Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

_Adél_
_Adél_
Vloženo 22. 5. 2020
Líbí se mi

Otázky a odpovědi do života s roztroušenou sklerózou

_Adél_
_Adél_
Vloženo 22. 5. 2020
Líbí se mi
Otázky a odpovědi do života s roztroušenou sklerózou

Otázky a odpovědi do života s roztroušenou sklerózou

Řekli vám, že máte roztroušenou sklerózu, a vy nevíte, co to obnáší a co bude následovat? Trápí vás nemoc už delší dobu, ale stále máte řadu nezodpovězených otázek? Na vaše nejčastější dotazy se pokusíme odpovědět.

Co je cílem léčby roztroušené sklerózy?

Roztroušená skleroza (RS) je tzv. autoimunitní onemocnění. Imunitní systém, který normálně zabezpečuje ochranu organismu, při tomto onemocnění otočí své zbraně vůči vlastnímu tělu. Napadá buňky centrálního nervového systému (CNS) – mozku a míchy. Zánětlivá ložiska mohou postihnout různé struktury CNS, nejčastěji oční nerv, nervové dráhy důležité pro hybnost, koordinaci a plynulost pohybu, dráhy řídící vyměšování. Doprovodnými znaky zánětu mohou být únava, deprese či kognitivní problémy. RS je chronické nevyléčitelné onemocnění. Je však léčitelné – cílem moderní léčby je průběh nemoci zastavit.

Zůstanou mi problémy se zrakem či chůzí už napořád?

Nemoc se navenek projevuje vznikem nových neurologických obtíží. U její nejčastější (85 %), tzv. relaps-remitentní formy RS (RR-RS) nazýváme toto zhoršení stavu atakou (relapsem). Toto akutní zhoršení se léčí krátkou kúrou kortikoidů. V počátcích onemocnění zpravidla obtíže během dnů až týdnů vymizí. Následuje obvykle různě dlouhé období bez příznaků (remise).

Cílem moderní specifické léčby je období remise co nejvíce prodloužit. Někdy se podaří i zcela omezit aktivitu zánětu a takříkajíc „zamrazit“ onemocnění – zabránit dalšímu zhoršování stavu. V pozdějších stadiích nemoci může po atace zůstat nějaké zbytkové neurologické postižení. V případě tzv. progresivních forem RS dochází k zhoršování stavu postupně, bez atak.

Co roztroušenou sklerózu způsobuje?

Příčina onemocnění není známa. Asi za 30 % nemoci jsou zodpovědné geny, zbytek je ovlivněn zevními faktory – infekcí EB virem, nedostatkem vitaminu D, kouřením a tělesnou hmotností. Funkce imunitního systému je ve svém vývoji ovlivněna i složením mikrobů ve střevě – tzv. střevním mikrobiomem, záleží tedy i na stravě.

Můžu při léčbě RS udělat něco sám?

Lidé mají často pocit, že celá léčba je jen v rukou lékaře. Už Hippokrates ale věděl, že změna životního stylu je základ! Říkal: „Nejsi-li připraven změnit svůj život, nemůže ti být pomoženo.“ Snažte se dozvědět se o své nemoci co nejvíce. Dobrou péčí o sebe a laskavým a aktivním přístupem ke své nové životní situaci je možné pozitivně ovlivnit průběh nemoci a kvalitu celého dalšího života.

Je důležité dodržovat léčbu, pečovat o své duševní zdraví, vyhýbat se rizikovým faktorům a cvičit. Při pravidelném cvičení můžete výrazně ovlivnit kvalitu pohybu a tím i kvalitu života. „Léky samozřejmě nestačí, je třeba, aby pacient pečoval o svou psychickou a fyzickou kondici. Každý den, nebo alespoň obden. Cvičit můžete sami doma,“ řekla prof. Eva Kubala-Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Je těhotenství a kojení při RS problém?

Těhotenství žen s roztroušenou sklerozou by mělo být jednoznačně plánované. Většinu léků je před otěhotněním třeba vysadit – na různě dlouhou dobu. U žen, které plánují těhotenství, je tedy třeba myslet na tuto skutečnost i při výběru terapie. Výjimku tvoří ženy užívající injekční léky první linie – s těmi je možno otěhotnět a stačí je dočasně vysadit až po zjištění těhotenství. I u těchto žen je však vhodné těhotenství plánovat a načasovat ho na období, kdy je stav stabilizovaný. Délka kojení a rychlost návratu k původní léčbě jsou věcí značně individuální. Záleží na typu onemocnění, léčby i osobních preferencích a vzájemné diskuzi s lékařem.

Které pracovní a volnočasové aktivity jsou pro mě vhodné?

Ve většině případů není kromě omezení nadbytečného stresu důvod při stanovení diagnózy RS nějak měnit své pracovní či volnočasové aktivity. Obecně je vhodnější vyhnout se extrémní zátěži.

Je při RS vhodné očkování?

Očkování je u autoimunitních onemocnění specifickou kapitolou. Může mít vliv na aktivitu nemoci. Záleží i na tom, jaká vakcína je k očkování použita. Živé vakcíny by se neměly obecně při léčbě RS používat. U neživých vakcín je třeba postupovat individuálně.

Očkování proti chřipce nelze obecně u RS doporučit, očkování proti klíšťové encefalitidě, HPV nebo herpetickým virům je třeba také zvažovat dle konkrétního rizika infekčního onemocnění.

Očkování proti tetanu – onemocnění až s 50% smrtností – má specifické postavení. Tato vakcína patří mezi neživé. Očkování proti tetanu by mělo i u lidí probíhat v pravidelném intervalu. U lidí s RS se před očkováním testuje hladina protilátek. Je-li jejich množství dostatečné, lze očkování posunout.

U zdravotníků je povinné očkování proti žloutence typu B. Podle dostupných studií by mělo být poměrně bezpečné.

Očkování by obecně mělo probíhat vždy ve stabilizovaném stavu a v období bez příznaků infekce. Každé očkování dopředu konzultujte se svým ošetřujícím lékařem. U autoimunitních onemocnění je třeba důsledně zvážit poměr rizik a potencionálního přínosu očkování.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 24. 5. 2020

Odpovědět
Monulka
Monulka 23. 5. 2020

super

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 23. 5. 2020

Odpovědět
lemur
lemur 23. 5. 2020

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
90 117
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.