Nepečené dobroty z Itálie aneb trocha sladkého hříchu

Milujete sladké, lehké dezerty, které se připraví raz dva? Než rozpálíte troubu na vanilkové rohlíčky a vánočku, ještě si od pečení chvilku odpočněte a připravte si kousek Itálie doma. Nezahřeje vás jako italské slunce, ale ta chuť vás pošle do nebe.

Božské tiramisu vás zvedne ze židle

Slovo tiramisu vzniklo ze slova tirami su, což v překladu znamená "zvedni mě". Tento dezert se díky mascarpone řadí k jednomu z nejtučnějších dezertů vůbec. Vyrábí se z tvarohového sýru mascarpone, který se smíchá s vyšlehanými vajíčky s cukrem. Cukrářské piškoty namáčíme do silné kávy smíchané s Amarettem a pokládáme do formy - piškoty, krém, piškoty, poslední vrstvu krému posypeme kakaem a necháme v lednici ztuhnout. Tiramisu je dnes jedním z nejznámějších italských receptů, avšak dějiny moderního receptu se dají vysledovat pouze do roku 1970 v okolí města Treviso v severní Itálii. Podobné recepty jsou také známy již z dob renesance a pocházejí z měst Siena, Florencie a Benátek. Dostaly jste na něj chuť? Nic nepečte a rovnou si ho připravte. 

S Panna cottou v posteli

Protože je to božský hřích. Vychutnáváte si ho, povalujete na jazyku a nechcete polknout. Co je na té „vařené smetaně"? Italský dezert z oblasti Piemontu se vyrábí ze smetany, želatiny a krupicového cukru. Do hrnce nalijeme smetanu s cukrem a mícháme do té doby, než se cukr rozpustí. Želatinu namočíme do vody, necháme okapat. Poté přidáme do hrnce a necháme ji zcela rozpustit. Smetana se nesmí vařit, udržujeme asi na 80 stupních. Pak směs nalijeme do formy a necháme v lednici alespoň 6 hodin odležet. Ztuhlou Panna cottu můžeme podávat politou karamelem.