Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

sun2
sun2
Vloženo 28. 6. 2019
Líbí se mi

Italská domácnost

sun2
sun2
Vloženo 28. 6. 2019
Líbí se mi
Italská domácnost

Italská domácnost

Abych se poctivě přiznala, nikdy by mne nenapadlo, že za pár dnů oslavíme s manželem 37. výročí. Ale tak nějak se to stalo, léta strašně utíkají a naše italská domácnost kupodivu přežívá.

To, že to nebude procházka růžovou zahradou, se ukázalo v průběhu prvních pár let. Ale máme ve zvyku vyříkat si všechno ten samý den a hned, změřit kordy a pak se zase v klidu rozejít. Pár let to vypadalo už na absolutní klid a tehdy jsem měla pocit, že nám došla energie a spěje to ke konci, ale byla to jen tvůrčí pauza. Po pár letech takové nekomunikace, kdy jsme asi byli oba vyčerpaní, nabral vztah nové obrátky a pokročil do nové fáze.

Jednou to ale vypadalo vážně! Je to tak dva roky, vjeli jsme si trochu do vlasů (ale jen slovně). Já to trochu přepískla (on taky) a tak jsem se prostě rozhodla, že se pro jistotu zamknu ve své oddělené ložnici. Co kdyby ho chytil vztek i v noci, že? Jistota je jistota.

Už dávno spal, když jsem provedla svůj večerní rituál v koupelně a na toaletě, našla jsem klíč ode dveří ložnice a vložila ho do zámku. Byl už pár let schovaný v zásuvce kvůli vnukovi, aby ho náhodou nenapadlo klíč vyzkoušet. Jako správnou babičku mne napadlo, že by se mohl zaseknout, ale sama tolik opatrná nejsem. Zavřela jsem dveře a zamkla. Hurá! Zámek zapadl. Takže to zkusíme otevřít …… Ouha! Něco cvaklo a zpátky to nešlo.

Co teď?

Co budu dělat?

Jak si pes odběhne osvěžit se vodou?

Jak na podložku?

Jak se dostanu v noci ven?

Co když budu potřebovat na toaletu?

Nebo pít?

Jééééé, mně už se na tu toaletu chce!

Já se asi zblázním!

Začala jsem vydávat všelijaké zvuky, kašlat, šoupat, vrzat postelí, ale nic. Znovu a znovu. Manžel pořád spal. Byla jsem úplně zoufalá! Co teď? Skok ze čtvrtého patra? Jééé, najednou slyším, že jde na záchod.

„Tome!“

„Co je? Co otravuješ?“

„Já jsem tady zamčená!?!“

„No a co, buď si tam, aspoň bude pokoj!“

„Ale pejsek je tu taky, nemůže ven, prosím, prosím ……, otevři nás.“

„Teď? V deset? Já se na to ….. (to se nedá publikovat).“

Nějaké kouzlo zapůsobilo, rozsvítil v předsíni, přinesl šroubovák a odšrouboval laťku, která držela sklo ve dveřích. Vysvobození!!! Mohla jsem aspoň přeskakovat sem a tam a rázem se mi na toaletu už nechtělo. V rámci udobřování další den ještě vyřezal zaseklý zámek, takže dveře do ložnice mají díru po skle i zaseklém zámku. Na jejich výměnu ještě nedošlo, ale zamykat už zase netřeba. Vše ostatní od té doby funguje a tohle je důkaz, že v naší italské domácnosti je stále horko.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
lemur
lemur 29. 6. 2019

Pěkné.

Odpovědět
sun2
sun2 29. 6. 2019

Siraellen
Siraellen 28. 6. 2019

ze života

Odpovědět
sun2
sun2 28. 6. 2019

Ovace
Ovace 28. 6. 2019

také mám občas doma italskou domácnost

Odpovědět
sun2
sun2 28. 6. 2019

sun2
sun2 1. 7. 2019

gustawka
gustawka 28. 6. 2019

krásně napsáno

Odpovědět
sun2
sun2 28. 6. 2019

Diky.

ŽENY s.r.o. v číslech

2 922
testovaných produktů
85 729
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.