Na úvod jeden dobrý vtip: Stařík nese pytel léků – nových, ještě nenačatých. Vyhazuje je do kontejneru. Jde okolo soused a ptá se: “Vy vyhazujete léky? Tolik? Jak to?” “No to víte”, povídá stařík, “Doktor chce být živ, a tak mi píše recept. Lékárník…ten taky chce být živ, a tak mi vydá léky. To se rozumí, i já chci být živ, a tak ja házím do popelnice!”
Kniha seznamuje s tím, co vše se dá sníst a jak. Mě pro začátek zaujala LICHOŘEŘIŠNICE
Spousta lidí ji má nazahrádce. Já ještě ne. Nejenom, že je jedlá, ale i zdravá!!!Dělá se z ní tinktura, která dokáže léčit i zánět močového měchýře. Léčivé je všechno – poupata, listy i květy. Květy jsou též dekorativní. Je hezké si ozdobit jídlo krásným kvítkem.
A jak tinkturu připravit? Na podzim se sklidí lichořeřišnice. Opere se, nadrobno nakrájí nať, poupata, květy. Zeleje se slivovicí a nechá se louhovat. Do doby než si na to udělá autorka čas. Slivovice to vše konzervuje, takže naložená kytička se nezkazí. Až je čas – vše se přecedí a tekutina se nalije do láhve na alkohol.
PRÝ, KDYŽ NÁS NEMOCI MAJÍ ZASTAVIT, ABYCHOM SE ZAMYSLELI A NĚCO ZMĚNILI. MÁME TO UDĚLAT A NE SE ŘÍTIT DÁL HLAVA NEHLAVA.
