Nepostradatelná živina pro naše tělesné i duševní zdraví. Nezbytný pomocník při správném vývoji plodu během těhotenství, ale i v boji proti stárnutí. Přírodní antidepresivum i látka s preventivním účinkem proti vzniku nemocí. Seznamte se s vitaminem B9 neboli kyselinou listovou.
Špenát, pomeranč i ořechy
Kyselina listová, ve vodě rozpustný vitamín B9, je klíčová pro správný chod buněk v našem organismu. Tělo si však nedokáže dlouho udržet její hladinu, a proto je třeba ji denně doplňovat. „Zdrojem kyseliny listové je například listová zelenina (špenát, kapusta), brokolice, květák, chřest, zelí, rajčata, hrášek, jahody, pomeranče, celozrnné produkty, luštěniny, ovesné vločky, vlašské ořechy, ale i drůbeží játra, losos, vejce nebo tvrdý sýr“, říká nutriční terapeutka Hanka Knížková. Vitaminy skupiny B jsou však velmi choulostivé a špatně snáší vysoké teploty při úpravě jídel. Vařením, pečením nebo dušením tak můžete nenávratně zničit až 90% vitamínu. Jeho vstřebatelnost ze syrových potravin je pouze asi 50%. Odborníci proto doporučují přijímat kyselinu listovou ve vitamínových doplňcích, z nichž je vstřebatelnost pro naše tělo oproti běžné stravě téměř stoprocentní.
Pro zdravé miminko
Kyselina listová jako taková však nabývá využitelnosti a nezbytnosti pro náš organismus až ve své přeměněné formě, tzv. folátech. Tato látková přeměna na foláty probíhá v játrech. Ty pak působí v tkáních, kde probíhá buněčné dělení, což je důležité zejména v těhotenství. Ovlivňují prokrvení placenty, a tedy zdravý růst a vývoj miminka během těhotenství. Dostatek kyseliny listové pak snižuje riziko vzniku vrozených vývojových vad miminka či jeho nízké porodní váhy, ale i riziko předčasného porodu a potratu. Proto by ženy měly už v době před početím a pak v průběhu samotného těhotenství příjem kyseliny listové zdvoj až ztrojnásobit. Ovšem každá druhá žena totiž neumí vlivem genetické odlišnosti potraviny obsahující kyselinou listovou optimálně zpracovat a dostatečně ji z nich využít. Právě to však dokáží napravit vhodné doplňky stravy. „Na našem pracovišti byl odborníky vyvinut GS Mamavit, který je v kategorii přípravků a vitamínů pro těhotné nejbohatší na trhu. Doporučujeme ho všem maminkám pro prevenci vrozených vývojových vad spolu s vyváženou stravou,“ říká MUDr. Hynek Heřman, Ph.D., MHA., primář porodnice v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí.
Vitamin věčného mládí
Kyselinu listovou by však do svého jídelníčku měli zapojit nejen (těhotné) ženy. Na trhu najdete také doplňky stravy s obsahem kyseliny listové, které naopak nejsou určené pro těhotné. Kyselina listová totiž napomáhá zpomalit proces ochabování pleti a zabránit jejímu předčasnému stárnutí. Stimuluje dělení starých i zralých buněk a brání předčasné buněčné smrti neboli apoptóze. Do buněčného jádra dopravuje vitální energii, podporuje zdravou stavbu genetického kódu a brání naši DNA před poškozením vnějšími vlivy, jako je UV záření nebo škodliviny v ovzduší.
Přírodní antidepresivum
Deprese nemívají jednotnou příčinu, mohou být způsobeny nerovnováhou hladiny mozkových chemických látek, ale i závažnými nebo náhlými událostmi, které nastanou v našem životě. U pacientů s depresemi se často objevuje jeden společný příznak, a to nedostatek kyseliny listové. Ten se může zpočátku projevovat podrážděním, nespavostí, únavou, ale může vést až k těžkým depresím. Napomoci tak může naordinování nejen příjmu kyseliny listové, ale celkově zdravá a vyvážená strava.
Prevence proti nemocem
Při nedostatku kyseliny listové dochází v organismu ke zvýšení hladiny látky zvané homocystein. Ta se hromadí v krvi a představuje rizikový faktor především pro naše srdce a cévy. Vysoká hladina této aminokyseliny v krvi je spojena s rizikem zvýšeného krevního tlaku, vyšší srážlivostí krve než je běžné a může tak způsobit kardiovaskulární onemocnění či infarkt. Studie naznačují, že kyselina listová může hladinu homocysteinu snížit a zařadit se tak mezi látky s preventivním účinkem vzniku kardiovaskulárních nemocí. Dostatek kyseliny listové také snižuje riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku, ale i riziko vzniku Alzheimerovy nemoci.
