avatar
Jana LeBlanc
vloženo 18. 10. 2016
Líbí se mi

Třeba nemusíme všechno oplatit

avatar
Jana LeBlanc
vloženo 18. 10. 2016
Líbí se mi
Třeba nemusíme všechno oplatit

Třeba nemusíme všechno oplatit

Vyrostla jsem v rodině, kde bylo nemyslitelné přijmout nějaký dárek nebo laskavost jen tak. Kdykoliv pro nás někdo něco udělal, nebo nám něco daroval, rodiče poděkovali a prakticky okamžitě zpanikařili: Jak jim to proboha oplatíme?

Přičemž šlo o to dar nebo laskavost dalším darem či laskavostí minimálně vyrovnat, nejlépe ale jejich hodnotu o něco převýšit, aby byl pocit, že jsme se revanšovali, dostatečně uspokojivý a aby si o nás druhá strana nepomyslela nic špatného. Někdy se oplácení přeneslo dokonce do celých let a na další generaci, kdy mi rodiče říkali třeba: "Teď jim musíš vyjít vstříc, protože před sedmi lety nám … to a to." (dosaďte cokoliv)
 
Vzpomněla jsem si na to v neděli, kdy mně a B. kamarád pozval na brunch a ještě nám daroval dvě velké sklenice plné domácího medu. Nebylo to poprvé, co pro nás, a hlavně pro mě, udělal něco dobrého. Známe se vlastně teprve chvíli, ale už teď bych se laskavostí nedopočítala: dětskými Piškoty dovezenými z Česka na vánoční cukroví počínaje, x možnostmi přespání u něj v bytě v jednom z nejdražších měst světa konče. Na začátku jsem se, po vzoru svých rodičů, snažila oplácet. U Piškotů "vyměněných" za lepší argentinské víno to ještě šlo, u ubytování v New Yorku už moc dobře ne. Ačkoliv i to jsem oplatila několika lahvemi vína a dárkovými kartičkami do knihkupectví, případně takovými drobnostmi jako nejobyčejnějšími rukavicemi z tržnice, které jednou zmínil, že by se mu hodily na běhání a nemá čas si je koupit. Několikrát jsem se ho snažila pozvat na večeři nebo za něj někdy jakože "tajně" zaplatit, ale nikdy jsem neuspěla. (Do teď nevím, jak se to dělá, že přesvědčíte obsluhu, aby vám – tedy mně nenosila účet!)
 
Dlouho mě to trápilo a přemýšleli jsme s B., co s tím. Mám mu nechat v bytě nějaké peníze? Mám koupit velký dárek a nechat ho doručit na jeho adresu? Pokud ano, co přesně by to mělo být? Přála bych si, abych našla způsob, jak se odvděčit. Jenže nenapadlo mě nic, co by bylo aspoň přiměřené velikosti a důležitosti toho všeho. Nevím, jak mu to oplatit. A nevím, jak oplatit laskavosti a štědrost spoustě dalších lidí, včetně vlastních rodičů. 
 
A pak jsem minulý týden snad popáté v životě dočítala knihu Jíst, meditovat, milovat. Na její poslední stránce děkuje autorka Elizabeth Gilbert svému strýčkovi a tetě s tím, že absolutně neví, jak se jim odvděčit.
 
V úplně posledním odstavci píše:  
V posledku ale možná musíme vzdát snahy splácet všem lidem, kteří nás podporují. Nakonec je třeba moudřejší kapitulovat před zázračným objemem lidské štědrosti a jen opakovat poděkování, navždy a vážně, tak dlouho, dokud nám neselže hlas.
 

 

Je to pro mě vzhledem k výše uvedenému dost revoluční myšlenka. Ale odhodlala jsem se, že se ji pokusím zrealizovat. Protože, co když vážně vždycky nemusí být něco za něco? 
 
Článek vyšel na blogu www.comiudelaloradost.cz

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Martina Koláčková 23. 10. 2016

Krásný den Jano. Na toto si dovolím reagovat. V 18 letech mi pomohl "cizí" člověk, český emigrant, který mi napsal pozvání do Austrálie. Při prvním setkání mi ještě dal kapesné!! Nemyslitelné. Trápila jsem se několik měsíců a postupně došla na to, že i když mně to změnilo život, pro něj to byla drobnost. Uvědomila jsem si, že někdo pomohl mně a já to stejné můžu udělat pro někoho jiného. Současně věřím, že když budu někdy něco potřebovat a přát si, ta pomoc nezištně přijde od někoho, od koho přijít má (a třeba ho vůbec nemusím znát). Vesmír je moudrý..... V loňském roce mi starší člověk řekl, že je tento můj "kruh pomoci" popsán v Bibli: "Dej a bude Ti dáno". Funguje to Knížku si ráda přečtu

odpovědět
avatar
benca 23. 10. 2016

kto dava dary, tak urcite nic necaka

odpovědět
avatar
sipeji 24. 10. 2016

bohužel ne každý....

avatar
Siraellen 23. 10. 2016

hmm

odpovědět
avatar
Amanda 23. 10. 2016

Hm

odpovědět
avatar
Moni82 23. 10. 2016

Myslím, že není tak důležité, co ten druhý očekává od nás, jako to, co myslíme my, že od nás očekává

odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
9
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
67 892
registrovaných inspirativních žen
2 887
testovaných produktů
108 807
vložených hodnocení