Minulé články byly tak trošku propagací myšlenky, že si člověk může vyrobit kosmetiku sám. Je tedy na čase posunout se o kousek dál a říct si, co vlastně k výrobě potřebujeme. Hlavním úkolem tohoto článku je ukázat, že můžeme začít s malým množstvím surovin a že si hnedka nemusíme zařizovat domácí laboratoř. A vedle toho dát takový mini nákupní seznam, kterým se můžete snadno řídit.

Výběr surovin je na nás

Jak už jsem zmínila v minulých článcích, u výroby domácí kosmetiky mi hodně vyhovuje fakt, že výběr surovin do značné míry závisí na mně. Tím pádem mám možnost volit ingredience kvalitní, s mnoha žádoucími účinky a taky prodávané za dobrou cenu. Jsem příznivcem toho, naučit se používat spíš menší množství surovin a nepodléhat nákupnímu šílenství.

Sami si tedy snadno vybereme několik ingrediencí, které mohou tvořit, dejme tomu, 90 % našich výrobků. Těch zbylých 10 % můžeme vyplnit surovinami, které zastanou speciální úlohu v produktu, budou řešit specifický problém nebo budou prostě naším malým rozmarem.

Základní suroviny pro výrobu kosmetiky

Na následujících řádcích najdete seznam ingrediencí, se kterými se nejčastěji pracuje. Některé jsou uvedeny poměrně obecně, jako třeba oleje, protože u nich můžeme vybírat z široké nabídky. Každý si tak může zvolit jeden dva kousky, které mu budou maximálně vyhovovat.

Rostlinné oleje

Rostlinný olej je naprostým základem pro výrobu kosmetiky. Popravdě řečeno, už i samotný olej lze používat přímo na pokožku, případně ho třeba vylepšit jen pár kapkami esenciálního oleje. Jinak se používá mimo jiné do mastí, balzámů, sér, odličovacích přípravků, do mýdel, krémů, tělových mlék, deodorantů.

V začátku je nejlepší vybrat si jeden univerzální olej, který pak využijeme všude. Skvělý je třeba mandlový, ale sáhnout můžeme i hroznovém, sezamovém, slunečnicovém, z dražších po arganovém nebo jojobovém. Olej by měl sedět typu pleti.

 

 

Rostlinná másla

Rostlinná másla jsou vlastně obdobou olejů, rozdíl je ve skupenství. Másla jsou zpravidla při pokojové teplotě pevná, což je dáno jejich složením.

Naprosto univerzálním máslem je karité neboli bambucké máslo. Je výborné na všechny typy pleti, neucpává póry, vyživuje a hydratuje. Proslavilo se coby základ šlehaných másel, ale užijeme ho i ve všech ostatních kosmetických produktech, zejména balzámech na rty, mastičkách, krémech, deodorantech.

Kakaové máslo je druhým nejčastěji používaným máslem. Je tvrdší při pokojové teplotě, ovšem při styku s pokožkou rychle taje. Ne všem vyhovuje jako součást pleťové kosmetiky. Hodí se ale třeba do balzámů na rty, deodorantů, masážních kostek, tělové kosmetiky. V závislosti na metodě zpracování může i krásně kakaově vonět.

Vosky

Vosky mají ve výrobě kosmetiky důležitou roli – často pomáhají produktům získat správnou formu, zpevní je. Nejčastěji se používá vosk včelí. Oceníme ho tak kupříkladu při výrobě balzámů na rty nebo mastiček. Deodoranty, masážní kostky, ale třeba i krémy, i tam ho najdeme.

Vlastně pro výrobu mnoha kosmetických produktů si vystačíme i jen s olejem a voskem. Přehled výrobků jen z těchto dvou ingrediencí najdete tady.

A samozřejmě zde existují i rostlinné alternativy pro ty, kteří včelí vosk nechtějí nebo nemohou používat.

 

20 DENNÍ JÓGA VÝZVA: Zkuste jógu z domova. Začnete zítra ráno!

Esenciální oleje

Esenciální nebo éterické oleje jsou jakýmsi koncentrátem, který byl získán z rostlinného materiálu. Nejedná se o olej v pravém slova smyslu, není totiž mastný. Není ale přímo rozpustný ve vodě, takže s ním jako s olejem někdy nakládáme. Esenciální oleje jsou nositeli vůně a mnoha léčivých substancí. Při jejich použití v kosmetice benefitujeme z obojího.

