Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

gustawka
gustawka
Vloženo 6. 5. 2017
Líbí se mi

Jak diagnostikovat svůj zdravotní stav podle vzhledu jazyka?

gustawka
gustawka
Vloženo 6. 5. 2017
Líbí se mi
Jak diagnostikovat svůj zdravotní stav podle vzhledu jazyka?

Jak diagnostikovat svůj zdravotní stav podle vzhledu jazyka?

 

 Knihu nakladatelství Svítání lze koupit na www.svitani.eu

Úspěšné medicínské systémy mají svou diagnostiku na vysoké úrovni, je základním kamenem lékařství. TČM (TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA) se vyvíjí již několik tisíciletí a diagnostiku má precizní, komplexní, založenou na sledování znaků v různých systémech organismu. Při diagnostice věnuje velkou pozornost zevnímu vzhledu a chování pacienta. Vzhled člověka chápe jako odraz vnitřních procesů. Diagnóza podle jazyka byla v Číně už v 16. století př. n. l. jedním z nejuznávanějších diagnostických přístupů. Je to tedy metoda osvědčená, navíc spolehlivá a na naučení relativně jednoduchá. Vzhled jazyka je v TČM posuzován ve spojení s pulzem a výrazem tváře.

Vyšetření podle jazyka je schopno ihned upozornit na hlavní patologický proces. Jeho úloha je nedocenitelná zvláště při odhalování silných duševních pohnutek ovlivňujících stav pacienta, při rozlišování hlavních a vedlejších prvků složité poruchy a při výběru vhodné metody bylinné léčby či akupunktury.

Tělo jazyka a barva povlaku jazyka neovlivňují krátkodobé či nedávné děje. Pokud například pacienta těsně před vyšetřením potká událost, která jej rozruší, pulz se mu zrychlí, ale barva jazyka ani barva povlaku se nezmění. Vzhled jazyka je také tím nejlepším ukazatelem při kontrole, zda se stav zlepšuje či naopak.

Jaký je normální jazyk?

Vitalita barvy aneb „duch“ zdravého jazyka by měl být živý a jasný, zejména na kořeni. Svěží, bledě červená barva těla jazyka dokazuje, že jazyk přijímá dostatečné množství krve od srdce. Normální jazyk je ohebný, ani moc ochablý, ani příliš ztuhlý. Není popraskaný, netřese se, nechvěje se, když je vyplazený, a není nateklý ani tenký. Nejsou na něm vřídky, povlak je tenký a bílý, u kořene jazyka tlustší než jinde na jazyku. Jazyk zdravého člověka je lehce vlhký, není ani příliš suchý, ani příliš mokrý.

Při systematickém vyšetření jazyka se sleduje pět základních prvků: vitalita barvy aneb „duch“ jazyka, barva těla jazyka, tvar těla jazyka, povlak na jazyku a zvlhčení jazyka.

Podle vitality barvy lze určit základní zdravotní stav. Má-li jazyk živou jasnou barvu, lesk, je svěží a trochu červený, je prognóza dobrá. Je-li však tmavý, zvadlý, bez barvy, je prognóza špatná. Při studiu vitality jazyka je zvlášť důležité vyšetření kořene jazyka. Je-li barva na kořeni dobrá a živá, je dobrá i prognóza. Vypadá-li kořen jazyka uvadle, suše a je tmavý, pak stav není příznivý.

Barva těla jazyka se týká jazyka samotného, tedy jeho těla pod povrchem. Pokud je povlak jazyka extrémně tlustý, je nutno podívat se na barvu spodní strany jazyka. Barva těla jazyka je nejdůležitějším aspektem při vyšetřování, poskytne okamžitý a jasný obraz skutečného patologického stavu. Je-li např. barva těla jazyka tmavě červená, jedná se o stav silné horkosti v jednom nebo ve více orgánech. Je-li jazyk velice bledý nebo téměř bílý, jde určitě o jeden ze závažných stavů prázdnoty jangu nebo krve.

Červená barva těla jazyka vždy značí patologický stav. Rozmístění červeně na povrchu a její změny přesně odrážejí postup nemoci. Zvláštní význam červeného jazyka (tzn. červenějšího, než je normální světle červená barva zdravého jazyka) jako klinického příznaku kromě toho, že ukazuje na horkost v těle, závisí na ostatních příznacích a na rozmístění barvy na ploše jazyka (kdy vycházíme z typografie jazyka -- viz níže).

