Jane Austen, žena, autorka románů, jedna z prvních uznávaných spisovatelek v naší kultuře. Psala knihy, které přesáhly svou dobu a dostaly se do obecného povědomí. Učí se o nich na vysokých školách, ale mají potenciál oslovit snad každou z nás.
Vypráví výhradně o příbězích neprovdaných žen, které se zamilovávají, hledají a každý z jejích románů končí očekávanou svatbou či dokonce svatbami. Proč jsou to ale víc než obyčejné ženské románky?
Svět, který tato spisovatelka vytvořila, je zcela nereálný. Žijí v něm dámy a džentlemani jemných mravů. Nevěra a zločin existuje jen u zavženíhodných vedlejších postav a lidské slabosti jsou uzavřené v bezpečných hradbách společenské konverzace. Nezbývá mnoho místa pro realitu života. Ani toho života, který se odehrával v době, kterou Jane Austen popisuje. Ovšem, skrytě a společensky přijatelně, Jane o reálných vztazích vlastně vypráví.
Jane Austen bývá považována za průkopnici feminismu. Kde ho v knihách o hledání vhodného ženicha hledat? Podívejme se zblízka na její nejslavnější román Pýcha a předsudek. Hlavní hrdinka Elizabeth je rozhodně zvláštní. Svým osudovým mužem zpočátku otevřeně pohrdá, ne zrovna vybíravě ho škádlí a jejich vztah se vyvíjí v rozporuplný spletenec plný zášti, vášně a tolik nepodobný klasické idelizované romantice. Vše se stále drží v zdánlivém blábolení o žádostech o ruku a nepřejících tetičkách s kapsami naditýi penězi.
Nicméně po povrchem to bublá a ikonický je závěr Pýchy a předsudku, kde Jane líčí, jak Elizbeth i po svatbě stále žije plný vztah se svým mužem a mluví s ním “tak jak by si jeho dcera nikdy dovolit nemohla”. V období, kdy žena stále zastávala roli majetku muže a továrny na děti, je to opravdu průlom.
Knihy od této, mojí jak asi tušíte oblíbené, autoky jsou navíc psány velmi vtipně, s nadhledem, sarkasmem a ne tak úplně běžným vhledem do duše postaviček, které v příběhu rozpohybovává.
Čte se jedním dechem a za jednu noc a rozhodně ji s klidným svědomím doporučím.
