Náš den „D“ jsme vybrali v říjnu a nyní vám ho rádi přiblížíme.
Začalo to zásnubami. Nebojte se, žádná romantika typu svíčky na dráze, klenutí na tréninku, ani v cíli závodu se nekonala. Jak to proběhlo si necháme pro sebe. Následoval oznam rodičům, což jsme nějak zvládli a začali jsme s přípravami.
Od začátku, kdy jsme plánovali naši svatbu jsme věděli, že si ji především chceme užít a mít ji lehce spojenou s během. Jelikož jsme oba sportovci a já navíc milovnice folklóru a tradic, snažili jsme se vše skloubit.
První krok byla volba svatebního oznámení. Ve spolupráci s kamarádem grafikem jsme připravili návrh ve formě startovního čísla. Jsme smíšený Česko-slovenský pár, proto jsme se rozhodli tento motiv přenést i na kartu, která oznámí tuto krásnou novinu všem blízkým. Zvolili jsme elegantní styl, aby bylo jasné, že jde o velkou slávu. Zároveň těm, kteří ví, jak to chodí na běžeckých závodech připomnělo právě ono číslo běžce. Naše, v tuto chvíli bylo jedno pro oba a je jasné jaké to bylo. Pro lepší pochopení, kdo, kdy se má kam dostavit jsme připravili doplňující kartičky s pozváním k svatebnímu stolu, či na večerní pařbu.
Místo
Svatba v říjnu nedává moc možností, proto jsme se rozhodli pro interiér. Mě už dávno (právě ve škole lidového tance) okouzlil zrekonstruovaný prostor bývalé sýpky v Medlánkách, kde jsem si představovala tu romantiku, při prvním novomanželském tanci. Klaplo to! Prostor byl dostupný a my jsme mohli plánovat další kroky.
Jak to už bývá každé nevěsty i já měla své sny o dlouhých bílých šatech, kytce, a především svatbě v kostele. Jakub je skvělý a přistoupil dokonce na svatební obřad se mší svatou a mně se splnil sen, jak mě tatínek vedl k oltáři.
Po východu z kostela pro nás kamarádi připravili malé překvapení. Do společného života jsme opravdu vběhli a společně jsme proběhli cílovou pásku až do stanice s našim společným příjmením.
S během jsme to nechtěli moc přehánět, ale bylo téměř žádoucí zajít se vyfotit na místo, kde jsme se poznali a trávili spoustu společných chvil. Vytvořili jsme tak nádherné fotky na dráze, které nám spojení s během bude připomínat do konce života.
Běh na opravdu dlouhou trať aneb když se běžci berou
-
Žijeme v době ledové: Komunikace je na bodu mrazu
SoňaUhrová||Vztahy a partnerství
Facebook. Snapchat. WhatsApp. Instagram. To jsou naše kanály každodenní komunikace s nejbližšími, přáteli i rodinou. Způsob, jak ukázat světu, že...
-
Musím homeopatii věřit, aby mi pomohla?
PetraCihlářová||Vztahy a partnerství
Jak homeopatie pomohla i těm, kteří nevěřili na první pohled Rozhodně není nutné, aby pacient homeopatii věřil, má-li mu...
-
Kniha Sestry z Versailles
Dominika Šimonová||Vztahy a partnerství
O knížce Sestry z Versailles jsem poprvé slyšela v “lákačce” youtuberky Irenky z Knihánkova. Od začátku jsem věděla, že...
-
E. V. Č. A …. pohybu = Efektivní Využití Času A …. pohybu aneb život bez bolesti (34./XXXIV.)
WandaVorlová||Vztahy a partnerství
Zdravím všechny, Třicátý čtvrtý příběh, jak Projekt E. V. Č. A … = Efektivní Využití Času A …. pohybu...
-
Dobré skutky!
JanaJordánová||Vztahy a partnerství
Přeji krásný den! Dnes se s vámi chci podělit o krásnou věc, která se mi stala minulý týden....
-
Deník idiotky: Na „ni“ se nedá připravit
DenisaSobolová||Vztahy a partnerství
„Zemřela teta.“ Přišla mi nedávno sms s tímto textem. Nebyla to moje teta, to byla z maminčiny strany. Moje...
-
V únoru bude hlavním lákadlem akustické turné Davida Kollera
KamilaKřivčíková||Vztahy a partnerství
Neděle 17. února 2019 v 19:00 až 21:00 Východočeské divadlo Pardubice. David Koller vyjíždí se svojí skvělou kapelou na...
-
Bilingvní soužití v praxi
Anna Rathkopf||Vztahy a partnerství
Soužití dvou lidí není nikdy jednoduchý. To máte ty rozházený fusekle a bordel všude kolem, z jejího pohledu...