Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

hrebycek
hrebycek
Vloženo 21. 12. 2015
Líbí se mi

O dvou zvonečcích

hrebycek
hrebycek
Vloženo 21. 12. 2015
Líbí se mi
O dvou zvonečcích

O dvou zvonečcích

Šel jsem krajinou. Zvolna. Sám.

Širokou, přehlednou, sluncem zalitou krajinou. To slunce mi zahřívalo tělo i duši. Mhouřil jsem proti němu oči a usmíval se na něj. Mírný vánek, nádherný kraj. Louky, les, potok. U potoka jsem se zastavil a odpočíval.

Jen tak sedím na kameni a chladím si bosé nohy. Rozhlížím se po okolí, pozoruju ryby, poslouchám ptáky. Užívám světa a jsem rád. Najednou mou pozornost připoutal jakýsi odlesk. Ne na hladině, pod ní. Zaostřil jsem oči mezi vlnky a vidím, že na dně v písku leží něco kovového. Sáhl jsem rukou do vody. Ale ouha! Je tu hluboko. Ani se nezdá. Svlékl jsem se a už jsem tam celý. Zamrazilo mě až do pocitu horka, voda je ostrá! Žiletky! Potopil jsem se a rukou šátrám v místě, kde leželo to, co hledám. Jednou, dvakrát. Potřetí se mi podařilo sáhnout přesně. Už to držím v dlani a vytahuji ven. Hele, zvoneček. Není velký. Opláchnul jsem z něj písek. Je trochu matný. Jak tak asi ležel dlouho? Na boku má pár škrábanců, ale to nevadí. Líbí se mi. Zazvoním. Má krásný jasný vysoký tón. Položil jsem ho na kámen, lehl si vedle a zasnil se. Jak se takový zvonek dostal do písku na dně potoka?

Začal jsem si představovat jeho příběh. Jak povodeň vzala vše z domu, kde jej měli na dveřích. Jak ti lidé nemají kde vítat své návštěvy a ani nemají zvoneček, který by je vítal...

Ale pak mě napadlo něco jiného. Úplně jiného. Jestlipak to mají zvonečky stejně jako lidé? Že totiž každý člověk má někde na světě někoho, ke komu patří. Patří tak, že to už víc nejde. Duševní dvojník. Přítel z dávných dob. Karmická duše. Jak chcete, to lze pojmenovat.

Takového člověka třeba celý život neznáte; možná bydlí za rohem,  za kopcem nebo je na druhé straně zeměkoule. Nevíte o sobě.  A pak jednou se setkáte. Letmo, obyčejně. Jako s tisíci jiných lidí. A duše, ta vaše i ta jeho, se poznají. Rozechvějí se. Naplní štěstím a radostí. Smíchem. Bezbřehým veselím. Láskou. Tak dlouho ty dvě duše na sebe čekaly...

Jak to tedy mají zvonečky? Mohou být od sebe tisíce mil? Anebo možná klidně mohou viset vedle sebe, mezi stovkami jiných, podobných zvonečků. A nic se neděje. Do té doby, než se jeden z nich rozezní. Zazvoní, zacinká. Tiše, téměř neznatelně. A mezi těmi ostatními se najde jeden, který k němu ladí nejvíce ze všech. Nemá stejný tón, ale dohromady vytvoří souzvuk, souzní spolu. Takový, který čeká po dlouhé zvonečkové věky na to, až uslyší cinkání svého partnera. Zvonečku, který je předurčen k tomu, aby odteď tvořily pár.

Ten pár zvonků, poté, co se už našly, si možná lidé zavěsí na trám pod stropem. Nebo na dveře nového domu, aby spolu vítaly návštěvy. Možná je pověsí na smrček, aby měli veselejší Vánoce.

Anebo třeba se ty dva osudové zvonečky dostanou do rukou lidí, jejichž duše po sobě touží. A tito lidé budou svými zvonečky zvonit, aby se jejich duše uslyšely. Zvonky, které se také hledají, jim v tom pomohou.

A až se najdou, budou šťastní lidé i zvonky. Budou se milovat a ve vzájemné shodě a úctě spolu budou už napořád...

Panečku! To jsem se ale vážně nějak zasnil. Sluníčko pomalu zapadá, stíny se prodlužují a já se balím. Zvonek, který jsem našel v písku na dně potoka, si beru s sebou. Věřím a cítím, že byl pro mě. Že na mě tady čekal. Budu chodit po světě a občas na něj zazvoním. Požádám ho, poprosím, aby přivolal ten druhý zvonek, na který zvoní člověk s duší, která bude ladit s tou mou.

Jdu světem a zvoním... kde jsi? ...

Cink... cink...

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Ovace
Ovace 1. 1. 2017

Nádherné

Odpovědět
Lucifera
Lucifera 4. 5. 2016

Hezké

Odpovědět
Věra3
Věra3 23. 12. 2015

Mam jeden ale kde je mu konec

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 23. 12. 2015

já jsem už našla oba zvonečky a moc přeji všem, aby se jim to také podařilo...

Odpovědět
hrebycek
hrebycek 22. 12. 2015

Já ho našel. A dokonce... vím, kde je ten druhý..... a zvoním.... zvoním....

Odpovědět
Afrodita
Afrodita 23. 12. 2015

Možná je někdy lepší s cinkáním přestat, aby byl slyšet ten druhý zvoneček . https://www.youtube.com/watch?v=GhzTazo3AoI

hrebycek
hrebycek 23. 12. 2015

Každé trápení je odměna a pokrok někam dál.... Jo. Hlava to ví, ale srdíčko to někdy ne a ne pobrat....

Afrodita
Afrodita 23. 12. 2015

Až to jednou pobere i to , tak to bude signál, že jsi připravený na dárek z Vesmíru a pak najednou začneš dělat skoky a ne kroky. Skok je totiž víc než krok a ve dvou se to teprve skáče

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
85 176
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.