Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
Petra L. Krajčinovič
Vloženo 29. 5. 2020
Líbí se mi

Zhubnout se dá i po přechodu, dokazuje šedesátiletá Helena

avatar
Petra L. Krajčinovič
Vloženo 29. 5. 2020
Líbí se mi
Zhubnout se dá i po přechodu, dokazuje šedesátiletá Helena

Zhubnout se dá i po přechodu, dokazuje šedesátiletá Helena

Helena vám přináší svoje tipy, jak se projíst ke štíhlé postavě i ve vyšším věku.

Helena se přes svou lásku k dobrému jídlu a hormonální změny po padesátce projedla až ke 108 kg. Váhu moc neřešila a tloušťku si vlastně nepřipouštěla. Spouštěč ke shození kil byl vlastně zdravotní zákrok, konkrétně operace žlučníku. Tehdy si Helena uvědomila, že pár kil, která „nuceně shodila“ ji vlastně obtěžovala a bez nich se jí lépe chodí, dýchá a žije. V té době se rozhodla, že velikost 50-52 prostě nosit nechce a nepřipustila si, že by se jí nepodařilo zhubnout. Prostě když se chce, všechno jde a kdo říká opak, nechce skutečnou změnu. „Od určitého věku však musí být člověk trpělivější a musí pochopit, že hubnutí není jen o jídle, ale i o tom, co má člověk v hlavě.“ Usmívá se příjemná šedesátnice. Přečtěte si příběh dámy, která potvrzuje, že zhubnout se dá v každém věku. Jaký je její návod na štíhlost?

Hledání motivace

„Mám poměrně silnou stavbu těla a nikdy jsem nebyla úplně štíhlá, ale po druhém těhotenství mi zůstalo pár kil navíc a k nim se postupem let přidávala kila další. Tloustla jsem pomalu, moc jsem se nevážila a nadváhu neřešila dalších dvacet let. Smířila jsem se s tím, že při výšce 170 cm vážím něco přes devadesát kilo, nosím velikost 50 a 52 a neměla jsem pocit, že by něco bylo zásadně v nepořádku. Sice jsem se zadýchávala při rychlé chůzi, o běhu raději nemluvě, ale pořád jsem neměla zásadní motivaci k tomu, abych se sebou něco podnikla. Přidaly se problémy s vyšším tlakem, s klouby, ale pořád to pro mě nebyl důvod k zásadní změně.“ Vzpomíná na roky s nadváhou Helena.

Pravda, občas jsem se rozzlobila při výběru oblečení nebo při pohledu na fotografie z dovolené, sem tam jsem zkusila nějakou „zaručenou“ dietku, ale nikdy jsem nevydržela, a když jsem něco málo shodila, za chvíli byla kila zpět. Přitom nemohu říci, že bych měla málo pohybu, ale na váze se to nikdy moc neprojevilo. Nedodržovala jsem zdravou životosprávu, dost často jsem si dopřála pořádnou porci jídla a obvykle i něco sladkého. V té době jsem si tloušťku moc nepřipouštěla.

Kolotoč pokusů a omylů

Zlom přišel s hormonálními změnami po padesátce a potížemi se žlučníkem. Kila přibývala, a když ručička na váze skočila na 106 až 108 kg, došlo mi, že je nejvyšší čas na radikální změnu. V té době jsem absolvovala operaci žlučníku a před i po ní velice nepříjemnou dietu. Váha spadla pod stovku a já zjistila, že se mi lépe chodí, mám víc energie a mnohem lepší náladu. Rozhodla jsem se, že se sebou musím něco udělat, a začala se více zajímat o to, co, jak a kdy jím. A začal kolotoč pokusů a omylů, jojo efektů, občasné bezmoci a vzteku, že se váha nehýbe, a pokud ano, tak směrem nahoru. Když jsem se naštvala, šla jsem se najíst a po nějaké době už jsem zas vážila přes stovku a cítila se jak malý slon.

V té době jsem náhodou narazila na článek o životním stylu založeném na principech metabolické rovnováhy. Vysvětlení mi přišlo rozumné a hlavně v porovnání s ostatními dietami, které jsem zkoušela, se mi dodržování zásad nezdálo náročné. 3 jídla denně a dostatečně velké porce, abych neměla hlad – to bylo neskutečně lákavé. Nedělala jsem si iluze o tom, že se zbavím nabraných kil za krátkou dobu. Jako bonus jsem vnímala také to, že jsem se nemusela dřít v posilovně, protože začít s intenzivním cvičením při velké nadváze není lehké a já intenzivní pohyb zas tak moc nemiluji. Zvolila jsem si chůzi, jízdu na kole, občasné cvičení a plavání.

Už se nebojím zrcadla

To, že jsem hubla pomaleji, mi vůbec nevadilo. Přestal mě zneklidňovat pohled do zrcadla, neodmítala jsem fotografování, a hlavně se mi výrazně zlepšil celkový zdravotní stav. Mám dostatek energie na všechny aktivity, v pohodě doběhnu vnoučata, řádím s nimi na výletech i na hřišti a změnila jsem se také ve vztahu k okolí – jsem mnohem lépe naladěná, více společenská, rychlejší při pohybu a celkově aktivnější. A začala jsem ráda nakupovat i oblečení - změna k velikosti 44 je báječná.

Když se moje váha dostala pod 90, hubnutí se zastavilo. Hledala jsem nějaký způsob, jak organismus znovu nastartovat, a pátrala jsem po nových inspirativních receptech. Objevila jsem báječnou a energickou Petru L. Krajčinovič a její Fit a Fresh, založený právě na těch zásadách výživy, kterým dávám přednost. Jídelníčky a recepty doplněné o možnosti příjemného pohybu a především koučink vedoucí k tomu, aby si člověk uvědomil, že hubnutí není jen o jídle, ale i o tom, co máme v hlavě. Že ten, kdo chce být úspěšný, musí najít příčinu problému. Pod Petřiným vedením jsem shodila dalších kila na krásné číslo 78 a hodlám ještě pokračovat teď 30. května, kdy startuje letní verze FIT a FRESH. A oblíbené tvrzení, že je hubnutí po padesátce obtížné až nemožné? Je sice pomalejší, ale jde to, když mám na paměti, že věk je jen číslo!

Foto: archiv

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 7. 7. 2020

perfektní

Odpovědět
lemur
lemur 30. 5. 2020

Super.

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
92 521
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.