Cohen byl vedle Boba Dylana či Paula Simona jedním z písničkářů, jejichž sláva se zrodila v uvolněných šedesátých letech minulého století a od té doby ovlivnili několik generací. Za to si vysloužil mimo jiné přijetí do rokenrolové síně slávy a udělení nejvyššího kanadského civilního řádu.
Spojoval výjimečné literární nadání se schopností vtělit metaforický text do silné folkové melodie. Téma jeho textů často zahrnovalo náboženské cítění i sexuální touhu, které propojil ve své patrně nejznámější písni Hallelujah, jež se od prvního vydání v roce 1984 dočkala desítek verzí od různých umělců.
Ještě před začátkem hudební dráhy napsal počátkem šedesátých let dva romány, avšak poté, co mu druhé dílo po úspěchu toho prvního u kritiky narazilo i v souvislosti s příliš otevřeným pohledem na téma sexu, se vrhl na muziku. Básně však psát nepřestal a na kontě má přes deset vydaných sbírek poezie.
V hudebním světě prorazil až poté, co se v roce 1966 přestěhoval z Kanady do New Yorku. První studiové album vydal v roce 1967 pod názvem Songs of Leonard Cohen, poslední nahrávka You Want It Darker mu vyšla v říjnu, tedy o téměř půl století později. Kromě toho má na kontě osm koncertních alb a pět kompilací.
Po počátečním výrazně folkovém období začal do své hudby míchat vlivy popu či kabaretního stylu. Jeho hluboký hlas na nahrávkách i koncertech od 80. let často doprovázely ženské vokály.
Podle mnohých byly jeho literární i hudební kvality neoddělitelné. „Když lidé mluví o Leonardovi, zapomínají zmínit jeho melodie, které jsou pro mě, spolu s jeho texty, jeho nejvýjimečnějšími výtvory,“ řekl letos magazínu The New Yorker Bob Dylan.
(převzato z ČTK)