Barva jazyka je rozhodujícím prvkem konečné diagnózy hlavně v situacích, kdy ostatní subjektivní a objektivní příznaky jsou v rozporu s barvou těla jazyka.

Pozorováním tvaru těla jazyka rozlišujeme, jestli je jazyk tenký nebo nateklý, dlouhý nebo krátký a jsou-li určité části jazyka nateklé. Na povrchu jazyka pak zaznamenáváme existenci prasklin a vřídků. Zjišťujeme, zda je tělo jazyka pružné nebo ztuhlé, zda se jazyk pohybuje, když jej má pacient vyplazený. Změny ve tvaru určují zhoršování stavu, každá nabízí vysvětlení ve spojení s orgánem, se kterým souvisí místo výskytu na jazyce (podle topografie jazyka – viz níže).
Pokud bude barva jazyka normální a tvar abnormální, bude tvar jazyka při diagnóze důležitějším faktorem než barva. Jinak je význam tvaru jazyka podřízen významu barvy jazyka.

Ochablý jazyk např. vždy znamená nedostatek tekutin a špatnou výživu drah. Tuhý jazyk se může objevit před atakou mozkové mrtvice, kdy je velmi užitečným předpovídajícím příznakem, stejně jako pocity znecitlivění např. prvních tří prstů na ruce. Popraskaný jazyk znamená vyčerpání krve. Čím jsou rýhy hlubší, tím je stav vážnější. Dlouhá podélná rýha v centrální linii jazyka dosahující špičky či sahající těsně ke špičce má vždy spojitost se srdcem.
Povlak jazyka by se měl pozorovat systematicky – od špičky ke kořeni – podle čtyř aspektů – podle barvy, tloušťky, rozložení a zda má či nemá povlak kořen (povlak s kořenem vyrůstá z jazyka, nelze jej seškrábnout). U zdravé osoby by na jazyku měl růst tenký, bílý a lehce vlhký povlak. Je-li povlak příliš tenký nebo chybí-li, svědčí to o narušení funkce žaludku. Pokud je naopak neúměrně silný povlak, může se jednat o špatně fungující trávení a přítomnost škodliviny. Povlak by měl být nejtenčí na okrajích a na špičce, mírně tlustší ve středu a silnější u kořene jazyka. Tloušťka, konzistence a barva povlaku nám poskytují okamžitou a přesnou informaci o funkčním stavu žaludku a sleziny, odráží i stav ledvin, střev, jater, žlučníku, močového měchýře a plic. Změna povlaku v průběhu nemoci je důležitým faktorem pro stanovení diagnózy a prognózy. Zvlášť důležité je odlišit případy, kdy povlak zcela zmizí, od těch, kdy se objevuje a tvoří náhle. Např. náhlé částečné zmizení povlaku u pacienta s nádorem může znamenat metastázu do jiného orgánu. A to do orgánu, jenž podle topografie jazyka (viz níže) odpovídá místu na jazyku, kde povlak zmizel. Pokud byl jazyk bez povlaku a postupně se obnovuje, je to příznak uzdravování.

Pozorováním zvlhčení jazyka zjišťujeme rovněž stav tělesných tekutin. Suchý jazyk ukazuje na nedostatek tekutin, naopak příliš vlhký na jejich hromadění.

Jde-li o vnější postižení, všímáme si povlaku: čím tlustší povlak, tím silnější je škodlivina. Jde-li o vnitřní postižení, všímáme si těla jazyka. Změna barvy a tvaru jazyka jasně odráží přítomnost vnitřní nerovnováhy. U akutních stavů má vyšetření povlaku zásadní význam, u chronických nemocí je důležitější pozorovat barvu těla jazyka.

Jednou z hlavních tezí čínské medicíny je, že mezi některými částmi lidského těla existuje vzájemná souvislost. Každý vnitřní orgán je s jazykem spojen svým meridiánem, ale i jinými cestami. Určité části jazyka pak odrážejí zdraví jiných částí těla nebo vnitřních orgánů. Rozdělíme-li jazyk na pomyslné tři části, pak tzv. horní ohniště (u špičky jazyka) odpovídá srdci a plicím, žaludek a slezina prostřednímu ohništi a spodnímu ohništi (u kořene jazyka) pak odpovídá stav močového měchýře, ledvin a tlustého a tenkého střeva.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 17. 6. 2020

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 7. 4. 2020

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 31. 3. 2020

Odpovědět
Atevy
Atevy 24. 12. 2019

Odpovědět
lemur
lemur 8. 5. 2017

Zajímavý článek.

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
92 372
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.