O vztazích mluví rozhodně častěji ženy. Pro ženu je vztah živná půda, je to něco, co probírá s kamarádkami, řeší a zkoumá. Dalo by se říct, že mluvit o vztahu je spíše ženská vlastnost. Mám velké štěstí, že se mi podařilo rozpovídat i muže, v tomto případě mého dlouholetého kamaráda a nyní i partnera. Je příjemné vidět názory z druhého břehu. Děkuji.

Co tě na mně štve?

To, co nemám zpracované. Spousta malých zbytečných nicotností, které se Tě vůbec netýkají.
 
Máš o mě nebo o ženách nějaké představy a iluze?
Když jsi přišla, nějak jsem tě vnímal. A když se projevuješ, tak všechny představy rozpouštím. Pozoruju Tě jako řeku, tu taky nemůžeš řídit, jak teče. Tu jen pozoruješ a raduješ se z té mnohosti tvarů a zvuků. Teď jsem nedávno řeku pozoroval a objevil jsem v ní zázrak. Každá vlnka byla jiná. Ale nebyla v tom žádná náhoda.
 
Co Ti žena do života přináší?
Všechno, čeho je schopna. Všechno, co nemá muž. Od lásky, přes doteky, pozornost, jídlo, energie, vůně, cokoliv, čeho jsem schopen si všimnout. Jsou to nekonečné dary, pokud jsi schopen je vidět.
 
Co myslíš, že ve vztahu se ženou běžného muže ohrožuje nejvíce?
My sami s našimi představami a strachy. „Uvědomit si, že je pocta a dar, když někdo chce s Tebou trávit svůj čas“
 
Co bys poradil mužům, jak se mají chovat k ženě tak, aby byla spokojená?
Věnujte se jí vědomě. Nebo nejlépe jak umíte. Uvědomit si, že je pocta a dar, když někdo chce s Tebou trávit svůj čas. Samozřejmě bez ztráty vlastní hodnoty. Úcta, respekt, tolerance, láska.
 
A co sex? Přispívá ke spokojenosti ženy? Je dobré s ním napravovat neshody?
Záleží, v jaké úrovni vědomí se nacházíš. Sex má mnoho podob. Ale asi bych ho nepoužíval jako nápravu, ale naopak propojování do hlubších rovin. K nápravě slouží rozhovor a uvědomění.
 
A co když ti dva spolu mluvit neumějí?
Tak zase to záleží na jejich úrovni. Když neumí mluvit, tak se jim to za čas rozpadne nebo budou pořád v rolích. Komunikace s partnerem je stejná jako komunikace se sebou. Když nekomunikuješ se sebou, tak stojíš na místě a vytváříš domněnky. Chceš něco sdělit, musíš to říct, chceš se něco dozvědět, musíš se zeptat, jinak to fungovat nebude.

„Být sám je snadné.“

Jaký je rozdíl, když jsi sám ve své samotě a když ti do života přijde žena?

Být sám je snadné. Pokud máš zpracovanou samotu. Je to snadné a v jisté fázi života i nutné. Naučit se být sám. Ale jestli chceš růst, tak potřebuješ zrcadlo. Vlastní sebereflexe je mistrovství. Pak ale stejně přijde fáze, kdy přijde někdo druhý, aby tě posunul. Navíc žena přináší aspekt, který muž nemá. Tu hloubku a intuici.

Chce to trochu mistrovství. Začít sledovat sebe. Začneš si uvědomovat, že můžeš lhát všem okolo, ale ne sobě. Pak se to projeví na tvé realitě. Když si budeš lhát, tak přichází učení. V momentě, kdy začneš být autentický, tak se propojíš se svou duchovní hloubkou, pak přichází vývoj. A pak si uvědomíš, že ti nevadí partnerka, ale vadíš si ty sám a tvé nezpracované věci.

 

Co má dělat muž, aby byl v životě šťastný?

Být autentický a stát se sám sebou.

 

Takže se nepodřizovat?

Nene, může se podřídit, o tom to není. Být sám sebou. Přestat být odpovědný za pocity druhých a začít žít svůj vlastní život a začneš být šťastný. Pro mě to pak bylo objevení smyslu života.

 

Jak jsi ho objevil?

Přišlo poznání.

 

Bylo to poznání něčím podmíněno?

Ano. Vším, čím jsem dosud byl. Je to cesta. Poznání přijde, když jsi připraven. Nečekat. Stejně nevíš, na co čekáš. Nestát a jít. Poznané včlenit do života a pustit.

 

Je vztah pro muže dřina?

V každém případě je to práce. Zvednout ruku se soustem k ústům je taky práce.

 

O čem je vztah? Je to o romantické lásce až do smrti?

Pro mě je vztah teď a tady. To znamená, že reaguješ na to, co se děje teď. Do smrti je iluze. Všechno ostatní než co se děje v teď, je blud.

 

Jak se vyrovnat se lpěním ve vztahu?

Za mě je to zkušenost. V každý okamžik je ten vedle tebe ten pravý do momentu, než to přestane platit. Je to uvědomění si toho, že tam to lpění mám. Stejně jako dojít k tomu, že žárlíš. Že se cyklíš v něčem, co Tobě ani okolí není příjemné a musíš to chtít změnit. Pokud to změnit nechceš, tak v tom zůstaneš, je to volba. To lpění a žárlení ti musí začít vadit. Pak je to práce. Cokoliv chceš změnit v sobě k lepšímu, vyžaduje práci.

 

Je v dnešní době těžké být Mužem?

Když jsem muž, tak mám dispozice k tomu, abych byl mužem. Když se zacyklíš v nějakých starých věcech a bolístkách, tak je těžké být se ženou. Kde začíná rovina „těžký“? Všechno je to v naší mysli. Objev svou cestu skrze vlastní autenticitu.

 

Co to znamená být pravdivý sám k sobě, autentický?

Nehledám viníky vně a převezmu zcela odpovědnost za svůj život. Přestaneš se vymlouvat i obhajovat.

 

Zuzana Zachová

Labužnice života, vášnivá vypravěčka vlastních příběhů ze života, zapálená bloggerka a průvodkyně žen. Navádím ženy k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázaly hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému.