Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

sun2
sun2
Vloženo 21. 10. 2020
Líbí se mi

Život mezi seniory

sun2
sun2
Vloženo 21. 10. 2020
Líbí se mi
Život mezi seniory

Život mezi seniory

Asi to zažije skoro každý, jen v jiné formě a každý má o vlastním stáří jinou představu. Já bych si přála strávit stáří jako moje babičky, uprostřed nejbližších nebo aspoň ve svém do konce svých dní, bez toho, abych byla někomu na obtíž. Tak to je asi ideální, ale každý nemá to štěstí, aby to tak měl.

Moji maminku postihla v 68 letech cévní mozková příhoda a bohužel jsme ji našli ve stavu, kdy už bylo jasné, že bude mít minimálně trvalé následky. Byla ochrnutá na půl těla a po deseti dnech strávených na neurologii byla převezena na LDN, kde strávila dalších šest měsíců, než jsme přesvědčili sebe i paní doktorku, že ji chceme natrvalo domů. O tehdejších zážitcích jsem sepsala povídání, které ale nechci více rozvádět, protože to byly rady spíš pro ty, co se s podobnou situací setkávají poprvé, tak jako my se sourozenci. Naše energická mamina se najednou proměnila do role mimina, které potřebovalo veškerou péči.

První měsíce byly opravdu náročné emočně i fyzicky, zvlášť když nás lékařka nutila, abychom mamku umístili do některého sociálního zařízení a před propuštěním řekla: "No, co si myslíte, stejně jde domů umřít." Od té doby vím, že lékařům se nedá věřit úplně všechno. Ale vědomi si toho nejhoršího, těšili jsme se, že nás přece jenom život překvapí.

A maminka překvapila. Doufali jsme, že spolu oslavíme aspoň sedmdesátku, ale ještě pár let s námi přidala. Díky té nemoci jsme se věnovali sami sobě, přítomné chvíli a těšili se z každé chvíle, co jsme spolu strávili, s celou rodinou, i když, samozřejmě, s omezením. Abychom se mohli věnovat práci, umístili jsme maminku v zařízení, které bylo blízko a byly s ní, co nejvíc to šlo. Na víkendy jezdila domů nebo na výlety a když to někdy nešlo, jely jsme se projet do nedaleké cukrárny či na procházku.

V té době jsem poznala hodně seniorek i pánů v podobné situaci, kteří žili ve stejném zařízení a byli srozuměni se situací, kterou každý měl. Část z nich neměla nikoho, kdo by se o ně postaral nebo měli potomky v zahraničí. Pokud to jejich stav dovolil, prováděli různé aktivity, chodili spolu na procházky, zajímali se jeden o druhého a navzájem se podporovali. Byl to úplně jiný svět, plný porozumění, ohledů a slušnosti. Bála jsem se, že takový už nikde ani neuvidím. Navzájem sdíleli aktivity, cvičili, zpívali a tak když přišla nějaká návštěva, nevěnovala se jenom svému stařečkovi, obvykle ji vyzpovídali i ostatní. Chodila jsem tam ráda, potěšit je, přinést pár drbů z venku, kam se dostali jen málokdy.

A pak to skončilo. 

I když se to z vyprávění zdá jako nepěkné období, i těžké chvíle mohou být přínosné. Nemocní senioři se někdy projevují hrubě, umí být i zlí. Bojí se nemoci, stáří, mají různé úzkosti a to se projevuje na vztazích k okolí. Maminka taky zpočátku měla velké obavy, co s ní bude, ale časem si zvykla a když získala důvěru, že ji nenecháme ve štychu, byla stejná jako dřív. Vlastně ne, dřív k nám bývala přísná a lásku schovávala za všelijaká pokárání. Potom se z ní stala babička, která se konečně mazlila a smála, ztratila dřívější zábrany.

Život nepřináší jen hezké chvíle, jsou i chvíle těžké. Tak musíme v těch těžkých časech hledat hlavně ty hezké chvíle, posilují nás.

 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
lemur
lemur 23. 10. 2020

Pěkné čtení, reálné.

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 21. 10. 2020

hezky, pravdivě sepsané, měli jsme více jak 3 roky babičku nejprve po nemocnicích, LDNkách a v domově seniorů, snažili jsme se být s ní co jen to šlo, ale ke konci to bylo náročné

Odpovědět
sun2
sun2 21. 10. 2020

Ano, to věřím. To je život.

Tamara
Tamara 21. 10. 2020

Krásné, prošla jsem si obdobím péče o babičku a tchýni, život jakoby se zastavil, bylo to "peklo na zemi". Rok s ležákem - nemusím popisovat pro toho kdo ví. Bylo to náročné, děkuji .

Odpovědět
sun2
sun2 21. 10. 2020

Ano, člověk si změní hodnoty.

hudlenka
hudlenka 21. 10. 2020

Opět moc hezky sepsané

Odpovědět
sun2
sun2 21. 10. 2020

Děkuji.

konatovka
konatovka 21. 10. 2020

Napsala jste to moc hezky. Já jsem šťastná babička pěti téměř dospělých vnoučat a děti se k nám rodičům chovají moc hezky, mohu se na ně vždy spolehnout. S mojí maminkou to bylo moc smutné, v nemocnici jí způsobily těžké zranění, které vyšetřovala PČR a já jsem se z toho zhroutila.

Odpovědět
sun2
sun2 21. 10. 2020

Tak to vám věřím, to opravdu člověk pozná, jak je na maminku citlivý.

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
92 934
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.