Každý má v životě nějaké poslání…..dlouho jsem si připadala, že nic neumím. Dlouho jsem studovala a najednou nic nedokážu. A co mě baví, psát. Psát cokoliv. Přemýšlet o věcech tak, aby bylo vše lepším, hezčí. Proč se trápit. Sny mohou být jakékoliv. Ale jsou to stále jen sny. Proč se za to stydět……vypsat se z toho…mohu popisovat právě to nemožné. Tak třeba bych mohla začít takto: 
 
Jedné horké letní noci mě probudil nezvyklý sen. Chvíli jsem tápala po pokoji. Ještě jsem cítila na polštáři pánský parfém. Okno bylo dokořán a teplý vítr si pohrával se záclonou. Najednou jsem nevěděla, zda se to skutečně nestalo. Předchozího večera u mě byla na návštěvě kamarádka a vyprávěla mi o svém bujarém životě. O jejích zkušenostech s muži. O nevšedních praktikách, hrátkách a její potřebě mít dva najednou. Já jen vykulila oči, když mi to barevně líčila. Asi se mi to vše smíchalo v hlavě. A já se té oné teplé noci ocitla mezi nahými těly dvou mužů. Najednou to bylo tak opravdové. Dech beroucí. Vášnivé. Ale byla jsem v pokoji sama. Vlastně jsem již dlouho sama. Chvíli jsem si ještě vychutnávala ty krásné pocity, nechala sen doznít. Na to jsem usnula a probudila se až ráno. Pamatovala jsem si svůj sen. U snídaně se pak i trochu červenala, ale začínal nový den. A člověk kolikrát ráno neví nebo ani netuší, jak ten den skončí.
 
 
Máte i vy své sny????

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account