Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Afrodita
Afrodita
Vloženo 6. 6. 2014
Líbí se mi

Lásku nezabiješ aneb může se to stát i vám!

Afrodita
Afrodita
Vloženo 6. 6. 2014
Líbí se mi
Lásku nezabiješ aneb může se to stát i vám!

Lásku nezabiješ aneb může se to stát i vám!

„Až ti to obočí doštupuju, zajdem na kafe. Takhle o půlnoci mě vytáhnout z postele. Máš štěstí, že jsi nejen švagr, ale i kámoš.“

„Csssss. Nemůžeš teď ty proslovy vynechat a soustředit se na můj ksicht? Nerad bych byl doživotně za Peyracca.“

„Sestři, sledujete? Nedůvěřuje mým vyšívacím schopnostem. Táááák, poslední steh a jdeme na to kafe. Tu máš klíče a běž napřed. Jen si opláchnu ruce a doběhnu tě.“

Zatímco odemykám primářovnu a on staví na to kafe, snažím se mu stručně objasnit důvod tohoto nočního poplachu.

„To je tak, když jdeš z hospody a potkáš se s kandelábrem. Sorry kámo, že jsem ti přerušil spaní na jinak klidné, noční službě.“ 

„No, z postele jsi mě sice vytáhl, ale nespal jsem. Měl jsem tu …. Karolínu. Přinesla mi večeři , muffiny ke kávě  a máš štěstí, že mě k tobě zavolali až po TOM.“

Konstatuje v úúúúplném klidu, čichaje u toho téměř nábožně k polštáři, ačkoliv je mu nad slunce jasné, že jeho manželka a má sestra v jedné osobě se jmenuje Iva a že s demencí jsem za ním dneska nepřišel!!!! Hledím na něj jak tele na nová vrata. Na chvíli přestávám myslet na cukající bolest v obočí, které mi právě zašil, a pozorně si jej prohlížím. Vlastně si nepamatuji, že by někdy vypadal tak … šťastně. Vyrovnaně. Spokojeně. Energie z něho přímo čiší a světe div se – vtipkuje! A přitom ho znám od gymplu. Suchar všech sucharů, co se oženil s kariérou, je najednou za úplně normálního chlapa. Tu, která TOHLE dokázala, tak tu bych teda rád viděl. Tipuju to na nějakého zajíčka. Ale v posteli to musí být smršť, když dokázala oživit i Pavla. No tak ne že by z něho ženské nešílely – vysoký, vysportovaný, primář a co se největšího afrodiziaka - prachů týče, taky dooooost přitažlivý. A doktořinu snad sosal s mateřským mlíkem, tak je dobrej .  Jenže na druhou stranu suchar držící se vždycky při zdi, což mě teda sere na čtyři doby. Hlavně se do ničeho nemíchat, nemluvit moc nahlas, nevybočovat z řady a pěkně pomalu, ale jistě kariérně postupovat. Je ale pravdou, že takový nebyl vždycky. Sebekriticky přiznávám svůj podíl viny. Já ho přivedl před 30 lety domů a Iva ho pak uhnala na těhotenství. Klasika. Nahlas by to nepřiznala ani za nic, ale užírá se tím celou dobu, protože si dokázala spočítat, že toto nebyl dobrý vklad do společného života. O to víc si umanula, že mu bude dokonalou manželkou, aby nikdy nelitoval, že si ji vzal. Postupně se péče o jeho blaho a oprašování piedestalu, kam si ho postavila, stala její hlavní životní prioritou, smyslem, náplní a cílem. Není čas ztrácet čas s čímkoliv jiným, než s manželem. Pravda, v poslední době ve volných chvílích štrikuje dečky ala šťastný domov, z čehož musí být každý normální chlap vysloveně odvařený. A nejen chlap. Kamarádi se odporoučeli do věčných lovišť už dávno. Včetně mě. Bojovat totiž za jejich návrat do normality mi přijde jako souložit za panenství. Toto a mraky jiných věcí mi duní hlavou, zatímco Pavel, nos pořád zabořený v polštáři, pokračuje ve svém monologu.

