Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Trischka
Trischka
Vloženo 15. 10. 2016
Líbí se mi

Máme právo soudit druhé? Co myslíte?

Trischka
Trischka
Vloženo 15. 10. 2016
Líbí se mi
Máme právo soudit druhé? Co myslíte?

Máme právo soudit druhé? Co myslíte?

Včera jsem měla dva zajímavé zážitky, které mně vedly k zamyšlení. No, posuďte samy...

Šest hodin ráno, venku ještě tma, sedím v obýváku v křesle u právě uvařené kávičky a chystám se číst časopis – můj oblíbený ranní probouzecí rituál. Vtom se zvenku ozve příšerný řev. Nedá mi to a vykouknu z balkonu dolů, abych zjistila, co se to děje (inu, obyčejná lidská zvědavost). Na chodníku přímo před naším domem se téměř pere nějaká maminka se svým malým dítětem, které se tak vzpírá, že není schopná pokračovat s ním v cestě do školky. Dítě pláče, vzteká se, no scéna jak z filmu. Mamince nakonec zcela přirozeně rupnou nervy a začne na své dítě křičet a nadávat mu.

Mohli bychom říct: „Co je to jenom za matku?“ Ale pokud se vcítíme do obou, mají oba tu „svou“ pravdu. Děťátko brzo vstává, aby maminka stihla do práce na sedmou, je tma, zima a ono už teď ví, že bude celý den bez ní. Ona má nejspíše pracovní dobu přizpůsobenou otevírací době školky, které bývají u nás v Ostravě od šesti hodin do půl páté, takže nemá jinou možnost, než ho budit v tak příšernou dobu, aby dítě stihla odpoledne i včas vyzvednout. Už teď ví, že jí to asi ujede a nejspíš přijde pozdě do práce …

Pak jedu tramvají do školy (ano, na „stará kolena“ jsem se rozhodla opět se vzdělávat ). Sedím, vyřizuju přes chytrý telefon emaily a pak jeden pracovní hovor. Telefon u ucha, na klíně otevřená kabelka, najednou nastupuje žena středního věku, upadne na schodech a hodnou chvíli není schopna vstát. Když se nikdo k ničemu nemá a jenom na ni hledí, během telefonování vyskočím, hodím kabelku na své sedadlo, jednou rukou jí pomáhám vstát a k nejbližšímu sedadlu ji doslova dovleču.

Cítím, jak se celá klepe, nohy ji neposlouchají, podívám se na ni pozorněji (stále telefonuji s kolegyní) – oči podlité krví, rozcuchané vlasy, rozmazaný make-up, vyhublá na kost a vtom mi dochází, že je to alkoholička jak vyšitá. Nervózně se na mně usmála, bylo ji za pomoc nejspíš trapně a poděkovala mi.

Když jsem si sedla zpět na své místo (ano, kabelka byla stále tam a i když otevřená, nic v ní nechybělo ), moje první myšlenka byla – pomohla jsi alkoholičce. A hned ta druhá a třetí – kdo ví, co tomu předcházelo, že tak skončila, jaké musela řešit starosti a problémy, že ji to dovedlo až do podoby lidské trosky ?

A tak se ptám: Máme právo soudit druhé? Myslím, že nikoli. Nikdy nevíme, do jaké krize se dostaneme my sami a kdy budeme MY potřebovat tu pomocnou ruku.

Proto se zkuste kolem sebe dívat očima do široka otevřenýma, třeba zrovna hned vedle vás je někdo, koho byste z pohodlnosti nejraději rovnou odepsali, ale na vaši pomocnou ruku třeba čeká a rád ji přijme.

Přeju vám krásné dny  

Vaše Trischka (Marta)

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Glady
Glady 17. 10. 2016

souhlasím

Odpovědět
píďalka jablečná
píďalka jablečná 16. 10. 2016

Souhlasim s Vami, napsala jste to moc pekne a vystizne. Jak se rika,kdyby se kazdy staral sam o sebe,balo by na svete o vsechny postarano. Ale lidi maji neustalou touhu a potrebu nekoho hodnotit a vetsinou jsou to takovi lide,kteri maji vlastni zivot zraly na rekonstrukci. Ti ostatni se zabyvaji prave tim,jak ostatnim pomoci nebo si hledi sveho kazdopadne mate naprostou pravdu. Hodnotit kohokoliv nam neprislusi. Krasny a pohodovy zbytek vikendu

Odpovědět
Trischka
Trischka 16. 10. 2016

hudlenka
hudlenka 16. 10. 2016

je to tak, někdo si svůj osud nezvolil zcela dobrovolně...

Odpovědět
moravačka aja
moravačka aja 16. 10. 2016

To máte pravdu,já se tim také snažím řídit.Na druhou stranu kde berete jistotu,že i Vám někdo podá pomocnou ruku,až to budete potřebovat?Nic ve zlém.

Odpovědět
Trischka
Trischka 16. 10. 2016

Jistotu nemáme nikdy, to určitě ne, ale myslím si, že každý máme ve svém okolí někoho, kdo nás má rád a kdo je připraven nám pomoci, když to potřebujeme Snažím se být životní optimistka Hezký den

benca
benca 15. 10. 2016

nemam zi a nechaj zit

Odpovědět
sipeji
sipeji 16. 10. 2016

přesně tak,kéž by se tím tak všichni řídili....

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
84 946
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.