 

Esenciálním olejům se věnuje aromaterapie. Ta není žádnou odnoží šarlatánství, pracuje se skutečnými aktivními látkami a jejich působením na organismus. Díky ní můžeme získat spoustu informací o jednotlivých esenciálních olejích a vybrat si ty pravé pro nás.

I když je jejich výběr komplexnějším tématem, dám vám nějaké tipy.

Levandule je velmi univerzální, hojí, léčí, desinfikuje, uklidňuje a nádherně voní.

Tea tree hubí nežádoucí mikroorganismy, osvěžuje, hojí, léčí, podporuje imunitu, je skvělý při nachlazení.

Sladký pomeranč šťavnatě voní, zvedá náladu, osvěžuje, narozdíl od většiny citrusových olejíčků je bezpečný i při aplikaci na pokožku vystavenou slunečnímu záření.

Kadidlo hojí, uklidňuje, navozuje pocit relaxace, taky ale pomáhá regenerovat, působí proti vráskám, pomáhá při ekzémech.

Všechny tyto esenciální oleje skvěle uplatníme v pleťových produktech. Levandule a tea tree jsou navíc velmi vhodné pro ošetření problematické, aknózní, snadno se zanicující pleti.

Máta peprná osvěžuje, zlepšuje náladu, snižuje bolest, stimuluje. Skvělá nejen do letní kosmetiky a k výrobě zubních past.

 

 

Další suroviny

Kaolín nebo také bílý jíl je velmi jemný prášek, který používáme hlavně do zubních past, deodorantů, pudrů, rtěnek a dalších produktů dekorativní kosmetiky. A samozřejmě z něj snadno vyrobíme pleťovou masku.

Podobným způsobem se někdy používají škroby, někdy ty stejné, co máme v kuchyni.

Jedlá soda má jednu skvělou vlastnost – ničí bakterie. Oceníme ji tak mimo jiné v deodorantech. V menším množství pak ještě třeba v zubní pastě.

Hydrolát je jednou z mála námi používaných surovin na bázi vody. Typickým zástupcem je třeba růžová voda. Voní po růžích, oceníme u ní některé “růžové” účinky na pleť. Používá se jak samotná místo tonika, tak jako základ do sprejů či emulzí.

Emulgátory slouží k výrobě emulzí všeho druhu. Umožní nám spojit vodní a olejovou složku.

U produktů s obsahem vody lze doporučit použití konzervantu, aby výrobek nepodlehl brzké zkáze.

V domácí kosmetice můžeme samozřejmě využít celou řadu dalších surovin jako jsou různé oxidy minerálů, pigmenty, gumy… Ovšem v daleko menší míře.

Pomůcky na výrobu kosmetiky

Pomůcek k výrobě kosmetiky potřebujeme poměrně málo a navíc většinu máme všichni doma. Základem je nádobka pro tavení/míchání surovin a hrnec, který využijeme pro vodní lázeň. Pak potřebujeme něco na míchání, občas se hodí trychtýř. Suroviny samotné pak buď odměřujeme nebo odvažujeme, podle receptu. U krémů nebo šlehaných produktů pak využijeme ruční mixér nebo kapučínovač.

Samostatnou kapitolkou jsou obaly na kosmetiku. Často můžeme použít ty, co už máme doma od jiných výrobků. Jen je dobře vymyjeme. Skvěle se hodí i malinké skleničky, ve kterých jsme koupili třeba džem. Opětovně použít můžeme také třeba kalíšky po balzámech na rty nebo obal po antiperspirantu. Chybějící obaly pak snadno dokoupíme. Vyplatí se investovat pár korun navíc do takových, které vydrží dlouho a budou se dobře používat. Zrovna tak je dobré volit obaly o menším objemu a tím pádem vyrábět menší množství kosmetiky, které rychleji spotřebujeme.

Teď už víme, z čeho kosmetiku můžeme vyrábět. Ještě než přejdeme k samotným receptům, vyplatí se vypíchnout pár pravidel, díky kterým se nám bude vyrábět snadno a rychle a naše výsledky nás budou těšit. A o tom zase příště.

Pavla
www.dify.cz

Již dlouho se zabývám studováním výroby domácí kosmetiky, tak snad seberu odvahu a něco použitelného vytvořím:-)