Miluji ji k zbláznění a nedokážu si už bez ní představit ani den. Ani minutu. Ani jeden nádech. Je v každé buňce mého těla a co hůř, v každé mé myšlence. Vstávám s ní, uléhám a v noci se mi o ní zdá. … Ty bláho, píšu jí každý den několikrát a každý mail podepisuji ‚Tvůj Pavel forever‘. Posílám jí milostné básně, zpívám písničky, vymýšlím pohádky…. Být s ní, koukat se společně na televizi, sledovat ji, jak jen tak v tričku a jakoby mimochodem vaří a připravuje jídlo, jak je s brýlemi na nose ponořená do skript a posedlá svou prací, lehnout si večer vedle ní, zašmodrchat všechny ruce a nohy do klubíčka, pozorovat ji, jak se ráno v koupelně šminkuje …. to je, kámo, čistá, krystalická radost ….Ty vole, a navíc je moje . Žena, bohyně, inspirace, múza, světýlko v tmách . Potřebuji ji jako vzduch k dýchání. Patříme k sobě jako slunce a den…..“ Mele, mele, mele a je k nezastavení.

 „Proboha zadrž a přestaň brát ty drogy! Ty vole, podle toho, co tu blábolíš, to nemůže být lidská bytost. Takové baby neexistují!!! TY zpíváš? A smolíš něco jiného než lékařské zprávy? Tomu nevěřím!!! Hele vybal čísla.“

Sex je zábava chudých a my se na študiích bavili celkem dost. Sestavovali jsme žebříček. Stupnice od 1 – 100 ve třech kategoriích. Vzhled, sex a inteligence (menší inovace starého dobrého DKD – dáma ve společnosti, kuchařka v kuchyni, děvka v posteli). Vysoké první, většinou (vlastně vždycky) vylučovalo vysoké třetí a sex? Tak ten byl, co se bodování týče, doooost nevyzpytatelný. V krizi to v případě nízkého prvního a vysokého třetího někdy zachránil chlast a někdy noviny přes ksicht . Takže 90-60-90 by byl do života ideál. Miss Manželství. Bohužel, má sestra měla do takového skóre poměrně dost daleko už za mlada a časem se to akorát zhoršovalo. Minimálně co se prvního a posledního ukazatele týče. Nic, co by člověka pohoršovalo nebo odpuzovalo, to ne. Taková hodná holka. Nudná. Poslušná. Bez jiskry, šmrncu, elánu a hlavně humoru, ovšem cílevědomá a s dobře skrývanými sklony k dirigování a manipulaci, o čemž jako její dvojče, něco vím. Časem se z toho vyvrbila diagnóza - Paní Doktorová. O jejich sexuálním životě nic nevím a ani vědět nechci. Radši. Ale o tomhle novém bych moooooc rád zjistil nějaké pikantérie.

 „100-100-100“ lakonicky odpoví Pavel a mně úžasem, závistí nebo spíš obojím zaskočí kus čokolády z nabídnutého muffinu. Mmch. výborného. Iva nikdy Pavlovi nechystala na noční jídlo. Asi to není pro Paní Doktorovou (pardón Paní Primářovou) dost repre a nóbl. No jak se zdá, zjevení zvané Karolína to nejenže nevadí, ale zřejmě to považuje za naprostou samozřejmost.

„No neke!!!! I v sexu 100???? A to vypadá jak, prosím tě? Mluv jasně a formuluj přesně!!!“ Prahnu po podrobnostech jako pes po uzeném.

Je to asi jako by ses koupal v rybníce a najednou objevil moře. Nikdy tě nepřestane bavit a přitahovat, vždycky je jiné, nevyzpytatelné a vzrušující. Asi ti nemusím vykládat, jak přetěžce se po mořském dovádění noří do stojatého rybníka s nánosem bahna a žabince.“  Ty vole!!!!! On se asi musel někde hooooodně udeřit o skálu. Čekal jsem cokoliv, ale rybník kontra moře, tak to mi padá brada a blednu závistí.

