Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

GÁBINA ŽENA S.R.O.
GÁBINA ŽENA S.R.O.
Vloženo 2. 10. 2014
Líbí se mi

První krok...to není o věku!

GÁBINA ŽENA S.R.O.
GÁBINA ŽENA S.R.O.
Vloženo 2. 10. 2014
Líbí se mi
První krok...to není o věku!

První krok...to není o věku!

Gábina oslavila svou první čtyřicítku a tak trochu bilancovala.

Už několik dní žiju coby čtyřicátnice a řeknu vám…není to rozdíl. Ale pár dní před navršením se mou hlavou rojila spousta myšlenek a otázek, které se s žádným jiným číslem mého života nepojily.

Když mi běžel hlavou můj dosavadní život, uvědomovala jsem si, co všechno jsem prožila i neprožila tak nějak jinak. Najednou jsem před sebou měla všechny ty cestičky, kterými jsem zatím šla, nebo nešla úplně jasně. A velmi silně jsem pocítila určitou jistotu, že moje výběry cest a změny směrů byly správné. Paradoxně jsem takovou jistotu nepociťovala ve chvílích, kde jsem svá rozhodnutí dělala. Ale co jsem cítila vždy, byla důvěra, důvěra ve svou intuici, svá přesvědčení a v sebe. Prostě jsem věřila, že každá změna, která přišla, přijít měla a můj každý první krok do neznáma „prostě přinese jen něco nového a jiného“, ne žádnou katastrofu, zklamání ani zoufalství.

A to je výsledek mého bilancování – no jasně – já jsem věřila, vždycky jsem svým rozhodnutím věřila, ale neuvědomovala jsem si to. Pořád jsem čekala na nějaký zlom, důkaz, prozření, že už si věřím. A mezi tím, jen tak mimoděk, jsem dělala ve svém životě spoustu prvních kroků, i když nebyly lehké, i když jsem neviděla víc jak na sto metrů, i když pro ostatní nebyly tak jasné a možná by mi je i rádi vymluvili.

Někdo by možná řekl „šla si za svým…“, ale já si nešla za svým, protože jsem dlouho nevěděla co je to „moje“. Hledala jsem a z nějakého důvodu jsem se nebála hledat, zkoušet a dělat ty první kroky. Není to tak těžké, vždyť to znáte, jde o zlomek sekundy, kdy prostě skočíte…a pak najednou zjistíte, že se nic neděje, že je to v pohodě, že je to vlastně všechno jak má být.

Pořád jsem přemýšlela, proč ty kroky dělám, co mi pomáhá, proč vím, že je budu dělat i dál. Co bych vám tu teď, jako moudrá čtyřicátnice, tak poradila. A víte co, je to asi opravdu důvěra v sebe, důvěra v život a okolní svět. A tu důvěru v sobě každá někde máme, s ní jsme se narodily, jen se nám možná občas někde schová potvůrka a pak je dobré ji zase najít.

Takže co teď, po čtyřicítce, vím?

Vím, že moje první kroky nekončí, že až přijde ta chvíle se rozhodnout, překonám strach a zase skočím…jen mi probůh nikdo nedávejte jako dárek seskok padákem .

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 3. 7. 2020

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 6. 4. 2020

Odpovědět
konatovka
konatovka 30. 3. 2015

Já nebilancuji, prožívám jedno manželství za pár let skoro půl století. Je to o pěkném žití, i když také se naskytla krize, která nás posunula dál. Nemám si na co stěžovat a vracet se zpátky je absolutně k ničemu. V životě se má odpouštět a to považuji za důležité. Bez odpuštění se žít nedá.

Odpovědět
Miška optimistka
Miška optimistka 18. 3. 2015

Odpovědět
heenna
heenna 27. 2. 2015

souhlasim!

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
96 048
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.