Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Tornádo Lů
Tornádo Lů
Vloženo 17. 6. 2019
Líbí se mi

Pro všechny děti socialismu - vzpomínková :-)

Tornádo Lů
Tornádo Lů
Vloženo 17. 6. 2019
Líbí se mi
Pro všechny děti socialismu - vzpomínková :-)

Pro všechny děti socialismu - vzpomínková :-)

Dnes mi v práci došlo lepidlo, taková ta klasická lepící tyčinka, nemohla jsem najít jinou, až jsem u kluků v dílně objevila známou červenobílou tubičku. Ve chvíli, kdy jsem ji otevřela a nadechla se, vrátilo mně to okamžitě o čtvrt století zpět. Čich je totiž ze všech smyslů právě ten, který nejlépe vyvolává vzpomínky. A vůně Kanagonu, mně ihned vrátila do školních lavic. Živě vidím ty mapky na prstech, jak to nešlo sloupnout a jak jsme ho mohli při hodinách beztrestně čichat, spolu s lihovými fixy. To bílá lepící pasta už tak hezky nevoněla, zato se dala jíst  Prodává se to ještě vůbec? A o Klovatině, už snad ani nemluvím, úplně vidím před vánocemi ty hodiny výtvarné výchovy – přineste si klovatinu a rozbitou ozdobičku na stromeček, budeme dělat maminkám přáníčka  O co jsou dnešní děti ve škole ochuzené, když nemají Dílny a nezažili první slezlý nehet od rány kladívkem, když nemají Pěstitelky a musí sedět v lavici, místo okopávání zeleniny na školním dvorku, pozorujíc, jak krásně rajčátka dozrávají, aby si je pak učitelky mohly vzít domů, aniž by dětem daly aspoň jedno ochutnat. Neuvaří si ty chudinky ani svou první sýrovou polívku, ani se nemůžou mezi sebou hádat, jestli budou mít plynovou masku s chobotem nebo bez něj. Že teď o přestávkách koukají do mobilů a dělají selfíčka a píšou si mezi sebou na chatu, místo aby si povídali nebo třeba skákali gumu, hráli čáru, ideálně v tričku se Sandokanem, páč to bylo skutečně in, já ho nosila do roztrhání a možná i s dírami ještě chvíli Vzpomínky ve mně totiž vyvolala včera i mámina sousedka, která mně zastavila a ptala se mně, jestli nemám doma video, že má doma spoustu krásných filmů na videokazetách a je jí to líto vyhodit  My doma video neměli, chodila jsem na něj koukat se spolužačkami k Helence Hájkové, protože ta ho měla, oblíbený byl Hříšňák a Noční můra v Elm Street pod dekou. Pak jsme běžely s holkama ven a seděly na klepadle nebo visely na železný kouli v parku. Děvčata, která měla už v dětství hodně vyvinutý mateřský pud, chodila k sousedkám v ulici a ty jim půjčovaly mimina na procházku, oblíkly je, daly do kočáru a už se jelo. Umíte si to představit dneska, ve městě? Hrůza teď všechny maminky určitě jímá, při té představě a přitom to bylo tak běžný…. Nechci být nostalgická a některé věci mi ani trošku nechybí, no třeba ty bavlněné béžové unisex punčocháče! Ačkoli, když jsem chtěla mít dlouhé copy nebo jsme si hráli na Šamšulu, byly vlastně ideální  Na vzpomínkách je totiž hezké to, že ty špatné věci, co se udály, tak jako vymizí a člověk když vzpomíná, tak převážně na ty věci krásné. A moje dětství bylo krásné 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Tamara
Tamara 18. 6. 2019

Zacloumala mnou nostalgie. Mám stejné vzpomínky, svačili jsme kofilu s rohlíkem a spoustu času trávili venku a vždycky jsme se dokázali zabavit. Bylo to fajn.

Odpovědět
Tornádo Lů
Tornádo Lů 18. 6. 2019

Tak to mně těší Tamaro je to tak

benca
benca 18. 6. 2019

To je mile

Odpovědět
Tornádo Lů
Tornádo Lů 18. 6. 2019

Děkuji, jsem ráda, že se vám hezky četlo

lemur
lemur 17. 6. 2019

Hezké.

Odpovědět
Tornádo Lů
Tornádo Lů 18. 6. 2019

Děkuji

avatar
Anna Csanádiová 17. 6. 2019

Pěkné vzpomínání.

Odpovědět
Tornádo Lů
Tornádo Lů 17. 6. 2019

Děkuji Aničko

ŽENY s.r.o. v číslech

2 922
testovaných produktů
86 070
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.