
Že mezi matkou a jejím dítětem existuje neviditelná pupeční šňůra, se hovoří už dávno. Teď to navíc potvrdila i věda! Jak dlouho jste coby matka napojená na svého potomka?
Ano, skutečně existuje důvod, proč jsou děti vždy více připoutané k maminkám než k tatínkům. Je to proto, že jejich buňky nikdy úplně neopouštějí těla maminek, což je porodnický jev známý jako fetomaternální mikrochimerismus. Pojem „mikrochimerismus“ je odvozen od myšlenky, že matka je v tomto případě trochu menší verzí mýtické chiméry. V podstatě se však jedná o jednu z nejkrásnějších věcí, která se pojí s mateřstvím.
Tento jev poprvé objevil německý vědec z 19. století Georg Schmorl. V jeho práci výzkumníci začali pokračovat o století později vědci, nicméně stále se objevuje mnoho otázek týkajících se uvedeného procesu. Během devítiměsíčního gestačního období fetální buňky pronikají do oběhu nastávající matky, v podstatě opouštějí dělohu placentou a přecházejí do mateřské krve. Buňky jsou dále transportovány do několika orgánů v těle, a to včetně srdce, plic, jater, ledvin, slinivky a dokonce i matčiny kožní vrstvy.
Podle zjištění špičkové bioložky Amy Boddy jsou fetální buňky magické, neboť opravují tělo maminky a předpokládá se, že mají přirozenou schopnost potlačovat abnormální růst prsních buněk, což matce snižuje riziko rakoviny prsu. Také prý eliminují riziko rozvoje neurodegenerativních chorob v pozdějším věku matky a předcházejí tak nemocem, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba či vaskulární demence. A teď přijde to nejlepší. Podle vědců fetální buňky přetrvávají v těle matky až 38 let.
Ne všechny ženy však mají to štěstí, že jim tyto buňky nezačnou mizet. Po porodu se totiž tělo přirozeně začne čistit, čímž buněk ubývá. Některé z nich jsou vysoce odolné vůči tomuto procesu a přežívají i poté, co se větší část zničí. Pokud tomu tak skutečně je, může žena počítat s urychlením léčebného procesu těhotenských jizev i vnitřního krvácení. Nicméně každá mince má dvě strany.
Nevýhodou fetálních buněk bývá fakt, že kvůli nim jsou ženy v některých případech náchylnější k autoimunitním chorobám, mezi které patří Gravesova nebo Addisonova choroba. Biologové tak trvají na tom, že výzkum na toto téma stále musí stále pokračovat, aby bylo možné prozkoumat migraci a dopad fetálních buněk na zdraví matky.
Foto: Shutterstock
Místo, kde můžeš psát a diskutovat
Veľmi zaujímavý článok a rovnako aj téma