Květina přes kurýra

     V den mých narozenin mi neznámá žena zazvonila na zvonek a sdělila mi, že má pro mě kytici. Zeptala jsem se od koho je, odpověděla, že tam mám lístek. Doufala jsem, že je to od někoho z města, kdo nemohl přijít osobně.

     Jaké bylo moje překvapení, když v kytici byl lístek a na něm napsáno: "Krásné narozeniny přeje dcera s rodinou". Nejednalo se o žádné jubilejní narozeniny. Bylo to pro mě tak dojemné, že mi padaly slzy štěstí, protože to bylo poprvé v životě, kdy jsem na dálku (150 km) dostala kytici, což jsem vídala pouze ve filmech a moc se mi to líbilo. Nikdy by mě nenapadlo, že to osobně také zažiji. Vím, že je to dnes běžně, lidé dostávají kytice i z daleké ciziny, ale pro to bylo velmi milé a nečekané. Dceři jsem okamžite volala a ta již čekala u telefonu, protože kytice měla být doručena o hodinu dříve.

     Byly to krásné frézie, několik druhů a barev, postupně rozkvétaly a provoněly mi celý byt. Vydržly mi tři rýdny. Bohužel, nešly usušit a tak mi zbyla krásná vzpomínka na fotografiích.

     Nikdy na to nezapomenu, dceruško, moc Ti děkuji.