Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Alice
Alice
Vloženo 15. 1. 2021
Líbí se mi

Povídka na sobotu - Nevěra

Alice
Alice
Vloženo 15. 1. 2021
Líbí se mi
Povídka na sobotu - Nevěra

Povídka na sobotu - Nevěra

V 6.48 pan Klokočník zjistil, že mu došlo kafe a v duchu zalamentoval: ježíši, hlava mě bolí jako střep, spát nemůžu a teď mi ještě došlo kafe. Vrátil se do ložnice a začal hledat v nočním stolku své ženy Pavly aspirin.

To jsem tomu včera dal, nikam jsem jít nechtěl, ale Libor pořád hučel: pojď se mnou, jednou ti žena odjede, jsi bez dozoru, tak si to užijeme. Já bez dozoru, hlavně on je bez dozoru, má žena je tolerantní a chápavá bytost, ví, že muž má občas potřebu zajít do hospody, pokecat s kamarády a vypustit páru. Já zase chápu, že i ona si ode mne potřebuje odpočinout, neobtěžuje mě s návštěvami divadel, koncertů a podobných nesmyslů a občas odjede s kamarádkami někam na výlet.

Ale Liborova žena nic takového neuznávala. A tak Libor byl rád za každou chvíli, kdy jeho Milena nebyla doma. Tentokrát ji Pavla ukecala, aby jela na wellness víkend také. A Libor řádil jak utržený ze řetězu a pan Klokočník s ním držel tempo, jedno pivo stíhalo druhé a panáků bylo taky nemálo. A teď ta hlava.

Proboha, kam ten aspirin dává, pomyslel si a jak se přehraboval i ve věcech na stolku, shodil omylem rozečtenou knížku, krém na ruce, dvě natáčky a taky načaté platíčko aspirinu. Věci se rozlétly po celé podlaze. No konečně, pomyslel si, taky je ten zázrak farmaceutického průmyslu. Pan Klokočník všechno posbíral, všiml si, že z knížky částečně vypadl složený list papíru, vrátil ho do knížky a šel zapít prášek. Za chvíli mu v hlavě začal vrtat červíček zvědavosti. Co to ta moje žena v té knížce měla za papír? Ále, to budou ty její čáraniny, pořád si někde něco maluje, všude se to válí. Avšak nedalo mu to a šel se podívat. Rozložil papír a nevěřil vlastním očím. Začínal: "Má drahá….. musel si sednout na postel, nohy ho zradily. Má drahá, od té doby co tě znám, nad mým životem vyšlo slunce a všechno co dělám dostalo smysl…."

Tak ona má milence, ruka mu klesla, a já jí tolik věřil, na všech chlapech co znám něco viděla, o žádném nikdy neřekla: jo, ten je pěknej, ani o těch v televizi, kdyby mi to někdo řekl, hádal bych se do krve a rozbil bych mu držku. Ona má milence, je přece babička, uznávám, zatraceně sexy babička, do důchodu pár let…ona má milence….podváděla mě vždycky nebo se zbláznila až teď na stará kolena? Třeba je to platonický nebo ten dopis nepatří jí…musím to dočíst.

"Když jsem tě tehdy uviděla v první řadě, okamžitě jsem se do tebe zamilovala a na klavír hrála jen pro tebe." Moment, jak uviděla, zamilovala, co ten ženský rod? Tohle přece nemůže být dopis pro mou ženu, moje žena je moje žena a ne nějaká lesba.

Chvíli nevěřícně zíral, pak se přinutil dopis dočíst. Končil větou: "...už se nemůžu dočkat, až tě zase uvidím. Tvoje Valérie."

Valérie….klavír, jako multifunkční muzikantka Valérie Tichá? Ta Valérie, které jsou plné drbací časopisy, ta Valérie, která má na každém prstu několik chlapů? A že těch prstů oproti jiným má fakt hodně, na jedné ruce jich má totiž 6, proto má na klavíru větší rozsah než běžní lidé, ta Valérie, která skvěle hraje i na několik dalších nástrojů. Ale asi má problém s rukavicema….proletělo panu Klokočníkovi hlavou, až se začal smát.

Nesměj se ty blboune, donutil se vstát a na internetu začal hledat programy s Valérií Tichou. Tenhle víkend – koncert v Poděbradech. Poděbrady, lázně, wellness, kam to ta moje žena jela? Říkala Poděbrady nebo ne? Proč já ji neposlouchám. I když to je jedno, mohla mi říct třeba Piešťany a jet do Poděbrad. Co budu teď dělat? Mám jet do Poděbrad a najít hotel Valérie Tiché, vtrhnout jí do pokoje a hledat tam svou ženu? Co když ten dopis opravdu není pro ni? Druhý hlásek v hlavě mu našeptával: a pro koho by asi byl, ty tupče. Vrátil se do kuchyně k prázdné plechovce od kávy.

Tak co budeš dělat chlapče? zeptal se sám sebe. Chvilku se díval z okna na ponurou ulici a pak si povzdychl. No, dojdu si pro to kafe a budu dělat, že jsem žádný aspirin nikdy nepotřeboval a nikdy nic nečetl.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 20. 2. 2021

super

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 17. 1. 2021

pěkné :_)

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 16. 1. 2021

Hezký příběh, i když.... skutečnost nebo povídka???

Odpovědět
Alice
Alice 20. 1. 2021

Opravdu jen povídka

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
98 286
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.