Milé ženy! Srdečně vás zdravím v únoru a děkuji za milé vzkazy. A hned mám na vás otázku. Přály jste si někdy zastavit čas? Zažily jste situaci, při níž jste si spolu s českým klasikem pomyslely Živote, postůj, tohle je jistě ta chvíle chvil…? Věřím, že ano.:) Já jsem důkazem toho, že to lze… Tu dlouhou únorovou noc v osmdesátém sedmém, kdy jsem přestala být tatínkova hodná holčička a spočinula v náručí muže, jehož jsem už přes rok hluboce milovala, jsme svým nábojem skutečně zastavili čas. Ten pocit bych – aspoň jedenkrát v životě – upřímně přála vám všem.*heart*
 

Zastavení ve tmě
 

Je tma

neproniknutelná houstnoucí

noc bez začátku a bez konce

navždycky

 

Země se přestala otáčet

opírám se o tvé rameno

a o ticho

je všude stejně jako ty

 

Noci neubývá

čas stojí

a mě už nikdo neuhlídá

jsme svoji

 

Je ticho

dokonce i tvoje primky stojí

(a to prý že nejde

zastavit čas…)

 

Noci neubývá

čas stojí

a mě už nikdo neuhlídá

jsme svoji

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account