Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

sun2
sun2
Vloženo 23. 1. 2019
Líbí se mi

Okurková sezóna

sun2
sun2
Vloženo 23. 1. 2019
Líbí se mi
Okurková sezóna

Okurková sezóna

„Babi a proč se létu říká okurková sezóna?“ zeptá se jednou vnuk, tak abych měla do zásoby odpověď. To bylo tak...

V dobách, kdy byla mlha tak hustá, že se dala krájet a nikdo skrz ni neviděl, kdy padal sníh přesně na ten palouk, kde se dalo sáňkovat a když mrzlo moc, tak byly vyhlášeny uhelné prázdniny, kdy jsme celé léto trávili uprostřed lesa na samotě a nemuseli ani zamykat chalupu, v době, kdy jsme strávili každou víkendovou noc pečením špekáčků a nevěděli, co je to gril, kdy jsme chodili do lesa na dřevo a naoko se báli hajného, když stejně všechno bylo všech, trhali maliny a ostružiny bez obav, klidně před zraky kolemjdoucích, kdy jsme trhali borůvky přímo do pusy a sbírali klacky na táborák, nebylo v obchodě kromě základních potravin, brambor, mléka, tvarohu, mouky a chleba skoro nic.

Tenkrát jsme si nakoupili brambory a chleba a vyrazili do lesa, kde se skoro celé léto našlo pár hub na bramboračku. Babička našlehala vajíčka s cukrem a polila jimi nasbírané maliny, z borůvek umotala borůvkové knedlíky a polila je normálně rozpuštěným máslem. O škodlivosti cukru se nic nepsalo a nikoho to netrápilo, tak se nám dělaly boule za ušima a dali jsme si nášup.

Děda ořezal větve v okolí chaty bez povolení, takže nám na místo před chatou konečně dopadalo slunce, když bylo horko, babička vyndala z kůlny staré vaničky a nanosila vodu ze studánky. Pramen z lesa jsme pili celé léto a nikdy nás nenapadlo udělat rozbor vody, když nám po něm nic nebylo. Káva i čaj měly výbornou chuť, na čerstvém vzduchu vyhládlo, po koupeli se hodil sladký koláč.

Léto se vyznačovalo zvláštním znamením, v nabídce zeleniny se objevily okurky. A když jsme vyrazili s dědou do hospody na oběd, v nabídce byl, kromě obvyklého řízku, také okurkový salát. Neměl takovou chuť, jako okurkový salát mojí mámy nebo babičky, které uměly všechno nejlíp a při přípravě salátu měly svoje postupy. Nejprve se musela okurka nastrouhat a posolit, aby pustila šťávu, pak se přidal cukr a když byla mísa plná šťávy, přidal se ocet přesně podle chuti. Babička navrch nasypala pepř pro lepší trávení, ale já měla radši bez pepře. Dneska už se v restauraci vidí okurkový salát málo, takový ten obyčejný v misce za pár korun. Jíme jiné saláty, v každé roční době, ale už to po okurkách nevoní.

Tenkrát babička opekla řízky pěkně na sádle s máslem, dvakrát obalované a k nim nové brambory a mísu salátu. V průběhu léta jsme pak zavařovali plno lahví okurek na zimu do sladkokyselého nálevu, ale ty se směly jíst až po dlouhé době. Okurková vůně byla všudypřítomná, takže jsem nemohla odolat a uplácela sourozence, aby mi dali svůj salát. Tenkrát jsme neznali internet, nesledovali média, nemuseli se smažit v horku ve městě, mohli jsme jenom ležet na louce a poslouchat cvrčky, nosit celé léto jedny kalhoty a cvičky do roztrhání. To bývaly časy! Ani ty okurky už nechutnají jako dřív.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
lemur
lemur 25. 1. 2019

Pěkné čtení.

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

2 922
testovaných produktů
86 706
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.