Část dítěte zůstává v těle matky až 38 let, tvrdí vědci

Že mezi matkou a jejím dítětem existuje neviditelná pupeční šňůra, se hovoří už dávno. Teď to navíc potvrdila i věda! Jak dlouho jste coby matka napojená na svého potomka?

Ano, skutečně existuje důvod, proč jsou děti vždy více připoutané k maminkám než k tatínkům. Je to proto, že jejich buňky nikdy úplně neopouštějí těla maminek, což je porodnický jev známý jako fetomaternální mikrochimerismus. Pojem „mikrochimerismus“ je odvozen od myšlenky, že matka je v tomto případě trochu menší verzí mýtické chiméry. V podstatě se však jedná o jednu z nejkrásnějších věcí, která se pojí s mateřstvím.

Potřebuješ uzdravit? Otěhotni

Tento jev poprvé objevil německý vědec z 19. století Georg Schmorl. V jeho práci výzkumníci začali pokračovat o století později vědci, nicméně stále se objevuje mnoho otázek týkajících se uvedeného procesu. Během devítiměsíčního gestačního období fetální buňky pronikají do oběhu nastávající matky, v podstatě opouštějí dělohu placentou a přecházejí do mateřské krve. Buňky jsou dále transportovány do několika orgánů v těle, a to včetně srdce, plic, jater, ledvin, slinivky a dokonce i matčiny kožní vrstvy.

Podle zjištění špičkové bioložky Amy Boddy jsou fetální buňky magické, neboť opravují tělo maminky a předpokládá se, že mají přirozenou schopnost potlačovat abnormální růst prsních buněk, což matce snižuje riziko rakoviny prsu. Také prý eliminují riziko rozvoje neurodegenerativních chorob v pozdějším věku matky a předcházejí tak nemocem, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba či vaskulární demence. A teď přijde to nejlepší. Podle vědců fetální buňky přetrvávají v těle matky až 38 let.

Negativní stránka jinak krásné záležitosti

Ne všechny ženy však mají to štěstí, že jim tyto buňky nezačnou mizet. Po porodu se totiž tělo přirozeně začne čistit, čímž buněk ubývá. Některé z nich jsou vysoce odolné vůči tomuto procesu a přežívají i poté, co se větší část zničí. Pokud tomu tak skutečně je, může žena počítat s urychlením léčebného procesu těhotenských jizev i vnitřního krvácení. Nicméně každá mince má dvě strany.

Nevýhodou fetálních buněk bývá fakt, že kvůli nim jsou ženy v některých případech náchylnější k autoimunitním chorobám, mezi které patří Gravesova nebo Addisonova choroba. Biologové tak trvají na tom, že výzkum na toto téma stále musí stále pokračovat, aby bylo možné prozkoumat migraci a dopad fetálních buněk na zdraví matky.

Foto: Shutterstock