v násilném partnerském vztahu ocitne závislá na příjmu partnera, může to její situaci výrazně zhoršit. A četnost a míra násilí se zvyšuje také tam, kde spolu partneři tráví více času. Sociální izolace v domácnosti se tedy bohužel může pro oběti domácího násilí (včetně dětí) stát doslova vězením, ze kterého není úniku.

Zdroj: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 2. 5. 2020

uvidíme, co ještě bude

Odpovědět
beata0063
beata0063 29. 4. 2020

No..ešte to bude ,,zaujímavé,,..sama som zvedavá ako sa to bude vyvíjať ešte

Odpovědět
sipeji
sipeji 29. 4. 2020

Je to velmi těžké období pro všechny

Odpovědět
avatar
Potter Jame 29. 4. 2020

Very informative post, your post unique. Thanks for sharing. http://go-bitdefender.com | http://webrootbestbuy.com

Odpovědět
konatovka
konatovka 28. 4. 2020

Mluvila jsem s matkou samoživitelkou a moc si stěžovala, že dodnes nedostala žádnou podporu. To je opravdu smutné.

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 2. 5. 2020

to tedy je

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
90 238
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.