„Říkám ti to proto, že zítra to taky povím doma Ivě. Vím, že to pro ni bude rána, ale já už nechci žít jako bratr a sestra. Je matka naší dcery a mám ji rád. Vzal jsem si ji, protože to byl logický krok. Výraz zodpovědnosti. Prostě se to stalo. Ale miluji Karolínu. Tak jako nikdy nikoho. Netušil jsem, že je možné s někým zažít duchovní orgasmus. Splynutí duší. Nečum na mě. Není to kec. Dal bych nevím co za to, aby se ten okamžik ještě jednou zopakoval.“ Jeho téměř nábožný výraz mluví za vše.

„Kolik jí proboha je? A dělá něco? Zatím mi připadá jak chiméra.“ Vzmůžu se konečně na slovo.

„No, to je právě to. Je jenom o trošku mladší než já a je doktorka. Špičková kardio a neuro chiruržka. Docentura, profesura … to všechno tak nějak mimochodem. Pro ni to není cíl, ale cesta. Sere na funkce. Mění lidem srdce, i když ví a natvrdo to říká, že třeba na vady charakteru žádná výměna nepomůže. Je v jednom kuse pozitivní, má drajv, otevřenou mysl a svět je pro ni permanentní prostor a příležitost pro osobní růst. Na druhou stranu její tvrdohlavost, paličatost a hrdost hraničí s umanutostí. Ona, ty bláho, neuhýbá. Nikdy a před ničím. Kolegové ji uznávají, pacienti zbožňují a já miluji.“ Nevím, jestli sním či bdím, ale jedno vím jistě. TAHLE doktorka zřejmě nebude totéž, co paní Doktorová, i když to zní velmi, velmi podobně. A dneska poprvé začínám větřit průser. Velký průser. 

Po půl roce na letišti:

„Bráško, zlatíčko moje, jsem tak šťastnááááá, že s námi nakonec letíš. Víš, měli jsme s Pavlíkem takovou drobnou krizičku, nic vážného. Život přináší i těžké chvíle a já svého miláčka neopustím při první lapálii. Že Pavlíííí? Člověk se nad malichernosti a lidskou hloupost musí umět povznést. Podívat se z nadhledu.     A hlavně, bráško, lidi spolu musí KOMUNIKOVAT. Já jsem tohle dost podceňovala, ale pochopila jsem, že Pavlíkovi prostě pořád chybím. Naštěstí máme feis, mobily a neomezené paušály. Že,Pavlíííí? Tuhle dovču si opravdu zasloužíme.“  Převracím oči k nebi s úpěnlivým ‚Děláš si ze mě ku_va p_del?‘ Cukrkandlová sladkost z ní ukapává jak z tureckého medu a cukrové vaty dokupy. Obojí se mi skrz přeslazenost a pocit ulepenosti od děcka ekluje, a když je to ještě střiženo hořkostí fb-telefonicko-fašistického teroru, který nasadila jako léčbu domácí krizičky, tak to je teda chuť. A navíc za tou navenek šťastnou a sladkou slupkou cítím kyselé hrozny. Bože!!! Že já se nechal Pavlem ukecat. Prý únik od reality!!! Užijem si to jako za mlada. To by ovšem Iva musela zůstat doma. Jsem korunovaný vůl, když jsem si to myslel. Takže drobná krizička. Lapálie. Hmmmm. A já ho v duchu odprosil, že jsem ho celé roky považoval za zbabělce a přizdisráče. Asi to s tím nepopsatelným duševním orgasmem nebylo tak horké, když jej nakonec obětoval pro zachování fasády. Dekórum v první řadě. Ale kdo chce kam, chuj s ním! 

