Jak už jsem psala minulý týden, moje dcera zažila požár. Zničující a vše beroucí. A teprve když vás zaskočí taková hrůza, začnete poznávat, kolik věcí používáte automaticky a vůbec vám nedochází, že nemusí být samozřejmostí. Najednou vám chybí tak základní věci, jako je spodní prádlo, tričko na převlečení, oblečení do práce, shořela vám oblíbená bunda,a to co neshořelo nenávratně zničily saze, a voda z hašení. To černé bláto je vsude. Z popela koukají nožičky brýlí – pokroucené, lehce seškvařené,ale jsou poznatelné. A tak si je dáte na oči a začnete se smát..Humor je to poslední, co v takovou chvíli zbyde – i když tenhle je černý doslova a do písmene. A tak nejvíc nakonec litujeme shořelých fotek, a podobných “srdečních a citových věcí”. A teď nás čeká zjišťování, co vlastně je pryč a je třeba – jako třeba maturitní vysvědčení, nebo pas.. a taky si uvědomíte, jak jsou důležití přátelé. Takoví ti opravdoví, co vám donesou igelitku oblečení a termosku s kafem kam zrovna potřebujete. Jsem ráda, že moje dcera takové přátele má. I kyž jako rodina pomáháme , jak se dá, s přáteli je to určitě mnohem snažší, a je tam to tolik potřebné odreagování. Takže kromě hasičů, kterým děkuji za rychlý zásah a skvělou práci, děkuji i všem přátelům, kteří jsou skvělí už jen tím, že jsou…
foto pexels com
0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account