Natascha Kampusch je mladá Rakušanka, která vypadá jako tisíce jiných obyčejných žen. Oproti nim však dokázala překonat trauma z únosu i ze ztráty blízké osoby. Svého trýznitele. Dnes jednatřicetiletá žena o svém životě v zajetí otevřeně hovoří. Jak se Natasche povedlo svá traumata zpracovat a jak se jí vlastně podařilo uprchnout?
Únos Nataschy Kampusch otřásl celým Rakouskem. Malá Natascha zmizela na dlouhých osm let. Tato výjimečně silná žena, si i v raném věku dokázala udržet dostatek duševní síly, která jí pomohla překonat roky izolace a strádání.
Únos cestou do školy
Bylo ráno 2. března 1998 a Natascha se právě chystala na svoji každodenní cestu do školy. Do té však bohužel nedošla. K její smůle ji na cestě zastavil bílý automobil s tmavými skly, který řídil únosce Wolfgang Přiklopil.
Když se Natascha nevrátila odpoledne domů, její rodina zalarmovala policii. Ta rozběhla pátrání, které stálo na svědectví jiného dítěte. To totiž vidělo Nataschu nastupovat do Přiklopilova vozu. Podle popisu policie zkontrolovala stovky aut, které odpovídaly podobě auta únosce. Jednou z kontrol prošel i Přiklopil. Jeho alibi bylo chabé, i přesto unikl hledáčku policie. Stačilo, aby řekl, že svou dodávku používá ke své práci technika a také s ní převáží stavební materiál.
Policie spekulovala i o únosu dívky do zahraničí. Hlavně z důvodu, že dívka zmizela i se svým pasem. To celé hledání značně zkomplikovalo.
Sklepní vězení
Malá Natascha byla od svých 10 let až do své plnoletosti nucena žít ve sklepní kóji o velikosti 2,8 x 1,8 x 2,4 metru. Ta se nacházela pod garáží domu, ve kterém Přiklopil bydlel. V místnosti nebyla žádná okna a pro všechny případy byla opatřena i zvukotěsnou izolací.
První měsíce nebylo Natasche dovoleno místnost opouštět. Když si však získala Přiklopilovu důvěru, začal jí ve své přítomnosti čím dál častěji povolovat pohyb po zbytku domu. Na noc se však pokaždé vracela do své sklepní cely.
Když začala dospívat, Přiklopil Nataschu využíval k domácím pracím. Také jí obstaral televizi a rádio, které měly zahnat nudu ve sklepě. Několikrát ji vzal dokonce ven. Dbal však na to, aby Natascha nedisponovala fyzickou silou k útěku. Toho docílil opravdu malými porcemi jídla, kvůli kterým bylo Nataschino BMI nebezpečně nízko pod minimální doporučenou hodnotou. Také jí neustále vyhrožoval smrtí v případě, že se rozhodne utéct.
Tak chutná svoboda
Jednoho dne udělal Přiklopil chybu. Bylo 23. srpna 2006, když Přiklopil a Natascha uklízeli auto. Zazvonil mu telefon a odešel pryč. Zvuk vysavače byl totiž příliš hlasitý na to, aby mohl nerušeně hovořit.
Natascha této situace využila a utekla.Zprvu jí nikdo nevěnoval pozornost, až se jí nakonec ujala jedna ze starších sousedek. Ta zavolala policii, která si následně Nataschu vyzvedla k identifikaci. K té došlo pomocí testů DNA a jizvy z dětství.
Samotný Wolfgang Přiklopil nakonec ukončil svůj život skokem pod vlak. Při pozdějším hledání jeho motivu došli vyšetřovatelé k závěru, že byl s velkou pravděpodobností sám týrán. Nataschu unesl s největší pravděpodobností proto, aby si z ní vychoval svou ideální partnerku.
Poté, co se Natascha dozvěděla o Přiklopilově smrti, byla velmi zdrcená. I přes všechny negativní zážitky měla k Přiklopilovi velmi blízký vztah.
Připomenutí případu
Natascha se po několika letech od osvobození rozhodla napsat knihu, která reflektuje její zážitky z únosu. Ta nese jméno 3096 dní, po které ji Přiklopil věznil. O tři roky později vznikl i stejnojmenný film 3096 dní. Dále si můžete přečíst knihu Natascha Kampusch od spisovatele Allana Halla.
Co byste Natasche popřáli k dnešním narozeninám?
Zdroj obrázků: Pinterest.com