„Pavlíííí, vyměníš si se mnou místo? Chci sedět u okna. Prosíííííím.“ Bože můj. Ať už si někde dřepne a přestane s tím nesnesitelným Pavlíííííí. Je to příjemné jak osina v prdeli. Poslouchám ji jedním uchem, hledám svoje místo a přemítám o neutěšených dovolenkových vyhlídkách. Iva se uhnízdila u okna, já na kraji a Pavel je přes uličku. Ovšem …..uprostřed ….. pááááánové …. Sen . Zázrak . Luxusní baba ! Sharon Stone po česku . Wowwww. A navíc voní . Taky luxusně. Čichám, čichám dobrodružství. Ty vole, on ten let nemusí být nakonec vůbec nudný. Měl bych chytit příležitost za pačesy a nějak zavést řeč. Ovšem smůla. Otěže KOMUNIKACE s Sharon teď v rukou pevně třímá má, krizí zocelená, sestra.

„Pavlíííííí“, ševelí od okna přes uličku „není to báječné? Dovolená ještě ani nezačala a už jsem potkala skvělou kamarádku. Dokonce letí do stejného hotelu. Pavlíííí, to určitě zařídil ten anděl, co jsem ti dala. A tys tomu nevěřil.“ Hovno. Ať to zařídil, kdo chtěl, moje milá sestro ani ty, ale ani archanděl Gabriel mi tentokrát kosmickej jackpot nevyfoukne. Pavla její infantilní švitoření evidentně nezajímá, čemuž se teda vůbec nedivím a od hospodářských novin, které si před sebou rozprostřel jako neproniknutelnou hradbu, ani oči nezvedne. Mě naopak informace o Sharonině hotelu zajímá převelice. Nemusím být v křeči a pod časovým tlakem. Na oslovení a seznámení mám celou dovolenou.  Pánovéééé, tohle nepodcením!!! I když po štrikovaných dečkách bude každé téma intelektuální Mount Everest. Jsem v naprostém klidu. Zavrtaný do sedadla předstírám spánek, ale po očku ji pozoruji. Hlavně nenápadně! Mé oko zavadí o její krk. Má zvláštní přívěšek. Šroubek. Obyčejný šroubek. Dokonce i s patinou. Na zlato ani Swarovského to nevypadá. Spíš na Feronu. Bože, co mi to jenom připomíná????

A najednou můj mozek udělá CVAK. Znáte to? Moment, kdy do obrázku zapadne poslední puzzle dílek. Správná matička k tomuhle šroubku visí na Pavlově přívěsku na klíče!!! Slunce a den. Šroubek a matička. V mžiku vteřiny, v jednom záblesku myšlenky pochopím úplně všechno. Jejich lásku, vášeň, magnetickou přitažlivost, intimitu (sedím mezi nimi a i přes uličku a rozložené hospodářky cítím to probíjející napětí) a taky neskonalou naivitu mé ségry. Někdy je asi lepší nechat druhého uvěřit, že vyhrál, dokud sám nepochopí, že při té výhře vlastně všecko ztratil. Pyrrhovo vítězství se tomu nadává.

Zavírám oči a modlím se. Tohle totiž bude masakr motorovou pilou.   

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Ovace
Ovace 16. 12. 2016

Naprosto souhlasim

Odpovědět
antpav
antpav 29. 8. 2016

Pekne.

Odpovědět
Siraellen
Siraellen 25. 8. 2016

krásně napsáno

Odpovědět
Afrodita
Afrodita 25. 8. 2016

Děkuji za pochvalu. Krásně se to čte.

janys13
janys13 25. 8. 2016

Moc pěkně napsané..

Odpovědět
Afrodita
Afrodita 25. 8. 2016

Děkujííííí. Jsem ráda, že se vám to líbí.

hudlenka
hudlenka 25. 8. 2016

Paráda příběh ze života - (většinou boháčů) - už od Sharon jsem čekala, kdy bude Karolína představena bráškovi )

Odpovědět
Afrodita
Afrodita 25. 8. 2016

No .... tohle zas takoví boháči nebyli

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
85 203
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.