Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
Caroline May
Vloženo 4. 2. 2017
Líbí se mi

Drogy: Brácha si zničil život, nikdy už to normání nebude

avatar
Caroline May
Vloženo 4. 2. 2017
Líbí se mi
Drogy: Brácha si zničil život, nikdy už to normání nebude

Drogy: Brácha si zničil život, nikdy už to normání nebude

Jaké mají následky drogy? Nikomu to nedojde a vlastně nad tím nikdo z nás neuvažuje dokud si to neprožije s členem rodiny. V mém případě bratrem.

Nikdy jsme s bráchou moc nevycházeli a řekla bych, že drogy mě s ním víc sblížili. Vim je to divný, ale vidíte svýho sourozence v takovém stavu v jakém si nepřejete ho někdy vidět a dojde vám spousta věcí.

S bráchou jsme se nějaký čas neviděli cca 3 měsíce. Pak jednoho dne za mnou s rodiči přijeli na návštěvu. Už z prvního pohledu bylo jasně vidět, že není v pořádku. Byl vyhublý, zarostlý a z počátku dost vysmátý. Když jsme se bavili, měl hrozný výkyvy nálad v jednu chvíli brečel a říkal, že nic nezvládá a v druhou chvíli se smál a tvrdil, že si zakládá firmu a bude podnikat (kdo by ho znal věděl by, že to je vtipný, protože si nikdy s prací nerozumněl).  Když jsem se ptala rodičů co ses s nim děje (bydlí s nimi) tak mi řekli,že neví, že už přibližně týden nespal a furt vymýšlí to rádoby svoje podnikání.

Vzala jsem to do svých rukou ptala se jeho kamarádů a všech co by mohli vědět co s ním je. Jak jsem se dozvěděla, byly v tom drogy. Já věděla,že hulí trávu to většina mladých v téhle době, tak jsem to předtím neřešila, ale teď jsem se dozvěděla, že prý začal brát pervitin. Jenže co teď s tím? Sám se léčit nepůjde to bylo jasný. Navíc jako každý drogově závislý tvrdil,že je naprosto v pořádku.

Teď začala dlouhá doba trápení a probdělých nocí. Rodiče ho vyhodili z domu,protože jim začal vyhrožovat a rozprodávat věci. Protože to bylo někdy začátkem listopadu už byla zima. Věděla jsem kde bývá přes den, tak já a jeho kamarádi jsme se střídali a nosili mu jídlo a oblečení. Takhle venku byl asi tři dny. Během těch tří dnů se na něj nekolikrát volala policie za noční vniknutí na cizí pozemky, ale víc se to neřešilo. Až jednoho dne mi píše mamka,že je brácha doma tak jsem začala panikařit. Mobily mi nezvedali a na zprávy neodepisovali. Moc dobře jsem věděla v jakém je bratr stavu a že by jim mohl ublížit. Pak mi přišla sms od táty psal, že je tam drží a vyhrožuje jim. Neváhala jsem a zavolala na policii (možná to je vůči němu hnusný, ale chtěla jsem pomoct rodičům i jemu samotnému) a řekla jim vše ve zkrácený verzi. Protože jsem byla v práci, volala mi pak až policie, že mamka i táta jsou v pořádku jen se musí vzpamatovat z toho šoku a že bratra odvezla záchranka s doprovodem policie do Bohnic. 

Další den nám bylo v Bohnich sděleno, že leží na uzavřené detoxikaci a víc nám neřeknou, protože on by s tím musel souhlasit. Uběhl týden kdy jsem mu alespoň po sestřičkách posílala oblečení a sladkosti a sestřičky mi řekli, že jim řekl abych dostávala informace jen já a nikdo jiný. Když mi po týdnu dovolili ho vidět, řekli mi, že ho umístili na jiný pavilon, že někoho napadl a převezli ho na oddělení pro agresivní psychicky nemocné pacienty. Samozřejmě taky uzavřené. 

Přišla jsem tam, řekli mi ať čekám na chodbě, že ho zavolají. Když jsem ho z dálky viděla jak se blíži pláče a řve sestřičko moje, tahá za sebou nohy, slintá, je počůraný a celkově vypadá jako nemohoucí, musela jsem jít okamžitě ven to rozdýchat a vybrečet se. Tohle je stav, kdy nikdo nechce takhle vidět někoho sobě blízkého. Vrátila jsem se zpět a on mě objal a brečel, já už se snažila být silná, ale marně. Sedli jsme si, dala jsem mu oblečení a sladkosti. Začal mi vyprávět, že žádný drogy nebral nikdy (v moči mu našli THC a metamfetamin) tak jsem mu to odkývala, protože jsem byla poučená, že bych mu měla vše odkývat radši. Začal vyprávět o svém smyšleném životě, o přítelkyni a dětech, psech, baráku a firmě. Žila jsem jeho smyšlený život s ním. 

Doktorka mi řekla, že mu z drog přeskočilo, že ho diagnostikovali jako psychicky nemocného s psychotickými příznaky. Chce to spoustu času a vyšetření prý. Bral spoustu léku, hodněkrát ho stěhovali z pavilonu do pavilonu, byl agresivní na všechny kromě mě. Jen já tam mohla. Tvrdil, že rodiče nemá. Bylo to hodně náročné chodit tam denně. Musela jsem už jen proto, že prý dny kdy jsem nemohla přijít, vyváděl a všechno rozbíjel. Byli to denně hovory od sestřiček, že vyvádí a kdy a v kolik příjdu. Stal se na mě zavislým. 

Cca po dvou měsících se začal zlepšovat. Dostával míň prášků a už za nim mohli všichni na návštěvu i rodiče. Začal si vzpomínat, ale pořád měl výpadky paměti. Doktoři se rozhodli po třech měsících, že ho propustí. 

Popravdě můj brácha si ve 25ti letech zničil život. Doživotně bude brát léky, má třes rukou,výpadky paměti, je zpomalený. Nesmí alkohol a už vůbec ne drogy. Jakmile to udělá skončí ještě hůř a možná napořád v léčebně. Teď je doma u rodičů a všichni ho hlídáme co to jde. Jsou světlý i tmavý chvilky. Nikdy už to normální nebude.

Člověk si uvědomí co to může způsobit, až když to vidí nebo prožije...

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Noluen
Noluen 6. 2. 2017

Držte se všichni! Prožíváme teď něco podobného. Tak vím jak je těžké všechno přijmout a jít v životě dál..

Odpovědět
avatar
Caroline May 6. 2. 2017

Dekujeme moc. I vam hodne sil!

CB
CB 6. 2. 2017

Hodne sil Vám i rodicum.

Odpovědět
avatar
Caroline May 6. 2. 2017

Dekujeme.

Moni82
Moni82 5. 2. 2017

Smutné

Odpovědět
adelaidefromprague
adelaidefromprague 5. 2. 2017

I můj bratr si zničil život drogami....přeju hodně sil a ať je líp

Odpovědět
avatar
Caroline May 5. 2. 2017

Děkuji i vám

gattino13
gattino13 5. 2. 2017

Juuuuuuuuj Drzim Palce

Odpovědět
avatar
Caroline May 5. 2. 2017

Děkuji

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
85 200
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.