Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Katy.k
Katy.k
Vloženo 25. 6. 2019
Líbí se mi

Vina a odpuštění

Katy.k
Katy.k
Vloženo 25. 6. 2019
Líbí se mi
Vina a odpuštění

Vina a odpuštění

Někdy mi to přijde až komické, jak se naše životy točí kolem věcí, které vůbec nejsou podstatné, nebo dokonce ani neexistují.
Taky si pamatujete z dětství: „a běž se omluvit!“
Ano, vina a potřeba odpuštění je jenom a pouze v našich myslích. Ve skutečnosti nic takového neexistuje.

Abych vám to vysvětlila, musíme se podívat na člověka z trošku jiného úhlu, než je běžně zvykem.

Člověk – vy, já, prostě kdokoliv koho můžete potkat – všichni jsme utvářeni a usměrňováni prožitky. Jedná se o soubor prožitků z našeho současného života, o prožitky našich předků, které se pomocí genetiky dědí třeba i několik generací a pro ty, kteří věří na minulé životy, i o prožitky z životů minulých. Tyto prožitky určují třeba to, zda se nám nějaký člověk zdá atraktivní, jestli jsme v určitých situacích optimisty nebo pesimisty, kdy nás zachvátí panika, nemoc, zranění... a mohli bychom pokračovat. Pozor, nemusí to tak být ve všech případech, ale může. Často se to týká situací, které nedokážeme svojí vůlí změnit nebo ovlivnit. Dva lidé pak v závislosti na těchto svých vnitřních danostech vidí a zažívají jednu a tutéž situaci naprosto různě. 
Teď se budeme zabývat jedním modelem z mnoha – hodnotovým systémem. Každý z nás má hodnotový žebříček trošku jiný. Každý z nás sní a touží po jiných věcech. Ten kdo nezažil rodinu, touží po rodině, ten kdo byl chudý, touží po bohatství a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. Zatím to snad dává smysl všem. 
Teď se podíváme na naše předky. Použiju jeden příklad z praxe (samozřejmě se svolením klienta). V rodině jedné mé klientky se před mnoha a mnoha lety stala velká křivda. V jejím důsledku se žena, která tuto křivdu utrpěla, velmi zatvrdila. Její tělo i duše zažili takovou bolest, že si prostě ta žena řekla, že udělá všechno pro to, aby už se to nikdy neopakovalo. Uzavřela se do sebe, přestala vnímat své emoce, city, přestala si připouštět k tělu lidi, své blízké, děti a pracovala a pracovala a pracovala. Její život se scvrknul na práci, povinnost a bezúhonný zjev. Jenže ta paní měla rodinu - měla muže a děti. Pánové, kdo z vás by se cítil dobře vedle takové ženy? Dětí se ptát nebudu. Ale zeptám se jinak – vás co jste rodiči. Jak myslíte, že tyto děti vychovávaly svoje děti, až dospěli? Ano. Tento model vztahů, který postihl jak tu ženu, která se ve svém krunýři trápila samotou a nepochopením, tak muže, který necítil lásku a přijetí své ženy, tak děti, které měly pocit, že nikoho nezajímají, nikdo je nemá rád a jsou jen levnou pracovní silou, se začal předávat dál a dál generaci za generací. Tvrdé ženy, bezcitné matky, osamělé děti a bezprizorní mužové se opakovaly generaci po generaci jako přes kopírák. A bolest a utrpení rostlo. Dokud nenastal čas změny. Dokud Vesmír nenabídl pomoc nešťastným duším zmučeným bolestí a nekonečným utrpením.
Ten čas je teď. Teď máme příležitost přetrhat pouta minulosti a pokud ne pro sebe, tak pro své děti vytvořit lepší budoucnost. Není to cesta snadná, mnoho z minulých traumat je třeba otevřít a prožít znovu, pochopit jejich smysl. Protože nikdo nepostaví dům na vratkých základech. A to kde v současnosti máme problémy, tam kde nemáme volbu, to jsou místa, kde naše domy mají neviditelné dutiny a pukliny v základech. Ty je potřeba najít, otevřít a opravit. Možná bude potřeba i část domu a základů strhnout, ale věřte mi, stojí to za to.
Každý člověk dělá v daném okamžiku to nejlepší co dokáže. Jen ty danosti a omezení každého z nás se liší a proto je pro někoho snadné vydělat peníze a pro jiného vychovat děti, ale ne naopak. Když tohle pochopíme, zjistíme, že se nemůžeme na druhého člověka zlobit, že se zachoval tak, jak se zachoval, protože i my máme své danosti, které nemusí vyhovovat tomu druhému. Víte, že ten člověk vám to nedělá naschvál, jen to prostě neumí jinak. Zatím.  A že nás to bolí? Ano, bolí, protože to zasáhlo naše citlivé místo, ale to není vina druhého, že máme citlivá místa, že máme dutiny v základech, které zakymácí celým našim domem, když se do nich někdo strefí... Buďme rádi, že nás přišel upozornit včas a můžeme tak svůj dům opravit dřív, než se stane něco horšího.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
lemur
lemur 26. 6. 2019

Moc pěkné.

Odpovědět
Katy.k
Katy.k 26. 6. 2019

Siraellen
Siraellen 25. 6. 2019

odpustit někdy není jednoduché, já sama jsem se to ještě nenaučila

Odpovědět
Katy.k
Katy.k 25. 6. 2019

Život není jednoduchý, někdy je ale vhodnější zaměřit na to co jde a být za to vděční. Nechtít od sebe příliš. Pak povolí jako zázrakem i to co dřív vypadalo beznadějně.

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
87 733
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.