Kontext toho, jak žila a jak opustila svět příliš mladá, dělá z jejích písní výpověď, ze které mrazí. Nikdy nebyla svatouškem, bojovala se spoustou problémů, antidepresiv, epizod plných melancholie, alkoholu a drog. I přesto všechno věděla, jak to nejlepší ze sebe přenést do písní a jak život skutečně prožít. Co si od ní můžeme vzít?
Život je krátký. Cokoliv se může stát, to se taky stane. Nemá cenu přemýšlet, co by bylo kdyby.
Mantra ,kterou by si měla každá z nás nalepit někam na HODNĚ viditelné místo. Čím starší jsme, tím letí čas víc. Není čas ho ztrácet, plýtvat. Příliš nad věcmi nepřemýšlejme. Pokud něco chceme, udělejme to. Nežijme život někoho jiného, ničeho nelitujme a realizujme své sny. Tečka. 🙂
Každý den se zamilovávám znovu a znovu. Ne do lidí, ale do situací.
Do ranního šálku kávy, malých rituálů, pusy na rozloučenou, podzimního listí, schůzky s kamarádkou. Do nových lodiček, úsměvu cizího člověka, radosti a odpouštění, emocí, neplánovaných setkání. Všechny ty malé věci, bez kterých by byl život jen o přežívání. Milujme je a vyhledávejme, je to lepší než omlazující kúra! 🙂
Píšu o věcech, které mě trápí a přes které se nemůžu dostat. Pak jen napíšu písničku a je to pryč.
Vždycky je skvělé najít si něco, čím můžeme negativní emoce “upouštět”. Může to být psaní, malování, procházka v přírodě, vaření, cvičení… zkrátka něco, kde se vybouříme, realizujeme a hlavně – nebudeme se bát selhání. Navíc právě to nám často zbytečně brání v dělání věcí, o kterých sníme.
Zdroj fotografie: Pinterest
