Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
Johanka Kotěšovcová
Vloženo 28. 7. 2020
Líbí se mi

Novela zákona o odpadech neprojde Parlamentem hladce – problém je ve velké obecnosti zákona a absenci prováděcích vyhlášek

avatar
Johanka Kotěšovcová
Vloženo 28. 7. 2020
Líbí se mi
Novela zákona o odpadech neprojde Parlamentem hladce – problém je ve velké obecnosti zákona a absenci prováděcích vyhlášek

Novela zákona o odpadech neprojde Parlamentem hladce – problém je ve velké obecnosti zákona a absenci prováděcích vyhlášek

Novela zákona o odpadech představuje velkou nejistotu pro obce. Zákon by měl být platný od ledna příštího roku a na první pohled probouzí již méně rozbrojů než před rokem. Z praktického hlediska řeší mnoho věcí pouze v obecné rovině. Spousta detailů bude jasná až v prováděcích vyhláškách, které se půl roku před začátkem platnosti nové legislativy ještě ani nezačaly připravovat.

„Mělo by být jasné, že vládní nařízení ani ministerské vyhlášky nemusejí projít Parlamentem. Nikdo se na ně navíc aktuálně nedokáže připravit. Vyslali jsme na každé dotčené ministerstvo i úřad vlády opakovaně na prováděcí vyhlášky dotaz, nicméně odpovědi byly shodné: Zatím nepřipravujeme,“ uvedl Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz. „Obce bez vyhlášky například nevědí, jak správně spočítat podíl vytříděného odpadu – především podíl těžkého bioodpadu. A pokud zákonných 40 procent separace v posledních dvou letech neplnily, budou za tunu skládkového odpadu místo pěti set korun, platit 600, resp. po třech letech 800. Je to past a velký zásah do rozpočtu. Mají v tuto chvíli jen šest měsíců na splnění podmínek – a nevědí jakých,“ dodal.

Zákon o odpadech stanovuje neodvolatelné cíle pro recyklaci komunálních odpadů, pro omezení skládkování využitelných komunálních odpadů, pro třídění odpadů na úrovni obcí a upravuje také nastavené ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství. Výrazným nedostatkem navržené legislativy je prodloužení skládkování využitelných odpadů až do roku 2030.

Skládkování je ten nejhorší způsob nakládání s odpadem, přesto je pořád nejlevnější. V zákoně se navrhuje pokračovat ve zvyšování poplatků za skládkování pro obce. Čímž se jeho cena postupně přiblíží ceně energetického využití komunálního odpadu v zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).

„Jak tedy naložit s miliony tun odpadů, které dnes končí na skládkách? Řešením jsou ekologické spalovny, takzvané ZEVO. Nabízí se dánská cesta, která kombinuje recyklaci právě s energetickým využitím odpadu. Ekologicky ho spaluje a poté uvolněným teplem zásobuje celé čtvrti měst. Například v Kodani loni otevřeli spalovnu, která nezaujala jen tím, že na střeše vznikla sjezdovka, ale také prostým faktem, že dokáže zásobit až 150 tisíc domácností teplem,“okomentoval situaci Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz.

Největším tématem zákona o odpadech je termín, kdy končí zákaz skládek. Ten se podle aktuálních informací plánuje přesunout z roku 2024 na 2030. Tato problematika je ale mnohem širší, než se zdá. Zákon počítal původně s rokem 2024, s tím souvisela výstavba velkých spaloven a příprava na další stavby a aktivity obcí. „S posunutím termínu na rok 2030, se všechny stavby a aktivity zastavily, protože do té doby nejsou investoři pro výstavbu motivovaní. V podstatě došlo k zastavení vývoje – je to úplně zbytečné. Reálná výstavba ZEVO trvá minimálně šest let, spíš déle. Například plzeňský Chotíkov se reálně stavěl tři roky, dva roky trvalo získat EIA a rok trval ze zákona zkušební provoz. Jak to dopadne? Situace bude za pár let stejná jako teď – vše se zase bude honit na poslední chvíli a v posledních čtyřech letech,“ vysvětlil Choutka.

Zatímco v Česku se skládkuje více než dvě pětiny komunálního odpadu, v Dánsku jde o pouhé jedno procento. „V Dánsku se všechen odpad spaluje už od ropné krize v sedmdesátých letech, je to tradice, národní věc, která není vnímána jako neekologická,“ řekl František Šimánek z dánské společnosti Marius Pedersen, která má v Česku zásadní tržní podíl na svozu odpadů. Mnohem lepší bilanci mají také další evropské země včetně sousedních států.

V Česku se mnozí staví ke spalovnám poněkud odtažitě. Nejen severské země, které jsou vzorem v ekologii, však ukazují, že jde o zastaralý názor. Ve velkém spoléhají na ZEVO při řešení odpadové otázky také Němci či Francouzi, právě tam stojí nejvíce takových zařízení na starém kontinentu. „Dnešní ZEVO jsou vybaveny tak účinnými filtry, že z nich mnohdy vychází čistší vzduch, než je ten okolní,“ shrnul Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz.

Postavením ZEVO a energetickým využitím odpadů by mohlo zároveň dojít k odstavení některých uhelných elektráren, což by bylo jistě přínosem pro životní prostředí. Spaliny ze ZEVO jsou velice pečlivě čištěny.

Zákon by se měl více věnovat podpoře výrobců obalů a materiálů a to tak, aby jejich výrobky byly smysluplně recyklovatelné.  Dále také podporou těch, kteří budou vytříděné odpady zpracovávat a vyrábět z nich prakticky využitelné výrobky. Nejen proto, že recyklují a berou dotace, ale že se jejich výrobky dají znovu použít.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 30. 7. 2020

Odpovědět
lemur
lemur 29. 7. 2020

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 28. 7. 2020

ach jio

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 28. 7. 2020

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
92 999
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.